Ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš (oba ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Programové prohlášení vlády Andreje Babiše je dokument, který s ubíhajícím časem zraje jako víno, a to zvlášť některé jeho pasáže. Pro hodnocení společného kabinetu hnutí ANO a ČSSD je přitom vládní program se sliby, které jsou v něm uvedené, klíčový. Řada z nich je pak natolik vzdálená od reality, která nastala, až je to zarážející.
Hned v preambuli uvedeného dokumentu se dočteme o tom, že cíle a ambice, které si Babišova vláda kladla, rozhodně nebyly malé: „Vládní prohlášení se soustřeďuje na realizaci šesti hlavních strategických směrů rozvoje naší země. Chceme jím posunout hospodářství a celou společnost novým směrem, který by měl zaručit, aby naše země obstála v evropské ekonomice a v měnícím se světě,“ stojí v programu vlády.
Ten dále pokračuje: „Nechceme o tom, co nás v budoucnu čeká, vést pouze diskuse, ale chceme udělat vše pro to, abychom se měli lépe, a také chceme předat našim dětem prosperující zemi a ekonomiku. Prostě mysleme na budoucnost a nežijme jen dneškem. Odložme spory, které tak oslabují naši společnost v posledních letech, a uvědomme si, že budoucnost nebude lehká a naši potomci nám neodpustí, že jsme neudělali všechno, co jsme měli a mohli udělat.“
Posunulo se hospodářství České republiky i celá naše společnost novým směrem, jak vláda Andreje Babiše na začátku svého vládního působení slibovala? Jistě, dá se vymlouvat na pandemii, na to, že by se to premiérovi a jeho kabinetu určitě jinak povedlo, kdyby mu do toho nehodil vidle covid. Skutečnost je ovšem taková, že koronavirus zafungoval jen jako zvětšovací sklo a ukázal, jak velká je Babišova neschopnost, chaotičnost a nekompetence.
Zdlouhavé a neplodné diskuse
Ještě hůře šéf hnutí ANO a jeho kabinet dopadli, co se týče jejich záměru předat našim dětem prosperující zemi a ekonomiku. Pokud lze o Andreji Babišovi a jeho vládě říct něco s naprostou jistotou a bez jakýchkoli pochyb, je to v každém případě tohle: rozhodně nemyslí na budoucnost, žije pouze dneškem a našim potomkům odkáže maximálně tak hromadu dluhů.
Na to ostatně úzce navazují dva ze zmíněných šesti hlavních strategických směrů rozvoje naší země, které jsou zdůrazněné na začátku programového prohlášení Babišovy vlády. První je často uváděný slib provést důchodovou reformu, v čemž kabinet Andreje Babiše naprosto selhal.
„Chceme konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí. Podstatou bude oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem, případně dalšími zdroji příjmů pro tento účet. Veřejnost bude vědět, kam její sociální odvody směřují a jak jsou využity,“ stojí ve vládním programovém prohlášení.
Jediné, co vláda hnutí ANO a sociální demokracie v tomto ohledu nakonec předvedla, byly právě jenom ony zdlouhavé a neplodné diskuze. Přitom nic není pro budoucnost, naše děti a potomky tak důležité a nic se jich tolik netýká jako penzijní reforma. To, že se na ni Babišova vláda vykašlala, je pak naprosto příznačné a vypovídající. Větší symbol kabinetu, který žije jenom dneškem a nemyslí na budoucnost, už být ani nemůže.
Sen o vyrovnaném rozpočtu
Ještě o něco zajímavější je pak ale další z hlavních strategických směrů vládního prohlášení, jehož první věty jsou následující: „Chceme začít s reformou státu. To znamená vyrovnaný státní rozpočet a nový zákon o příjmových daních.“ O vyrovnaném rozpočtu si přitom můžeme nechat jenom zdát a je to opravdu sen z hodně jiného světa, než v jakém v posledních letech žijeme.
Ke konci září byl schodek státního rozpočtu za letošní rok 326,3 miliardy korun, kam vystoupal ze srpnových 298,1 miliardy korun. Ve skutečnosti jde o nejhorší zářijový výsledek ke konci září, v loňském roce byl deficit ke konci září 252,7 miliardy korun.
Na příští rok pak vláda Andreje Babiše schválila návrh státního rozpočtu se schodkem 376,6 miliardy korun, přičemž na pandemii koronaviru a výdaje s ní spojené se v tomto případě už vymlouvat nelze. Na letošek je schválený schodek státního rozpočtu dokonce ve výši 500 miliard korun. A loni, kdy skutečně bylo třeba vzít v potaz pandemii, byl „pouze“ 367,4 miliardy korun.
Celkem ke konci září státní dluh České republiky činil 2,334 bilionu korun a vzrostl o 284,2 miliardy korun. Na každého občana tak připadá dluh ve výši 218 tisíc korun. Zajímavé je, že v roce 2020 byl celkový dluh našeho státu 2,049 bilionu korun a v roce 2019 jen 1,640 bilionu korun. Co k tomu dodat? Takhle zkrátka vláda Andreje Babiše myslí na budoucnost a naše děti a potomky.
