Andrej Babiš na jednání Bezpečnostní rady státu popřel, že měl v ruce živý policejní spis kauzy Beretta. Nezní to příliš věrohodně. Fragmenty z Beretty už dříve unikly do Lidových novin a je na pováženou, že nejmasivnější únik z tohoto spisu zveřejnil server Českého rozhlasu, kam přešli novináři z webu Lidovky.cz. Zatím tu působí jako Babišova pátá kolona.
Tohle je výpověď Brunclíka
Pozornost byla v posledních dnech upřena na bývalého redaktora Mladé fronty DNES Marka Přibila, který na jedné z nahrávek nabízí výslechy ze živého policejního svazku Beretta, který byl podle Andreje Babiše a Roberta Šlachty impulzem k policejní reorganizaci. Ministr financí to odmítá, ovšem nahrávka působí jinak.
[ctete]124066[/ctete]
„Tohle je výpověď toho Brunclíka,“ tvrdí na ní Přibil a předává Babišovi listiny, které si prý může nechat, protože je má zkopírované. „Tak to na nich hezky blije,“ komentuje ministr financí výslech Dušana Brunclíka, bývalého náměstka Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Zveřejnění doporučuje načasovat před volbami, když mu Přibil prozradil své zdroje z bývalého Šlachtova ÚOOZ.
Brunclík potvrdil, že u výslechu na policii skutečně 8. února byl a podle některých detailů poznal, že jde o živý spis. V této věci podal trestní oznámení na neznámého pachatele, který umožnil únik informací, a na redaktora Přibila.
Zajímavý je ještě jeden detail. Andrej Babiš převedl vydavatelství Mafra do svěřeneckého fondu dne 3. února. Přibil mu tedy donášel kompromitující materiály už v době, kdy ministr financí prohlašoval, že formálně nemá se svým majetkem nic společného.
Beretta na webu iROZHLAS.cz
Přibil ovšem nebyl jediný, kdo se dostal k živým dokumentům kauzy Beretta. Alarmující je skutečnost, že nejobsáhlejší materiál zveřejnil web Českého rozhlasu dne 20. dubna 2017 („Příběh kauzy Beretta“). Autor Ondřej Golis otevřeně přiznává: „Až dosud se na veřejnosti objevily jen střípky. Server iROZHLAS.cz však pomocí policejních protokolů a klíčových výslechů zrekonstruoval kauzu, která otřásla policií.“ Golis přiznává, že měl k dispozici policejní spisy včetně výslechů, a to v nesrovnatelně větší míře než Přibil.
V aféře, ve které jde o údajné vynášení informací z trestních spisů a výrobu kompra, figurují důstojník protikorupční policie Radek Holub, bývalý příslušník Celní správy Pavel Šíma a bývalý policista Igor Gáborik. V síti vyšetřovatelů uvízla později rovněž obviněná pražská státní zástupkyně Dagmar Máchová.
Golis si dal záležet, a dokonce na webu připravil místa konspiračních schůzek na interaktivní mapě, přičemž se pochlubil, že je detailně seznámen s policejním obviněním.
Beretta zasahuje do kauzy bývalého ředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého a několika dalších případů. Mimo jiné mělo jít o údajnou výrobu kompromitujícího materiálu na pražského advokáta Karla Muzikáře, který se momentálně pohybuje v okruhu ANO. Od dnes již odvolané Máchové přes Gáborika zase měl pro potřeby obhajoby získat jisté dokumenty státního zastupitelství stíhaný František Savov, který se v minulosti dostal do obchodního sporu s Andrejem Babišem. Všichni dotčení veškerá obvinění odmítají.
Golis napodobil Přibila i v jiné věci. Podrobně informoval o „vypjatém“ výslechu ředitele GIBS Michala Murína, s jehož obsahem se server iROZHLAS.cz seznámil. Ředitel inspekce během něj obvinil policisty, že se ho do případu snaží zatáhnout. Zároveň oznámil, že inspekce prověří úniky ze spisu od policie a ze státního zastupitelství.
Přibila předstihly i sesterské Lidové noviny, které zveřejnily fragmenty ze živého spisu Beretty s kulminací loni v říjnu. S plným nasazením se mu věnovala osvědčená dvojice Ondřej Koutník a Martin Shabu, kteří se zásadním způsobem angažovali i ve střetu o policejní reformu.
Lidové noviny se tématu věnovaly souběžně s investigativním týmem Českého rozhlasu, který se dnes nevěnuje obsahu nahrávek, ale snaží se zjistit, kdo za nimi stojí a proč se dostaly ven. K tomu je nutné uvést pár důležitých souvislostí.
Posila Českého rozhlasu z Mafry
Loni v lednu byl zvolen nový generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Stalo se poté, co do médií (jako první Lidovky.cz) unikly soukromé e-maily předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Mimo jiné obsahovaly korespondenci mezi tehdejším předsedou Rady Českého rozhlasu Petrem Šafaříkem a premiérem, který byl informován o průběhu výběrového řízení na nového ředitele.
Této situace využilo hnutí ANO ke zpochybnění volby ředitele. Proti původnímu očekávání uspěl Zavoral, přestože mu bylo vytýkáno úzké propojení s kritizovaným odcházejícím ředitelem Duhanem. Několik členů rady podivuhodně takřka ze dne na den změnilo názor a zvolen byl kandidát, který byl z pětice uchazečů nejvíce přijatelný pro hnutí ANO. Tehdy uniklé soukromé e-maily představitelům hnutí ANO, na rozdíl od aktuálních nahrávek, nevadily a zužitkovali je ke svému prospěchu.
Na web Českého rozhlasu vzápětí přešla skupina novinářů z Lidovek.cz v čele s Radkem Kedroněm a Ondřejem Golisem, kteří doplnili investigativní tým vedený Jankem Kroupou. Golis přitom sám uvádí, že se dříve nejvíce věnoval kauzám Rath a Nemocnice Na Homolce, přičemž od té doby se tradují jeho dobré vazby na dozorující žalobkyni obou případů Lenku Bradáčovou.
[ctete]125654[/ctete]
Investigativní tým Českého rozhlasu na sebe poprvé od nástupu Zavorala výrazněji upozornil loni koncem července průsakem dezinformace z výslechu Roberta Šlachty před sněmovní vyšetřovací komisí. Radiožurnál nepravdivě uvedl zprávu „dvou zdrojů“, že bývalý ředitel ÚOOZ komisi informoval o kauze mobilu Tomáše Tuhého, související s „brutálním únikem informací z vyšetřování“. Později se prokázala jako nepravdivá a zmanipulovaná i samotná „kauza Tuhý“, ačkoli si Janek Kroupa pochvaloval, že jeho redaktoři odvedli kvalitní práci.
Český rozhlas se Babišovi investigativně nevěnuje
Faktem také je, že od nástupu nového ředitele se Český rozhlas, na rozdíl od České televize, investigativně nevěnoval jediné kauze spojené s Andrejem Babišem. Velmi nápadné je angažmá webu iROZHLAS.cz nejen v kauze Beretta, ale opakovaně zveřejňuje úniky z aktuálně propíraného případu dotací pro sport předsedy fotbalové asociace Miroslava Pelty a náměstkyně ministryně školství Simony Kratochvílové.
I v obou těchto případech dozoruje Lenka Bradáčová, z jejíchž kauz nápadně často unikají informace do vybraných médií, zejména z okruhu vydavatelství Mafra. Pěšák Přibil je pouhým vrcholkem ledovce. Český rozhlas se může krýt aureolou „nezávislého“ veřejnoprávního média, o to je jeho role závažnější a odpovědnější.