Na Václavském náměstí v Praze se sešly stovky demonstrantů vyjadřujících nesouhlas s on-line systémem elektronické evidence tržeb, nemajícím u nás v polistopadové historii obdoby, jakož ani ve vyspělých evropských zemích. Andrej Babiš jej do krve brání a na pomoc mu přispěchal jeho tisk, stavějící se do role moralizujících biřiců a samozvaných strážců pořádku.
[ctete]88331[/ctete]
Dva světy ve sporu o EET
Spor o elektronickou evidenci tržeb, tedy typicky socialistický model zostřeného dozoru státu zejména nad malým podnikáním, odhalil dva světy.
Jeden svět představuje oligarcha Andrej Babiš toužící řídit stát jako rodinnou firmu, což poněkud evokuje sicilské poměry. Po jeho boku stojí kolaborující zástupci velkých společností, kam patří prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, nebo prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, který nepokrytě prohlašuje: „Čím více se EET zavede a čím více lidí to postihne, tím lepší.“
Tyto funkcionáře drobný podnikatel nezajímá, v duchu Babišova památného výroku: „Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl.“ Ministrův bezprecedentní střet zájmů nekritizují. Nečinně přihlížejí nevídanému omezování svobody podnikání a obřímu nárůstu povinností, represí a šmírování podnikatelské sféry. Nástup vlády všeobjímajícího státu s rekordně bobtnajícím byrokratickým aparátem, propojeného s korporativismem silných ekonomických skupin, tak přináší svoje ovoce.
Do druhého světa patří každý, kdo z výše uvedených důvodů ukončí podnikání, dovolí si zdražit svoje služby kvůli stoupajícím nákladům, nebo se jen kriticky ozve. Okamžitě je pasován za zloděje, nebo minimálně za jejich ochránce. Do této kategorie Babiš a jeho stoupenci nepochybně řadí i demonstranty, kteří na Václavské náměstí přinesli transparenty „Chceme svobodu, ne diktaturu státu“, „EET jako StB“ nebo „Sbohem, svobodné podnikání“.
Babišův tisk: Za zdražení mohou hospodští, ne EET
Jelikož zavedení EET přináší předem neavizované negativní dopady pro veřejnost, musel na pomoc na titulních stranách nastoupit stranický tisk hnutí ANO. Mladá fronta DNES přinesla článek (2. 12. 2016, „Hospody zdražily, i když nemusely“), pozastavující se nad tím, že „zákazníci se první den s elektronickou evidencí tržeb nestačili divit – skoro všechny hospody a restaurace hlásí zdražení“.
Babišovi redaktoři provedli vlastní sondu, když oslovili celkem 34 hospod a restaurací, z toho u 22 jim potvrdili majitelé zdražení jídel i nápojů, šest podniků skončilo, jen pět ceny prý měnit nebude a jedna restaurace dočasně zlevnila. Jen u necelé pětiny podniků tedy nedojde k negativním dopadům zavedení EET pro zákazníky hned první den.
Pikantní na tom je, že podle zjištění deníku výrazně zdražila i jídelna Bifé restaurant v mateřském vydavatelství Mafra, která ze dne na den zvedla ceny jídel o 20 až 25 procent, v průměru o dvacet korun. Obdobné zdražení vypátrali v řadě dalších restaurací, zatímco cena piva stoupla o několik korun.
Mimochodem, na druhé straně zřejmě nepodražil jídelní lístek v restauraci ve vyšetřované Babišově farmě Čapí hnízdo. „Lidové“ ceny 70 korun za espresso, čaj nebo džus, 80 korun za pivo, 85 korun za polévku, nebo hlavní chod od 340 korun zahrnují takovou marži, že majitel Agrofertu snad zatím zdražovat nebude.
Dříve se tradovalo, že vláda, která zdraží pivo, padne. Mladá fronta DNES však obrací hněv proti majitelům restaurací. Podle jejího propočtu by hospody, kde se převážně vaří a jsou registrované k DPH, zdražovat neměly, prý díky snížení této daně na pokrmy a nealko. Moralizuje stejně jako jejich majitel, že zdražují jen ty podniky, kde se údajně podvádělo, a nepřiznávaly se všechny tržby. Na alkohol se však snížená DPH nevztahuje, a tisk vědomě pomíjí ty podniky, které DPH neplatí.
Ve stejný den přinesly obdobný alarmující text Lidové noviny (2. 12. 2016, „EET: nižší daň, přesto dražší pivo a obědy“). Podle jejich zjištění se vyšší čísla v jídelních a nápojových lístcích vynořila po celé republice. „Nelze říci, že by zdražil každý, ale je to jev pozorovatelný ve všech krajích. Podle zpráv přicházejících celý včerejšek z krajů se zdražení v případě jídla pohybovalo nejčastěji kolem 15 korun,“ píšou Lidové noviny.
