KOMENTÁŘ / Kdyby někomu z nás snad uniklo, co se děje, Ústavní soud mu to svým předběžným opatřením rázně připomněl. Vláda Andreje Babiše se pokouší zničit dosavadní demokratický systém v zemi. Zatím nelikviduje demokracii jako takovou. Destruuje ale její páteřní stavbu. Sledujeme celou sérii kroků od útoku na nezávislá média, nejen na veřejnoprávní, přes zanedbávání obrany, ničení státní správy a její přizpůsobení vládnoucí moci, ohýbání zákonů ve prospěch Babiše a Agrofertu a proti Ukrajincům, až po souboj vlády s Ústavním soudem.

Do ničení demokracie patří i způsob politiky Petra Macinky, žáka Václava Klause. Toho Klause, který byl s Okamurou popřát v Německu vítězství AfD na její berlínské konferenci. Ústavní soudci pečlivě sledují politiku. Patří to k jejich práci. Denně zaznamenávají postupný rozklad demokracie v Česku, ničení její kvality. Kupříkladu vyhánění špičkových expertů, kteří pracují v lidskoprávních agendách. Odcházejí houfně. Nevyčíslitelná škoda pro stát.

Ústavní soudci sledují, jak poslanci pro Babiše připravují změny trestního zákona, jež se týkají verdiktů v kauze Čapího hnízda, vztahu nalézacího a odvolacího soudu. Sledují změnu zákona o střetu zájmů. Z premiéra udělá člověka, který může vlastnit Agrofert či SynBiol, neřídí přece ministerstvo. Předpokládám, že obě ty změny narazí u Ústavního soudu, pokud se na něj opozice obrátí, a že je obě shodí. Do rozkladu demokracie patří snaha měnit trestní zákon tak, aby fungoval proti ukrajinským uprchlíkům. Ministr Tejc chce zavést možnost, aby byla selektivně zveřejňována státní příslušnost trestně stíhaných lidí. Totalitní krok.

Dále čtěte

Marek Benda se obává, že Česko směřuje k prezidentskému systému

Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda diskutoval v pondělí v Českém rozhlase v pořadu Kulatý stůl Radiožurnálu. Vyjádřil se zde také k aktuální situaci…

Ústavní soudci bedlivě pozorovali střet vlády s prezidentem o jeho roli, pravomoci, smysl. Když se na ně Petr Pavel obrátil, uvědomili si, že nastal čas, kdy musí chránit demokracii. Proto vydali ono neobvyklé předběžné opatření. Nejde o to, že by ihned skončila demokracie, kdyby Petr Pavel nejel do Ankary. Jde o to, že Babiš nerespektuje rozdělení pravomocí, což k pádu demokracie vede. A Babiš, bezmocný proti Petru Macinkovi, kterého nemůže vyhodit a který je chytřejší, mazanější než on, pokračuje v tažení proti prezidentovi a Ústavnímu soudu. Odmítá Pavla coby šéfa delegace na summit NATO v Ankaře.

Proč je Macinka chytřejší? Předvedl to, když řekl, že předběžné opatření Ústavního soudu znamená „ústavní puč“. Ze svého pohledu má pravdu. Macinka neuznává dělbu moci. Moc si představuje tak, jak to Motoristé předvádějí na ministerstvu životního prostředí. Okupovat. Podrobit. Obsadit nekvalifikovanými, zato však loajálně nenávistnými lidmi. Jednat mimo realitu (klimatická krize neexistuje). Uvědomme si, ministerstvo životního prostředí se stalo veřejnou výrobní dílnou motoristické politiky.

Předběžným opatřením Ústavní soud řekl: Vy si tu nebudete dělat, co chcete. Musíte počkat na náš verdikt. Demokracie není vaše, nepatří vám. Stát vám nepatří. Ústava vám nepatří. A přesně toto Macinka vidí jako puč proti sobě. (Předpokládám, že protokol NATO, který prezidenta automaticky vnímá jako šéfa delegace, chápe též jako puč.) Celý spor vypadá na první pohled jako prkotina. Lidem je přece fuk, kdo povede delegaci, hlavně aby byl levný benzín (levný není) a pivo (levné je). Jenomže je to omyl. Jde o ústavu, a tím pádem o demokracii. Jakmile bude Macinka s Babišem krčícím se za ním diktovat, co smí a nesmí dělat prezident, z ústavy se stane cár papíru.

Dále čtěte

Prezident Pavel: Co je pan Macinka zač? Navenek usměvavý člověk s mafiánskými metodami

Zeptejte se prezidenta, to je formát přímé komunikace, kdy Petr Pavel naživo odpovídá na dotazy občanů k aktuálním politickým otázkám.

Ústavní soud vládu předběžným opatřením otestoval. Test dopadl mimořádně špatně. Vláda propadla. Demokratický systém počítá s dohodou. Mezi vládou a občany, mezi vládou a opozicí, mezi vládou a prezidentem. Macinka na festivalu ve Strážnici ukázal svoji politiku. Dohoda s občany ho nezajímá. Potřebuje svár, střet, provokaci. Potřebuje vyvolávat nenávist. Tím vstupuje do centra pozornosti a přitahuje si a zavazuje svoji nevelkou část voličů. Vykrmuje jejich vztek na „systém“.

Macinkova Strážnice se stala dokonalou ukázkou jeho taktiky. Nikdo ho nezval. Přijel až poté, co diváci vypískali ministra kultury Klempíře. Přijel je rozdráždit, vědomě si přijel pro vypískání. Nepřijel se omluvit, přijel lidem nadávat. Přesně tak to vypadá, když se na ulici střetnou extremisté s liberály. On tu situaci vyrobil. Rozeštvávat občany a lovit na to nějaké nešťastné, extrémně smýšlející voliče, to není demokracie, to je její promyšlené boření. To je puč proti demokracii.

Pro Macinku a Motoristy potácející se okolo hranice volitelnosti do sněmovny je nepříjemné, jak rychle byli odhaleni. Na sítích se objevilo více analýz, které Macinkovo vystoupení ve Strážnici obnažily. Babišovi nevadí útoky na Ústavní soud, sám ho taky napadá. Vadí mu, jak okatě, nepřehlédnutelně Macinka provozuje svoji rozeštvávající politiku. Voliči ANO jsou přece jen umírněnější než voliči Motoristů. Nechce je ztrácet jen kvůli tomu, že musí kohabitovat s Macinkou. Proto zřejmě Macinku donutil, aby se omluvil.

Dále čtěte

Po speciálu s názvem Velký pumpař se jen zaprášilo. Už je tu dotisk, objednávejte

Díky úspěšné veřejné sbírce se podařilo vybrat dostatek finančních prostředků k vydání speciálního časopisu, ve kterém se zabýváme tím, co…

Jak ta omluva vypadala? „Určitě jsem tam nejel provokovat, mrzí mne to,“ lhal ministr zahraničních věcí na tiskovce. My víme, že do Strážnice provokovat jel. Stejně jako víme, že vláda provokuje s prezidentem, že dělá všecko pro to, aby pro ni ústava a Ústavní soud neplatily. Aby byla nad nimi.

Ústavní soud to vidí. A rozhodl se konat. Rozhodl se bránit Babišem, Okamurou a Macinkou rozbíjenou demokracii. Ta k obraně nezbytně potřebuje i nás. Potřebuje, abychom jasně řekli a ukázali, že si svobodu ukrást nenecháme.