Europoslankyně Radka Maxová FOTO: hnutí ANO
FOTO: hnutí ANO
Bývalá místopředsedkyně hnutí ANO Radka Maxová, která jako jediná z jeho europoslanců nehlasovala proti rezoluci Evropského parlamentu o českém premiérovi Andreji Babišovi, zvažuje, zda nadále zůstane členkou Babišova uskupení. Po odchodu někdejšího brněnského primátora a místopředsedy hnutí ANO Petra Vokřála je to další významné odcházení, které ANO pravděpodobně postihne. Jde o nejnovější doklad toho, že Babiš oklamal řadu liberálů, kteří nepochopili, s kým mají tu čest, anebo to v horším případě pochopit nechtěli.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy Radka Maxová uvedla, že se Babišovo hnutí začíná odklánět od liberálnějšího vidění světa a spíše se začíná klonit a v některých věcech už kloní ke konzervatismu. Bývalá předsedkyně hnutí ANO v Jihočeském kraji zmínila „radikálnější postupy“ hnutí k migraci, migrantům nebo vyjadřování k postojům a činnostem Evropské unie.
Celé je to trochu úsměvné. Maxová se tváří, jako by se dělo něco, co je strašně nové a nečekané. Přitom to, co popisuje, je posun, který se odehrává už nějakou dobu a rozhodně není záležitostí posledních měsíců či uplynulého roku. Navíc, když se vše domyslí do důsledků, není to zase takové překvapení.
Kromě toho liberálněji naladěných politiků, kteří se od ANO odklonili a odešli z Babišových služeb nebo se alespoň vzdálili z centra hnutí a přestali být jeho tvářemi, je více. A nejde jen o bývalého brněnského primátora Petra Vokřála, kterého Maxová v rozhovoru vyzdvihuje, když říká, že byl jedním ze silných liberálních hlasů a také jemu podle ní určitou dobu trvalo, než se rozhodl Babišovo hnutí opustit.
Když se vrátíme do minulosti, například bývalý rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška byl členem hnutí ANO od roku 2013 do konce roku 2017, kdy z něj odešel. Stejně tak se z politiky stáhl bývalý ministr spravedlnosti za hnutí ANO Robert Pelikán, který se už v dubnu 2018 rozhodl, že v ní skončí, a v červnu se následně vzdal i svého poslaneckého mandátu. Něco podobného platí i o Martinu Stropnickém, který byl místopředsedou hnutí ANO od února do 2017 do září 2018. Ve vládě působil do června 2018 a aktuálně je velvyslancem v Izraeli.
Tahle vlna odchodů či stažení se liberálně naladěných politiků však Vokřála a Maxovou minula. Oba dál v hnutí ANO pokračovali. Vokřál byl až do června letošního roku jeho místopředsedou a Maxová se ještě loni v červnu nechala za Babišovo uskupení zvolit do Evropského parlamentu.
Nepřátelské převzetí
Přesto europoslankyně stále váhá, ačkoli hnutí dal sbohem už i jeho dlouholetý místopředseda Vokřál (byl jím od roku 2015). Přitom situace je celkem jasná a přehledná – zásadní je pochopit, že Andrej Babiš si počíná účelově a nic z toho, co dělá, nevychází z nějakých jeho ideových či hodnotových pohnutek.
Pokud se po nějaký čas hnutí ANO projevovalo liberálně a jeho předseda byl nakloněný takto smýšlejícím osobnostem, které v jeho uskupení našly své zázemí, odvíjelo se to pouze od jeho momentální potřeby a od toho, co se mu zrovna hodilo do krámu, a s ničím hlubším to už nesouviselo. Změnily se však okolnosti i cílová skupina voličů, na kterou se Babiš zaměřuje, takže se proměnilo i jeho hnutí.
Lidé jako Zlatuška, Pelikán či Stropnický to zjevně začali chápat někdy v roce 2017 nebo 2018. Vokřál k tomu zřejmě dozrál až v kombinaci se situací v Brně, kde se Babiš nakonec rozhodl celou organizaci hnutí zrušit kvůli lidem napojeným na různé kriminální kauzy. A Maxová k tomu, aby mohla začít zvažovat své vystoupení z ANO, zase potřebovala prostředí Evropského parlamentu, jeho rezoluci o Babišovi a Vokřálův odchod.
Skoro to vypadá, že Babiš disponuje schopností určité lidi uhranout, a některým přesvědčeným liberálům se s největší pravděpodobností stalo něco podobného jako jeho někdejším obchodním partnerům, kteří s ním začali v dobré víře spolupracovat a které pak nynější šéf hnutí ANO zničil a jejich podniky nepřátelsky převzal, jak popisuje například kniha Žlutý baron Jakuba Patočky a Zuzany Vlasaté.
Oddaní a ambiciózní služebníci
Kdyby si všichni zmínění a v první řadě Maxová, která na to měla nejvíce času, uvědomili, že Babiš si i ve vztahu k liberalismu a konzervatismu počíná stejně jako v byznysu, nebyli by teď překvapení, jak se hnutí ANO mění a posouvá. Věděli by totiž, že vše, co Babiš dělá, je jen nátěr, kterým něco sleduje a který ve skutečnosti nic neznamená. Nemá totiž žádnou spojitost s jeho přesvědčením nebo hodnotami, využívá ho pouze k realizaci svých cílů.
V tuto chvíli vše směřuje k tomu, že v hnutí ANO a jeho blízkosti zůstanou jen lidé, kterým jsou jakékoli ideje a ideály cizí a kteří si s Babišem zkrátka rozumějí nejlépe. Je očividné, že mezi politiky, jako je Jaroslav Faltýnek, Jaroslava Pokorná Jermanová, Richard Brabec či Alena Schillerová a Karel Havlíček (dva posledně jmenovaní členy Babišova uskupení nejsou) na jedné straně a Pelikánem, Stropnickým, Zlatuškou, Vokřálem či Maxovou, ale třeba i Věrou Jourovou na straně druhé je významný rozdíl.
Babiš dnes sází především na oddané a ambiciózní služebníky, kterým v práci pro něj nepřekáží to, že by řešili, zda to, k čemu se předseda hnutí pragmaticky kloní a co zrovna dělá, protože má k tomu své důvody, je v souladu s jejich hodnotovým, ideovým či etickým založením.
Radka Maxová svým odchodem z hnutí ANO samozřejmě udělá správnou věc, protože tím ještě více odkryje jeho pravou podstatu. Přesto zůstává velká otázka, proč to nejenom jí, ale i všem ostatním trvalo tak strašně dlouho. Proč až po tak dlouhé době zjistili, že to, co potkalo bývalého šéfa Kosteleckých uzenin Jana Bočka, může potkat i je a že podnikatel, který zatočil s budovatelem masokombinátu, je ten samý, který stojí v čele hnutí ANO.
Možná si potřebovali sami na vlastní kůži vyzkoušet a poznat, jaká je odvrácená tvář Andreje Babiše, nebo v konkrétní situaci zakusit, že některé věci, které jsou jim drahé, jeho ve skutečnosti vůbec nezajímají. To je nakonec výklad, který vůči nim vyznívá příznivěji.