Oba Babišovy deníky se snaží odvést pozornost od pro svého majitele neblahého faktu, že zdražení přichází v den zavedení EET. Co však už nezmiňují, hlavním důvodem zvyšování cen jídel a pití, které bude vysoce pravděpodobně pokračovat v následujících měsících, je kumulovaný nárůst administrativních povinností za současné vlády (nejen) v sektoru pohostinství. Stoupající byrokracie zatěžuje hostinské časově i finančně, a kvůli tomu rostou i mzdové náklady.
EET sice není jediným důvodem zvyšování cen, je ale zatím poslední a viditelnou kapkou, která většině podnikatelů (nejen) v pohostinství vadí i principiálně. Poslední ránu mnohým z nich po zkušenostech ze zahraničí, kde došlo k podobné totální regulaci, zasadí tzv. protikuřácký zákon, který má v prosinci znovu projednávat Poslanecká sněmovna. Ten přináší řadu dalších omezení a nových povinností, znovu pod hrozbou likvidačních sankcí.
Aby Babišův server iDNES.cz nezůstal pozadu, zařadil se mezi 159 udavačů, kteří během prvních dvou dnů poukázali na údajné pochybení hostinského při povinnosti vydávat účtenky. Přispívá tak k rozvoji estébácké atmosféry, tolik poplatné uvažování jeho majitele.
Babiš: EET? Žádná administrativní zátěž
V Lidových novinách v den startu EET vyšel další PR rozhovor s Andrejem Babišem (1. 12. 2016, „Není proč končit s podnikáním“). Ministr financí se přitom dopustil zjevných lží a manipulací. Není prý důvod končit s podnikáním, jelikož EET nepředstavuje žádnou administrativní zátěž. Není ani důvod zdražovat, rozvíjí teorii, kterou následně převzal jeho tisk.
Podle Babiše je „projekt EET úspěšný už tím, že narovná podnikatelské prostředí“. Nic není vzdálenější pravdě. O tom svědčí nejen řada výjimek ze systému, které na poslední chvíli navrhuje i samotný ministr financí. Tržní prostředí ale nejvíce pokřivují nenárokové státní dotace, pobídky a daňové úlevy v řádech desítek miliard korun, ke kterým mají přístup především vyvolené velké podniky. Ostatně samotný Babiš je jejich největší tuzemský příjemce v ročních miliardových objemech.
Pokud by šéf hnutí ANO myslel svoje slova o narovnání podmínek pro podnikání vážně, musel by usilovat o zrušení, nebo aspoň o výrazné omezení těchto dotací znevýhodňujících drobné podnikatele, kteří ani po státu nic nežádají. „Odměnou“ jim je Babišův udavačský systém s drakonickými sankcemi, a každodenní hrozba Damoklova meče vlastní likvidace.
Šéf hnutí ANO se však chová přesně opačně. Jeho lidé lobbují za vyšší dotace z evropských fondů nad rámec platných regulí pro chemický průmysl, kde má největší zájmy. Výrazně zvýšil penězovody do vlastních firem dodávajících bionaftu do jemu podřízené státní firmy Čepro. Naposledy prokázal zájem hájit vlastní holding návrhem zrušit daň z příjmu z dividend, na kterém by Agrofert vydělal 4,5 miliardy korun.
Nedávno si dokonce útrpně postěžoval, že mu poslanci neříkali pravdu o novele zákona o střetu zájmů. Prý mu zatajili, že členové současné vlády nemohou žádat o nenárokové dotace pro své firmy už od Nového roku. Vůbec nepochopil, že jeho všudypřítomný konflikt zájmů je zcela nekompatibilní se zvyklostmi ve vyspělých zemích, kde by za těchto okolností vůbec nemohl vstoupit do vlády.
Boj proti „keťasům“ a „šmelinářům“
Je proto nehorázné, že se právě tento oligarcha s neprůhlednou klientelistickou minulostí prezentuje jako bojovník proti „zločinným“ živnostníkům, vysávajícím veřejné rozpočty. Pokračujícím útokem na malé podnikatele není příliš daleko od rétoriky třídního boje proti „keťasům a šmelinářům“, kterým je nutné po „gottwaldovsku“ zakroutit krkem. Babiš se sice nejezdí učit do Moskvy jako kdysi čeští komunisté, ale rovněž na východ, do Chorvatska. Na zavedení EET tu vydělal největší balkánský oligarcha, kterému posloužila k likvidaci značné části konkurence.
Nemalá část veřejnosti na obecně platné proklamace, že „daně se platit musí“, pochopitelně ráda slyší. Než zjistí, že toto administrativní „čištění trhu“, které postihne i mnoho poctivých podnikatelů, povede k citelnému zvýšení cen služeb všeho druhu, a k omezení jejich dostupnosti zejména v menších obcích a městech. Zároveň k ní přes mediální clonu neproniknou informace o Babišově miliardovém byznysu se státem, a o skutečných dopadech EET v Chorvatsku, kde se šedá ekonomika nesnížila.
Nedolehne k ní ani, že drtivá většina daňových úniků jde přes šedou ekonomiku a daňovou optimalizaci velkých firem, na kterou ministr financí nestačí. Jen o tom neustále mluví, a Babišův tisk jeho mantru úslužně opakuje.
[ctete]87297[/ctete]