Babišovi odborníci, nebo nemehla? Neslavné konce jedenácti ministrů hnutí ANO

ČTK

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš na sněmu ANO 17. 2. 2019 | FOTO: ČTK

Vladimír Kremlík skončil ve funkci ministra dopravy po bleskové akci premiéra Babiše kvůli zakázce elektronických vinět. Byl už jedenáctým ministrem za hnutí ANO, který skončil za neslavných okolností. To nabourává Babišův koncept odborníků-manažerů, kteří měli nahradit „nemehla“ tradičních stran.  

ČTK

„V roce 2013 vypukly předčasné volby. Chtěli jsme v kampani vyjádřit to, co nás všechny štve. To, co cítila spousta lidí zklamaných tradičními politiky. A přišli jsme na to: ,Jsme schopný národ, jen nás řídí nemehla‘,“ psal Andrej Babiš ve své brožuře „O čem sním, když náhodou spím“. Tento slogan navazoval na jeho kritiku politického systému.

„Nechceme totiž, aby o budoucnosti našich dětí rozhodovali nekompetentní lidé, kteří si v politice řeší vlastní ambice či vlastní finanční problémy na úkor nás občanů,“ uvedl Babiš v letáku představujícím zbrusu nové protestní hnutí ANO. Už tehdy čelil kritice, že občané tohoto státu nepotřebují, aby je politici řídili jako zaměstnance své firmy, ale aby řádně a poctivě spravovali zemi. Nepovedlo se.

Kremlíkova blesková poprava

Premiér řeší vlastní finanční problémy na úkor nás občanů a během pěti let muselo skončit příliš mnoho jeho ministrů kvůli tomu, že se neosvědčili nebo přímo selhali. Totéž se naposledy přihodilo ministrovi dopravy Vladimíru Kremlíkovi. Babiš mu vyčetl, že neuhlídal zakázku Státního fondu dopravní infrastruktury na dodávku a provoz systému elektronických dálničních známek, příliš nákladnou a bez řádného výběrového řízení.

Podle všeho šlo však jen o vhodnou záminku, jak se zbavit ministra, se kterým byl delší dobu nespokojen. Nesplnil zadání převést kontrolu finančních toků do infrastruktury z dopravního fondu na Ministerstvo financí. Tento úkol má nyní před sebou jeho nástupce, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který bude řídit dva resorty. Vzhledem k jejich specifickým problémům si ale může snadno vylámat zuby.

Pavel Hofman

Průvodním jevem této šarády byl ostudný způsob, jakým se Babiš Kremlíka doslova ze dne na den zbavil. Kvůli podezřelé zakázce prý podá trestní oznámení a současně mu nabídl post Havlíčkova náměstka. Druhý den otočil a Kremlíkův osud je nyní nejasný.

Jisté je jen jedno, Kremlík je zatím posledním v řadě ministrů, který musel za často nezvykle potupných okolností skončit. To jen svědčí o přístupu šéfa ANO k jeho lidem řízeným esemeskami, kdykoli určeným k odpisu. Koho v minulosti čekal podobný osud?

Odchody ministrů ANO

Antonín Prachař (ministr dopravy 29. 1.–13. 11. 2014): Prachař pocítil jako první na vlastní kůži novátorskou úlohu Babišova tisku při likvidaci ministrů ANO, nad kterými jejich šéf zlomil hůl. Nejprve vyšel v Mladé frontě DNES článek „Ministr je na odstřel“. Krátce poté ho Babiš v témže deníku zmínil mezi „slabými kusy“ vlády. Exministr rezignoval nedlouho po zveřejnění dalšího článku „Prachařovy personální přešlapy“.

Dan Ťok (ministr dopravy 4. 12. 2014–30. 4. 2019): Prachařův nástupce Dan Ťok za sebou zanechal řadu skandálů a nezákonných kroků spojených s mýtným tendrem. Dodnes jeho okolnosti šetří policie a státu hrozí miliardové arbitráže. Ťok proslul šnečí výstavbou infrastruktury, kdy zprovozňoval v průměru 13 kilometrů dálnic ročně. Korunu všemu mediálně nasadila nezvládnutá sněhová kalamita na dálnici D1.

Helena Válková (ministryně spravedlnosti 29. 1. 2014–1. 3. 2015): Válková rezignovala po sérii článků v Babišově tisku, který výčtem neúspěchů a vnitřních sporů signalizoval její konec v čele resortu. Šéf ANO byl s prací Válkové nespokojen dlouhodobě, ale zlom nastal v únoru 2015, kdy Lidové noviny zveřejnily článek „Osudové chyby ministryně Válkové“, působící jako politický nekrolog. Definitivní ortel vynesla Mladá fronta DNES oznámením, že Babiš očekává její rezignaci. Válková později obvinila oba deníky z podílu na její likvidaci, přičemž šéf ANO jí paradoxně vyčetl „špatný mediální obraz“.

