Marketingovému snění, jak bude líp, dochází dech. Vládu dobíhá populistické rozdávání vybraných a ušetřených peněz a lepí díry ve státním rozpočtu. Navzdory proklamacím Andreje Babiše se už ANO nedohaduje s ČSSD, zda zvýšit daně, ale které to budou a kdy je zavedou.
Podezřelý rodinný byznys. Tomanovi vydělali na prodeji pozemků státu 250 milionů
Rodinný byznys bývalého komunistického aparátčíka Miroslava Tomana staršího a jeho synů vzbuzoval řadu kontroverzí. Mezi jeho temné stránky patří ...
číst článek »Negativních ukazatelů o vývoji ekonomiky v posledních měsících přibývá. Ekonomika sice pořád roste, ale zpomaluje svůj výkon. Ministerstvo financí už poněkolikáté upravilo letošní výhled růstu směrem dolů, na 2,4 procenta HDP. V tomto směru má Česká republika nejhorší výsledky ve srovnatelných zemích visegrádské skupiny.
Výdaje stouply o 44 miliard
Výsledky státního rozpočtu za první čtvrtletí jsou nejhorší od hospodářské krize. Vládní výdaje rekordně rostou, meziročně v tomto období o 44 miliard korun. Nemalý vliv má stoupající počet státních zaměstnanců, aniž se projevil na lepším výkonu státní správy a uživatelském komfortu občanů.
Zpomaluje výběr daní, zejména DPH, na kterou šéf ANO zacílil mimořádnou pozornost. Zavedl novou byrokracii v podobě EET a kontrolních hlášení, citelně zvýšil sankce a počet kontrol. Státní represe zesílila nadužíváním zajišťovacích příkazů a neoprávněným zadržováním vratek DPH v miliardových objemech.
Krach vládní propagandy
Očekávané efekty se nedostavují ani přes pokračující vládní propagandu. Symbolem neúspěchu se stává drahá státní loterie Účtenkovka. Navzdory zmanipulovaným průzkumům agentury STEM, věštícím 70procentní zájem dospělé populace (skutečnost je 4 procenta), zdaleka nesplnila očekávání. Počet jejích účastníků pořád klesá a dnes je o 100 tisíc nižší, než v době startu. Její efekt je vzhledem k téměř stomilionovým ročním nákladům záporný.
Ministryně financí Alena Schillerová sice avizovala potřebu škrtat výdaje v rezortech, ale narazila i ve vlastních řadách. Ani ona žádnou smysluplnou představu nemá, o čemž svědčí mrtvý koncept zrušení zdravotních odvodů za státní pojištěnce výměnou za snížení daně z příjmu.
Nemístná rozpočtová odpovědnost
Symbolem vládní politiky se stále více stává radikální ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, překonávající svoje sociálně demokratické předchůdce Vladimíra Špidlu („zdroje jsou“) a Jiřího Paroubka („dluhy se platit nemusí“).
Maláčová sice za vším vidí osudy lidí, ale zdaleka už ne tolik podnikatelů a firem, které těmto lidem dávají práci a vydělávají na sociální standardy. A už vůbec ne osudy budoucích generací.
Mnohé napovídá její nedávné vystoupení v Otázkách Václava Moravce, když obhajovala další zvyšování sociálních mandatorních výdajů v řádu desítek miliard korun. „Já si spíš myslím, že ty přednášky o rozpočtové odpovědnosti a o tom, kde na to vzít, že jsou nemístné a nesmí být centrem politického zájmu naší debaty,“ pronesla upřímně. Tento výrok se zařadí mezi její okřídlené.
Premiér Andrej Babiš má jiný problém. Na rozdíl od přesvědčených a nic neskrývajících socialistů typu Maláčové, kterým je jedno, z čeho, kdy a jestli vůbec se jejich projekty zaplatí, stále deklaruje, že je odpovědný hospodář. Jenže potom sklouzává do karikatury, kdy na jedné straně chvályhodně oznamuje, jak ministrům zatrhl bezplatné obědy, ale na druhé straně vyhodí z okna šest miliard ročně za populistické slevy na jízdném.
