Vůdce hnutí ANO Andrej Babiš a sídlo holdingu Agrofert v Praze FOTO: ČTK / FORUM 24
FOTO: ČTK / FORUM 24
KOMENTÁŘ / Pokud budoucí vláda vznikne ve složení, které zřejmě ponese Andrej Babiš k prezidentovi republiky, bude důkazem přechodu zastupitelské demokracie na systém, jehož smyslem už není co nejlepší správa věcí veřejných, ale vzájemně výhodná spolupráce politických a ekonomických elit. Politici se za peníze bohatých podnikatelů proderou k moci a na oplátku zajistí svým chlebodárcům nejvýhodnější podmínky pro jejich byznys. Veřejný zájem jde stranou.
Vrcholem tohoto propojení politiků a podnikatelů je samozřejmě sám Andrej Babiš, který byznys a politiku sloučil do jedné osoby, aby si vítězstvím ve volbách zajistil přísun dotací a státních zakázek pro své firmy. Ale vládnout nám mají i menší strany, které se hlásí k tzv. autentické pravici, ale přitom hájí zájmy svých sponzorů, často přímo proti veřejnému zájmu. Vracíme se tak do stádia raného kapitalismu, kterým jsme si již prošli v průběhu divokých 90. let.
Vláda Andreje Babiše vzbuzuje obavy zejména svým plánovaným komplotem s Maďarskem a Slovenskem, které jsou známými evropskými potížisty, i členstvím vládních stran v evropských parlamentních frakcích, které patří k silně proruské evropské krajní pravici. Další potíží nové vlády jsou Babišovy problémy se zákony, a to jak jeho očekávané odsouzení, tak jeho střet zájmů. Ovšem ještě dříve, než Babišova vláda vůbec vznikla, se ukázalo, že se jeden její pravděpodobný člen chystá rušit ochranu přírody, která je prokazatelně veřejným zájmem, a upřednostnit proti tomu zájem jednoho podnikatele.
Kandidát na ministra životního prostředí, Motorista Petr Macinka, zamýšlí zrušit Chráněnou krajinnou oblast Soutok, protože se nelíbí podnikateli, který ve volební kampani sponzoroval Motoristy. CHKO Soutok leží v nejjižnější části Moravy, kde se v nivách podél řek Moravy a Dyje prostírá nejrozsáhlejší komplex lužních lesů a luk ve střední Evropě, přezdívaný také „moravská Amazonie“. Přitom – jak upozornil jihomoravský hejtman Jan Grolich – pro zrušení neexistuje žádný legální důvod. Zřizování chráněných území neprobíhá z rozmaru ekoteroristů – jak chce Macinka nově nazývat ochránce životního prostředí – ale na základě výsledků vědeckého výzkumu a pozorování, je podrobeno odborné oponentuře a záměr musí obsahovat jasné zdůvodnění, proč se má území chránit. Nezdá se ale, že by kandidát na ministra životního prostředí z řad Motoristů bral názor odborné veřejnosti v úvahu. Proti jeho záměru také už proběhla jedna demonstrace a další se údajně chystají. Zatím se totiž nezdá, že by Macinkův plán zrušit CHKO Andreji Babišovi vadil, což ukázalo i jeho setkání s vědci, kteří proti Macinkovi protestovali.
Bohužel nejde o jediný případ ignorování vědeckých poznatků, které se týkají životního prostředí. Ještě není jisté, kdo bude sedět v nové vládě, a Babiš již oznamuje, že vláda na svém prvním zasedání odhlasuje zrušení emisních povolenek. To je samozřejmě nesmysl, protože jde o již rozpracované rozhodnutí evropské politické reprezentace, které je součástí tzv. Green Dealu. Tento plán má naplnit závazky vyplývající z Pařížské klimatické dohody a byl schválen Evropskou radou v prosinci roku 2019. Za Českou republiku pro Green Deal hlasoval sám Andrej Babiš. Teď, když dochází na realizaci tohoto rozhodnutí, se populista Babiš snaží hrát u určité části veřejnosti oblíbenou kartu odpůrce Green Dealu. Moc šancí ovšem nemá. Na posledním summitu Evropské rady byl schválen text, který rozhodně nepůsobí jako plán na rušení povolenek, jak by si přál Babiš, ale spíše jako snaha dotáhnout věc v přijatelné podobě do praxe.
Sám Babiš – jako vlastník chemických továren a největší agrobaron – samozřejmě zájem na ochraně životního prostředí nemá. To se nejlépe ukázalo během vyšetřování otravy řeky Bečvy, ke které došlo během předchozí vlády Andreje Babiše v roce 2020 a při které uhynulo 40 tun ryb. Řada indicií o úniku kyanidů do řeky vedla ke společnosti DEZA, která patří do holdingu Agrofert. Ovšem podivné vyšetřování této ekologické katastrofy pod dohledem tehdejšího ministra životního prostředí a dříve generálního ředitele Babišovy Lovochemie Richarda Brabce vypadalo spíš jako snaha zamést stopy a pokusit se hodit vinu na někoho jiného.
Babiš tedy neohrožuje naši budoucnost jen vstřícností vůči Rusku a plánovaným zvyšováním deficitu státního rozpočtu. Neméně nebezpečné je jeho propojení premiéra a největšího agrobarona v jedné osobě a jeho evidentní ochota vycházet vstříc různým podnikatelům. Prioritou budoucí vlády nebude zájem veřejnosti – třeba na slušném životním prostředí – ale byznysové zájmy několika lidí. Nakonec kandidát na ministra Macinka se netají tím, že chce z ministerstva životního prostředí udělat ministerstvo pro likvidaci životní prostředí. Takový plán ohrožuje nejen kvalitu světa, ve kterém budeme my a naši potomci žít, ale i zdraví nás všech. Ovšem populisté – včetně Babiše – sledují jen krátkodobé cíle a nestarají se o důsledky svých kroků.