Robert Pelikán (ministr spravedlnosti 12. 3. 2015–27. 6. 2018): Po Válkové nastoupil její ambiciózní náměstek Pelikán. Během účinkování v první Babišově vládě bez důvěry se dostal do sporu s Hradem kvůli vydání ruského hackera Nikulina do USA, komunisty i Okamurou. Když vycítil, že přes svoji bezmeznou loajalitu ztratil Babišovu podporu, oznámil odchod z politiky. Zdůvodnil ho i názorovou neshodou s většinou hnutí ANO.

Taťána Malá (ministryně spravedlnosti 27. 6.–10. 7. 2018): Malá rezignovala po necelých dvou týdnech po propuknutí plagiátorské aféry, kdy vyšlo najevo, že opsala část magisterské a diplomové práce – druhé na téma „Mikroklimatické podmínky v chovu králíků“. Zároveň vyvstalo podezření, zda řádně vykonávala koncipientskou praxi ve 300 kilometrů vzdáleném Dolném Kubíně na Slovensku.

Jan Kněžínek (ministr spravedlnosti 10. 7. 2018–30. 4. 2019): Kněžínek nastoupil improvizovaně po Malé a oznámil rezignaci krátce poté, kdy policie navrhla obžalovat premiéra Babiše a dalších pět obviněných v kauze Čapí hnízdo. V té době už v médiích kolovalo jméno jeho možné nástupkyně Marie Benešové, což vyvolalo spekulace o tlaku na ukončení stíhání.

Tomáš Hüner (ministr průmyslu a obchodu 13. 12. 2017–27. 6. 2018): Hüner působil v první Babišově vládě bez důvěry. Čelil kritice KSČM a premiéra kvůli podpisu dodatku memoranda k těžbě lithia s australskou firmou EMH. Nakonec musel memorandum pod jejich tlakem zrušit. Vzhledem k tomu, že komunisté tuto kauzu otevřeli před volbami a Babiš potřeboval jejich podporu, do druhé vlády už „neopatrného“ Hünera nepovolal.

ČTK

Marta Nováková (ministryně průmyslu a obchodu 27. 6. 2018–30. 4. 2019): Důrazná propagátorka EET Nováková se zviditelnila výrokem, že si Češi mohou za drahá mobilní data sami, když používají wifi sítě. Rezignovala po aféře, kdy musel z tradičního jednání jejího resortu se zahraničními investory a diplomaty odejít zástupce Tchaj-wanu na žádost čínského velvyslance.

Martin Stropnický (ministr obrany 29. 1. 2014–13. 12. 2017, ministr zahraničních věcí 13. 12. 2017–27. 6. 2018): Stropnický byl masivně kritizován za svoje působení na obraně, a to i svojí nástupkyní Šlechtovou. Napadala ho za manažerské selhání kvůli nízkým armádním investicím a sporným zakázkám. Nakonec se v první Babišově vládě znelíbil i komunistům v roli ministra zahraničí, a když šéf ANO tento resort s klidným srdcem přepustil ČSSD, kývl na post velvyslance v Izraeli.

Karla Šlechtová (ministryně obrany 13. 12. 2017–27. 6. 2018): Šlechtová po nástupu zastavila několik miliardových armádních zakázek a nechala je prověřit policií. Původně těžila z úzkých vztahů s prezidentem Zemanem, ale poté, co se dostala do křížku s některými zájmovými skupinami, ztratila přízeň hlavy státu i premiéra Babiše. Do současného kabinetu se už nedostala, což označila za vítězství zbrojařské lobby. Už tradičně přispěly Lidové noviny kompromitujícími informacemi, že na svém předchozím působišti na Ministerstvu pro místní rozvoj přednostně využívala VIP salónek na pražském letišti.

Zatím jedenáct ministrů nominovaných hnutím ANO muselo odejít za velmi nepříjemných okolností.  Každý, koho najme majitel firmy ANO Andrej Babiš, s tím musí počítat. Chová se k nim stejně jako k manažerům jeho holdingu. Nedávno prozradil, že musel vyměnit už devět ředitelů Kosteleckých uzenin. Je to znát na jejich kvalitě? Moc ne. A tak je to i s jeho ministry, kteří měli nahradit politická „nemehla“. Kdo je teď na řadě?

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner