Vláda by měla během následujících týdnů rozhodnout o pobídce v řádu jednotek miliard korun, aby v Česku vznikla továrna na baterie pro elektroautomobily. Ve čtvrtečním vystoupení ve sněmovně před hlasováním o nedůvěře kabinetu to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). V polovině března ministr řekl Hospodářským novinám (HN), že česká vláda o projektu jedná s německou automobilkou Volkswagen.

„Během následujících týdnů máme rozhodnout o podpoře v řádu jednotek miliard korun, které půjdou do největší investice této vlády, a to je Gigafactory – fabrika na výrobu baterií,“ řekl ve čtvrtek Havlíček. „Všechno se vyvíjí správným směrem a je velká šance, že budeme jednou z evropských zemí, která zde bude Gigafactory mít,“ uvedl.

Ministr už loni oznámil, že skupina ČEZ zvažuje v příštích několika letech stavbu továrny na lithiové baterie pro auta v severních Čechách, kterou označil jako projekt Gigafactory. Na výrobu baterií chce firma spolu s investory z automobilového průmyslu využívat lithium z oblasti Cínovce v Krušných horách. Volkswagen, jehož součástí je i česká automobilka Škoda Auto, letos v březnu oznámil, že plánuje mít do roku 2030 v Evropě šest továren na baterie. Uvedl, že jedna by mohla být v Česku.

„Jednáme o tom intenzivně, váže se to na projekt Gigafactory ČEZ, který považuji za jednu z priorit a klíčovou investici v dalších letech. Tato příležitost nám nesmí uniknout, sledujeme tam i vazbu na těžbu lithia, byť to není podmínkou, ale byl by to výborný řetězec. Rozhodnout chceme v tomto roce, jsme od ČEZ pravidelně informováni a buď já, nebo lidé z týmu ministerstva průmyslu jsme u jednání s potenciálními klíčovými investory vznikajícího konsorcia,“ řekl v březnu HN Havlíček.

Lithium je považováno za kov budoucnosti, v Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě. Lithium a jeho využití bylo jedním z hlavním témat sněmovních voleb v roce 2017 a vyvolalo spory v tehdejší vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL.