Andrej Babiš (ANO) na návštěvě Slovenska FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
První státní návštěva rodného Slovenska se pro českého premiéra Andreje Babiše (ANO) neobešla bez připomínky jeho trvajícího střetu zájmů. Před úřadem vlády na něj čekali politici z opoziční mimoparlamentní strany Demokraté. Chtěli se ho zeptat na jeho kauzu Istrochem, která hýbe slovenskou veřejností. „Dámy a pánové, stojíme před úřadem vlády, kam za chvíli přijde český premiér Andrej Babiš,“ oznámil ve videu místopředseda Demokratů Juraj Šeliga, někdejší místopředseda slovenského parlamentu. „A my jsme se ho přišli veřejně zeptat, proč mu má Slovensko vyčistit pozemky v Istrochemu za přibližně 500 milionů eur – bez toho, aby se on a jeho firmy na tom společně podíleli.“
Areál bývalé chemičky Istrochem, nacházející se v atraktivní lokalitě nedaleko centra Bratislavy, získal Agrofert v roce 2002 za mimořádně nízkou cenu. Stát se tehdy podniku zbavil za zhruba 200 milionů slovenských korun (přibližně 140 milionů korun), přestože jeho účetní hodnota dosahovala kolem tří miliard slovenských korun. Takto výrazná sleva byla zdůvodněna masivní ekologickou zátěží, která se na území nachází.
V privatizačním projektu se Agrofert zavázal investovat zhruba miliardu korun, přičemž závazek byl formulován velmi vágně – prostředky měly směřovat „zejména do ekologie“. Podle kritiků se však skutečné odstranění ekologické zátěže nikdy neuskutečnilo v rozsahu, který by odpovídal původním slibům.
Dnes se podle strany Demokraté rýsuje scénář, kdy by slovenský stát zaplatil sanaci území z veřejných peněz a tím dramaticky zvýšil hodnotu pozemků. „Pan Babiš se tváří, že má vyřešený konflikt zájmů,“ uvedl v rozhovoru pro deník FORUM 24 místopředseda strany Michal Kiča. „Ale vyřešený ho nemá. Protože se vzdává pouze Agrofertu. Istrochem Reality, která vlastní tyto pozemky v Bratislavě, zůstává v rámci firmy SynBiol – a té se nevzdal.“
Druhou zásadní výtkou je postup slovenských okresních úřadů, které Andreje Babiše a jeho firmy zbavily odpovědnosti za environmentální zátěž. Podle Demokratů tato rozhodnutí vycházela výhradně z tvrzení samotných Babišových společností. Ty opakovaně uváděly, že do odstranění ekologické zátěže investovaly značné prostředky. Později se však ukázalo, že šlo převážně o běžné provozní náklady, které s ekologickou sanací přímo nesouvisely. Přesto je okresní úřady uznaly jako investice do ekologie.
Třetím důvodem protestu je skutečnost, že právě o tato rozhodnutí se nyní opírá vláda Roberta Fica. Ta je podle kritiků využívá jako argument pro to, aby stát financoval sanaci území, a tím výrazně zhodnotil pozemky patřící Babišovým firmám.
„Během našeho působení ve vládě v roce 2021 jsme připravili zákon, který měl přinutit vlastníky pozemků, aby se podíleli na odstranění ekologických zátěží,“ připomněl Kiča, který tehdy působil jako státní tajemník ministerstva životního prostředí. „Firmy Agrofert, respektive Duslo a jejich zástupci, tehdy byli ochotni se bavit o tom, že by například poskytli určité pozemky městu nebo státu zadarmo, pokud by se na nich realizovaly nějaké veřejně prospěšné projekty. Jenže to dnes už neplatí.“
Po nástupu Ficovy vlády byl tento zákon zrušen. „Ministr životního prostředí Tomáš Taraba to udělal jako svůj první krok,“ dodal Kiča. Nový návrh sice později vznikl, ale nikdy se nedostal ani na jednání vlády, ani do parlamentu.
Původní zákon přitom obsahoval klíčový princip: pokud by stát rozhodl o sanaci ekologické zátěže, vlastník pozemku by musel zaplatit rozdíl mezi tržní hodnotou pozemku před sanací a po ní. „To znamená, že pokud šlo o znehodnocené pozemky, na kterých se nedalo nic dělat, a po sanaci by jejich hodnota skokově vzrostla, ten rozdíl by zaplatil vlastník pozemku – tedy o kolik se hodnota jeho majetku zvýšila,“ vysvětluje Kiča.
Dnes však na Slovensku žádný takový mechanismus neexistuje. Stát tak chce investovat zhruba 500 milionů eur do sanace území, čímž by výrazně zvýšil hodnotu pozemků v areálu Istrochemu. Po odstranění ekologické zátěže by jejich cena mohla dosahovat astronomických částek ve stovkách milionů eur. Protože mateřskou společností Istrochem Reality je SynBiol, který Andrej Babiš nepřevedl do svěřenského fondu, skončilo by toto zhodnocení podle kritiků přímo v jeho kapsách.