Jak zvýšit daně?
Jelikož vláda příliš šetřit nehodlá a neumí a mimo jiné se chystá znovu zvýšit důchody o 900 korun, už podruhé nad rámec zákonné valorizace (o 200 korun), stále častěji přicházejí na přetřes otázky, jak zvýšit příjmy.
Obecně lze sice podpořit obezřetné posilování podílu nepřímých daní na příjmech státu, což ale musí být doprovázeno snižováním přímých odvodů, které musí zřetelně pocítit jak zaměstnanci, tak podnikatelé. Takto však vláda neuvažuje.
Maláčová, která se stává hlavní programovou mluvčí sociální demokracie, navrhuje zvýšit bankovní sektorové daně, což by se negativně projevilo vůči klientům a zejména střadatelům, když už dnes jsou výnosy spoření dlouhodobě pod úrovní inflace.
Ani od zavedení digitální daně si nelze příliš slibovat. Možná tak miliardu ročně, což je jen při uvažovaném zvýšení důchodů o dalších 33 miliard korun kapka v moři. Na čem by se ale mohly ANO s ČSSD shodnout, je zvýšení spotřebních daní. A to ještě jen tam, kde existuje relativně nejmenší cesta odporu.
Spotřební daň na tabák a líh
Ministerstvo financí přišlo s plánem zvýšit spotřební daň z cigaret a tabáku o zhruba 10 procent a lihu o 13 procent. Stejně tak chce zvýšit daně z některých hazardních her. Dovedeno do praxe, od roku 2020 by zdražil alkohol, včetně domácích palíren, a krabička cigaret o 12 až 13 korun, s předpokládaným ročním výnosem 10 miliard korun.
Na první pohled to vypadá bohulibě, vždyť tím stát dává najevo i svůj postoj k lidským „nešvarům“ a slabostem. Penalizuje tak závislost kuřáků a mnohých konzumentů alkoholu, která se odráží v jejich zdravotním stavu. Ve skutečnosti jde jen o pokrytectví, které nesplní očekávání.
Stát vybere na spotřební dani za tabák 56 miliard korun, což je druhá nejvyšší položka této daně po minerálních olejích. V současné situaci se nelze zbavit dojmu, že ministerstvo financí více než na zdraví obyvatel myslí na státní kasu. Jenže to nemusí vyjít.
Sázka na nejistotu
Zkušenosti z minulosti nejen u nás, ale i v zahraničí, nejsou příliš optimistické. Hrozí riziko rozšíření černého trhu, současně dojde ke zvýšení legálních nákupů v okolních zemích, kde je už dnes cenová hladina cigaret a alkoholu nižší než v České republice.
Národní investiční plán za 3,5 bilionu? Jen chiméra. Nic jsem neslíbil, otáčí Babiš
Premiér Babiš představil loni na podzim megalomanský Národní investiční plán, zahrnující 17 tisíc projektů v regionech za téměř 3,5 bilionu ...
číst článek »Výběr daní tak zůstane daleko za očekáváním, což se stalo i v sousedním Německu. Po nedávné vlně prudkého zvýšení spotřební daně na cigarety tu vzrostly výnosy jen minimálně, zatímco černý trh nakynul téměř trojnásobně na současných nezdaněných 18 procent.
Ke zvyšování spotřební daně u cigaret a lihu sice u nás dochází opakovaně, nikoli však takto skokově. Pomiňme přitom, že se takto extrémní zdražení může dotknout části nízkopříjmového elektorátu, tvořícího nemalou voličskou základnu vládních stran ANO, ČSSD a KSČM, který na růst spotřebitelských cen v poslední době doplácí nejvíc.
Situace u nás přesto zatím není tak dramatická, jako v době krize, ale vláda ji může už v blízké budoucnosti eskalovat svým antireformním přístupem a pokračujícím uplácením vybraných cílových skupin. Při její neochotě výrazněji šetřit se nelze divit tomu, že chce zvyšovat daně. Navzdory marketingovým báchorkám Andreje Babiše, jak je snižuje.
