Článek o tom, že Andrej Babiš je zbabělec, protože se bojí chodit do televizních debat, vyvolal u jeho stoupenců značné pobouření. Podle toho, jak reagovali třeba na našich sociálních sítích, se kolem vůdce semkli, jako by to byl otcovský guru nějaké sekty. Kdo je proti Babišovi, je hlupák, placený a stojí na straně naprostých nul, které jejich idolu nesahají ani po kotníky.
Jen malá ukázka. Pravopis ponecháváme.
On je mezi lidmi tak proč ze sebe dělat blbce lidem, kteří ho budou dehonestovat? Má recht. O čem by si tak měl s těmi radobypolitiky povídat? Vždyť by ve všem exceloval protože v té politice je už dlouho.
Mně to připadá jako když na to někdo hází bobek, protože to nemá zapotřebí, protože to není nějaký ambiciózní zoufalec co vylezl před volbami odněkud z nory, nikdo od něj do voleb neslyšel jediný politický názor a hned by chtěl být rovnou prezidentem, ale naopak všeobecně známá osobnost co se pohybuje v politice po desetiletí a každý dobře zná jeho názory z dob kdy byl ministrem, premiérem, předsedou nejsilnější politické strany v zemi apod.
Má pravdu, ti hlupáci od kterých nikdo doteď neslyšel jediný politický názor tam budou stejně jen papouškovat fráze nabiflované od svých poradců, divadlo pro hlupáky, naco by tam chodil, on je všem za ty roky dobře známý i bez toho.
V podstatě těmi výkřiky věrní a oddaní potvrzují, že ať udělá Šéf a Přítel lidu cokoli, je to podle nich správné. Ční nade všemi a nebude se s nimi bavit, protože on se napájí přímo z prazdroje lidové energie. Babiš ví, že tenhle dojem stačí. Racionalita se vytratila.
Slovo populismus podlehlo inflaci a používají ho pro označení odpůrců samotní populisté, takže už nezanechá žádný účinek. Jako jev ale existuje, stejně jako boj za mír a starost o chudé, ačkoliv ty samotné fráze v nikom nebudí žádné emoce.
Cas Mudde, profesor na University of Georgia, říká, že ideologie jako fašismus zahrnuje celostní pohled na to, jak by měla být uspořádána politika, ekonomika a společnost jako celek. „Populismus takový pohled nemá; vyzývá k odstranění politického establishmentu, ale neuvádí, co by ho mělo nahradit. Proto se obvykle spojuje s ‚hutnějšími‘ levicovými nebo pravicovými ideologiemi, jako je socialismus nebo nacionalismus.“
Tohle na přístupu útvaru ANO vidíme dost přesně. Snažit se z toho proudu řečí ANO-činovníků dát dohromady nějaký systém není možné. Něco ze socialismu, něco z nacionalismu, pak zase trocha o odpovědnosti jedince, jak se to zrovna hodí. Důležité je navodit dojem, že společnost je rozdělená na dvě skupiny: čistý lid na jednom konci a zkorumpovaná elita na druhém. Vůdce nikdy nezíská sto procent, ale tváří se, že mluví aspoň za devadesát procent. Za „naše lidi“, „obyčejné lidi“, „pracující lidi“, „poctivé lidi“.
Jan-Werner Müller z Princetonské univerzity vysvětluje, proč se populisté často dovolávají konspiračních teorií. „Něco se děje v zákulisí a musí to být příčinou toho, že zkorumpované elity stále drží lid na uzdě… Pokud nevyhrává lidový politik, musí být se systémem něco v nepořádku.“
Takhle to viděl Donald Trump, tak to vidí Andrej Babiš. Spikli se proti němu. Kartel. Kalousek. Evropská komise. Policie. Vlastní syn. Česká televize. Zahraniční novináři. Pražská kavárna. Odpadlíci z ANO. A on, jako bronzová socha Jánošíka, odolává bouřím a holubímu trusu.
Na tohle mohou pochopitelně skočit jen lidé značně neznalí. Takoví, co nikdy neviděli zahraniční debaty, kde i zasloužilé veličiny musí znovu a znovu zápasit ve studiu s ostatními o přízeň diváků. Nejen tam, musí o ni bojovat i ve vlastní straně, protože žádný předseda ani předsedkyně nejsou věční a nejsou na židli přilepeni na věčné časy a nikdy jinak. V Americe, ve Francii, v Německu. Jen v Rusku, Bělorusku, Číně, KLDR a podobných podivných zemích ne.
Jistě, jak píše o Babišovi jeden zde citovaný oddaný: „Každý dobře zná jeho názory z dob kdy byl ministrem, premiérem, předsedou nejsilnější politické strany v zemi.“ A je to pravda. Ty známe a nic nového vymyslet neumí. Jenže o názory ani nejde, šéf a majitel ANO si má obhájit tvrzení, která vydává za fakta. Má být schopen reagovat na čísla, předložené události, vydržet konfrontaci se svými vlastními výroky z minulosti. Nic z toho mu organizátoři jeho sedánek s „lidem“ a „pracující ze závodů“ neposkytnou. Prohlásí snad jednou Babiš, že přestane jezdit do Bruselu, protože ho tam nemají rádi? A schválí mu to jeho věřící jako moudré, hrdé a správné?
Musí to být ale hrozný osud, když se kolem někoho tyhle typy tak těsně semknou. Aby se nám pod tím tlakem nějak nepomačkal a nepřestal dýchat. To by se spása země musela na delší dobu zřejmě odložit.