Předseda vlády Andrej Babiš FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
Stát má přestat vymáhat miliardy po koncernu Agrofert — a zároveň mu znovu otevřít kohoutky dotací. To, co se po nástupu vlády Andreje Babiše očekávalo, se stává realitou. Podle poslance Ivana Bartoše z Pirátů i exministra zemědělství Marka Výborného z KDU-ČSL jde o nebezpečný obrat.
Hospodářské noviny v pondělí na základě informací od několika anonymních zdrojů informovaly, že dotace vyplacené holdingu Agrofert mezi lety 2017-2021 by se neměly vymáhat. Jde o zhruba 7,5 miliardy korun, které Babišovy firmy získaly v rámci takzvaných nárokových a národních dotací. Jejich vymáhání oznámil na konci svého mandátu tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Klíčový problém leží v minulosti. V letech 2017-2021, kdy byl Andrej Babiš premiér, vložil svůj holding Agrofert do svěřenských fondů. České soudy ovšem opakovaně rozhodly, že fondy nebyly dostatečným řešením a Babiš byl stále příjemcem konečných výhod.
Nové právní analýzy Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) se teď přiklonily k tomu, že nárokové dotace stát vymáhat nebude. „Je nesporné, že ta pravidla o střetu zájmu platila. A že dotace je třeba vymáhat,“ zdůrazňuje s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i soudu ústavního Marek Výborný. Nové analýzy podle něj vůbec nebyly potřeba. A upozorňuje na podivný obrat právního stanoviska jedné z kanceláří, která pro SZIF svůj posudek napsala. „Portos je stejná kancelář, která před třičtvrtě rokem napsala ‚ano, nejvyšší správní soud to řekl jasně a je třeba vymáhat.‘ Teď to říká opačně. Vypadá to jako studie psaná na zakázku.“
Exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš je ještě tvrdší: „Mám pocit, jako bychom byli zpět v letech 2017-2021 a Martin Šebestyán, Babišův člověk, tentokrát jako nastrčený ministr zemědělství za SPD, zahajuje vyplácení miliard peněz českých i evropských daňových poplatníků. A znovu s pomocí na míru upravených objednaných právních analýz, jako dříve u nechvalně známé právní firmy Češka a Smutný, nyní přejmenované na Portos.“
Nevymáháním nezákonných evropských dotací se už zabývá evropský žalobce na základě trestního oznámení Pirátů. Samotné nevymáhání národních dotací řeší Vrchní státní zastupitelství v Praze. „Celkově jde o 7,5 miliardy korun,“ doplňuje Bartoš. „Proto naše trestní oznámení rozšiřujeme o nové poznatky a doručíme je oběma zmíněným institucím.“ Podezření míří na vysoké státní úředníky, kteří zadávali nebo zadávají úkoly.
Analýzy také potvrdily, že Andrej Babiš svůj střet zájmů vyřešil v souladu se zákonem, když vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust. Ani s tím Pirát Bartoš nesouhlasí: „Nezávislí experti potvrzují, že koncern Agrofert nemá nárok na dotace s ohledem na evropské nařízení ke střetu zájmů. Evropská komise v reakci i na podnět naší europoslankyně Markéty Gregorové věc podrobně zkoumá. S ohledem na aktuální dění pošleme Evropské komisi nové podklady,“ říká Bartoš.
Právní otázku aktuálního střetu zájmů Andreje Babiše se Marek Výborný neodvažuje posuzovat, stát však podle něj postupuje chaoticky. Od Agrofertu vymáhá nenárokové investiční dotace a vyhrává soudní spory i v případech, kdy jej Agrofert žaluje. U nárokových a národních dotací za stejné období (tedy z let 2017- 2021) teď bude postupovat opačně. „Ta nekonzistentnost je nepochopitelná,“ říká Výborný.
Ivan Bartoš mluví otevřeně: „Babišova hamižnost může navíc ohrozit další miliardy pro české lidi z evropských fondů. To se projeví na dopravě, zdravotnictví, veřejných službách, ale i bydlení.“