Andrej Babiš (ANO), Vladimir Putin FOTO: Profimedia / FORUM 24
FOTO: Profimedia / FORUM 24
KOMENTÁŘ / Touhou všech autoritářů je udělat si ze země, kde vládnou, své domácí Rusko. Mít na každého, koho se bojí, na každého, kdo s nimi nesouhlasí, kdo je kritizuje, bič. Ideálně bič v podobě zákona. Mít nějaký zastrašovák.
Takový zastrašovák nyní vyrábí poradkyně premiéra Natálie Vachatová, žena s vazbami na Rusko a se zázemím v neziskovce Společnost pro obranu svobody projevu. Které zjevně nejde o svobodu slova, ale o svobodné šíření dezinformací. S Vachatovou na zákonu mířícím proti neziskovým organizacím podle ruského vzoru pracovali Radek Vondráček (ANO), Libor Vondráček (SPD), Jindřich Rajchl (SPD) a Markéta Šichtařová (za SPD). Ta už však jako poslankyně skončila.
Smyslem zákona je omezit působení neziskových organizací. Mají-li zahraniční vazby, musely by se nově registrovat v databázi resortu spravedlnosti, uvést seznam zaměstnanců, jejich pracovní náplně a veškeré vztahy se zahraničím včetně peněz odtud pocházejících. Za nesplnění by hrozila pokuta až 15 milionů, tedy likvidační, nebo zákaz zahraničních vazeb až na pět let.
Nejde jen o neziskovky. Z draftu připravovaného zákona je zjevné, že se týká fyzických osob, právnických osob, zasáhnout může jednotlivce, spolky, firmy, instituce i další neformální projekty. Proč? Povinnostem podléhá každý subjekt, který má zahraniční vazby. Stačí, že je podpora ze zahraničí spojena s činností ve veřejném prostoru a může „přímo nebo nepřímo ovlivnit veřejné mínění, veřejnou debatu, politické procesy nebo rozhodování orgánů veřejné moci“.
Chystaný zákon zasáhne zejména spolky, nadace, nadační fondy, ústavy, obecně prospěšné společnosti nebo církevní právnické osoby. Sem se vejdou univerzity, výzkumné instituce, think-tanky, vzdělávací projekty, část firem, ale i odborníci, když je váže zahraniční partnerství nebo financování.
To jen aby bylo jasno, jak široký záběr ten babišovsko-putinovský paskvil představuje. A k tomu poznámka. Jsme členskou zemí EU. Podle tohoto zákona by tedy 26 zemí sedmadvacítky bylo zahraničí, „cizí stát“, nikoli normální finanční zdroj.
Babiš a spol. mají strach
Chápal bych zákon, který by vyžadoval zveřejnit vazby na naše nepřátele. Rusko nás prohlásilo za „nepřátelský stát“, pak by bylo logické vědět, kdo je financován našimi nepřáteli. O to ale zcela zjevně nejde. Zákon vzniká právě podle ruského a je ještě širší než ruský.
Expertka na mezinárodní právo Veronika Bílková (místopředsedkyně takzvané Benátské komise, která je nezávislým poradním orgánem Rady Evropy v ústavních otázkách) Seznamu Zprávy řekla, že český zákon by měl v některých ohledech ještě širší dopady než zákon o zahraničních agentech, který v Rusku zavedl Putin. Naopak americkému zákonu FARA se podle ní příliš nepodobá. „Český návrh zákona používá nejširší definici zahraniční vazby, se kterou jsem se setkala,“ říká Bílková. „Tím dopadá na extrémně široký okruh aktérů, kteří vyvíjejí určitou činnost, která může přímo či nepřímo ovlivnit veřejnou diskuzi.“
O co tedy vládní koalici jde? Proč takový zákon vůbec vzniká? Premiér Babiš (ANO) říká o spojitosti s ruskou předlohou: „Je to nesmysl. Nemá to nic s Ruskem.“ Podle něj má zákon zprůhlednit zahraniční příjmy „politických neziskovek“, které ovlivňují veřejné dění v Česku. Buď lže, nebo netuší, co jeho lidé chystají.
Z draftu paragrafového znění jasně plyne, že je to bič na všechny jednotlivce i skupiny kritické vůči současné populisticko-extrémistické česko-konzervativní moci. Už jen veřejná debata o zákonu vytváří tlak na neziskovky a obrací proti nim Babišovy, Okamurovy, Rajchlovy a Macinko-Turkovy voliče. Je to nová variace na „pražskou kavárnu“, na útok Miloše Zemana proti elitám, intelektuálům, aktivistům.
Babiš a spol. neskrývaně ukazují, že mají strach z neziskovek jako je Člověk v tísni, ale samozřejmě i z dalších subjektů občanské společnosti jako je Milion chvilek pro demokracii a mnoho dalších. Jde také o jednotlivce a skupiny bojující proti dezinformacím a další a další.
Zákon na prohloubení nenávisti
Strach Babiše a jeho koaličních kolegů vede k prohlubování nenávisti ve společnosti a k prohlubování českého nacionalismu. Nelze přehlédnout ten motiv „zahraniční vazby“, motiv „cizího státu“, ciziny. Česko se po pádu komunismu pomalu vymaňuje ze své uzavřenosti, ale nacionálně orientovaným populistům to vadí, škodí.
Jde o útok na Evropskou unii a další západní země. Odtud přece dostáváme granty, podporu, z těchto fondů české organizace i jednotlivci čerpají. Onen zkřivený zákon z toho dělá něco podezřelého, potenciálně antičeského. Přitom to skutečně antičeské a antidemokratické, tedy šíření ruských dezinformací, náš stát vůbec nestíhá (a nestíhal ani za minulého premiéra Petra Fialy z ODS).
Babišovo ANO, shluk SPD i Motoristé samozřejmě, přirozeně nesnášejí neziskovky jako produkt jimi nekontrolované vůle. Taky proto, že organizace jako Člověk v tísni a další podporují a propagují progresi, pokrok. Člověk v tísni pomáhá lidem v tísni, vytváří prostor pro debatu, ovlivňuje děti ve školách i učitele, osvobozuje…
Neziskovky a všecko, co se jim podobá, co je nezávislé, je babišovci a okamurovci chápáno jako opak „hnutí“, jako anti-hnutí, jako opak populismu. Proč? Ony organizace a spolky a oni jednotlivci jsou „populus“, lid sám, lid, který mluví sám za sebe bez diktátu a omezení shora.
Už Václav Klaus to nesnášel. Rozlišoval svět na prostor volených (rozuměj vyvolených volených) a na prostor nevolených (nevyvolených). Nikdo přece populus nevolil, nemá tedy nárok mluvit. Opačný postoj zastával Václav Havel. Českou budoucnost stavěl na občanské společnosti, na aktivních jedincích. Neziskovky jsou občanská společnost.
Zákon proti neziskovkám má jasný cíl: ovládat veřejnou debatu, ukrást si svobodu projevu, omezovat ji na svobodu pro sebe. Je namířen proti občanské společnosti, proti elitám, které se bouří. Je jasně namířen proti svobodě a demokracii v Česku. Typický autoritářský model.