Tradiční novoroční oběd v Lánech nabídne další setkání premiéra Babiše s manželkou Monikou a prezidenta Zemana s chotí Ivanou. Půjde nejen o schůzku dvou politických souputníků, kteří se rozhodli ukořistit pro sebe naši zemi a nastavit v ní režim, ze kterého se budeme ještě dlouho vzpamatovávat. Zároveň se setkají dva úplně odlišné světy. Svět obřího bohatství se světem levného vystupování i slovníku. Když jde ovšem o mocenské zájmy, i neslučitelné se zdá být najednou téměř identické.

Boj o moc dokáže ledacos. Dokonce spojí i takové lidi, jako jsou Miloš Zeman a Andrej Babiš. Přitom by dříve bylo nemyslitelné, aby se oligarcha paktoval s bývalým sociálním demokratem. Současné nastavení politických sil tomu ovšem nebrání, navíc premiér i prezident jsou bývalí komunisté, což propojení také značně zjednodušuje, stejně jako jejich společná minulost z doby, kdy byl Zeman premiérem a Babiš zrovna zázračně zbohatl.

Přesto se najdou odlišnosti, které mezi Babišem a Zemanem existují. Především jde o touhu po penězích. U druhého nejbohatšího Čecha je nezastavitelná. Přesně podle pořekadla o jídle a rostoucí chuti. Jak začal být Babiš úspěšným podnikatelem, kolem čehož existuje mnoho podezřelých okolností, začal být nenasytný. Halíře dělají talíře a miliony dělají miliardy.

Tuto vlastnost Zeman nemá. Je zjevně spokojený s tím, co má, a zřejmě by se mu i dalo věřit, že na chatě na Vysočině je nejspokojenější. V současné době spíše pomáhá k penězům lidem ve svém okolí, v čele s Martinem Nejedlým. Prezidentovi dělá daleko větší potěšení, že je téměř nekontrolovatelným mocipánem, který si může dovolit, co chce. Jakýkoliv vrtoch mu je umožněn a nikdo to nedokáže zastavit.

Zatímco Babiš má moc tuze rád, jsou momenty, kdy se dokáže kontrolovat, a vzpomenout si i na to, že se musí dobře starat i o své finance. Navíc v momentě, kdy mu i Evropská unie jasně naznačila, že není možné, aby vlastnil Agrofert, pobírajíl dotace a zároveň byl premiérem, musel se Babiš na chvilku zamyslet nad tím, jestli má radši peníze, nebo moc.

Přes pár dalších rozdílů v přemýšlení dvou ústavních činitelů, kteří se dnes setkají na slavnostním obědě, je tu ještě jedna věc, která oba pány odlišuje. Oba se sice snaží tvářit jako politici, pro něž je velmi důležitý kontakt s občanem, potenciálním voličem, ale oba na to jdou úplně opačně.

Zatímco Babiš je zvyklý dávat neustále okázale najevo, že má peníze, a jeho akce bývají plné propagačních předmětů, gulášů a piv zdarma, knížek majitele hnutí ANO a dalších pozorností, Zeman si vystačí sám se sebou.

Účast na jeho akcích sice není masová, ale důchodci, kteří se přišli podívat na prezidenta, doufajíc, že zase někoho nazve vulgárním výrazem, si oslavné povídačky o Zemanovi šíří i dál mezi sebou. Jde sice o demagogické výmysly, ale kdo bude pátrat po pravdě, když to řekla hlava státu, která si jako jediná našla čas a zavítala do té či oné vísky za svými voliči.

Babiš si jednoduše voliče koupí a má hotovo. Někomu stačí kobliha, jiný je vděčný za pár slibů, které, pokud by přemýšlel, nemůže nikdy brát za splnitelné. Marketing hnutí ANO ovšem dokonale dokáže vyčíst náladu ve společnosti a přesně ví, co v kterou dobu nabídnout. Jednou jsou to zvýšené důchody, příště zase kousek dálnice.

Každý má tedy jiný přístup k politice, ale oba dokázali omámit dostatečný počet voličů, aby mohli podnikat své mocenské rejdy. Ačkoliv jsou ale Babiš se Zemanem spojenci, vždy bude platit, že jejich vztah je plný nerovností. Je to vztah boháče s láskou ke kýči a starého muže, kterému ke štěstí stačí vypustit pár nadávek a pomstít se každému, kdo proti němu někdy řekl křivé slovo.