Hrobníci české demokracie. FOTO: Jan Jandourek, se svolením autora.
FOTO: Jan Jandourek, se svolením autora.
Dříve narození to znají, jeden z vtipů z období normalizace. V Československu bude zaveden osmý pád: kudy kam. Čím déle režim trval, tím více bylo patrné jeho zahnívání. Nejlepší by bylo budování socialismu vzdát, protože jinak by se jeho zahnívání už mohlo stát kritickým. Jenže Moskva byla blíž, než by odpovídalo geografii. Pokračovat nešlo, zůstat taky ne. Andrej Babiš je na tom podobně mizerně.
ODS se v pátek večer vyjádřila na politickou stranu téměř poeticky: „Pár faktů na páteční večer: Hlavní město Francie je Paříž. Nejvyšší hora České republiky je Sněžka. Andrej Babiš je ve střetu zájmů.“ Poté ještě předseda Petr Fiala: „Potvrdilo se, co jsme říkali roky – Andrej Babiš byl a je ve střetu zájmů. Nelze oddělit premiéra Babiše od Babiše – příjemce miliardových veřejných dotací. Věřím, že tato éra končí a definitivní tečku za ni udělají voliči. Čím kratší dobu bude Andrej Babiš u moci, tím lépe.“
Totéž učinil na Twitteru občan Miroslav Kalousek: „Dovoluji si zdvořile požádat všechna česká média, aby přestala používat termín “údajný konflikt zájmů” a ode dneška uváděla přesně a pravdivě: “konflikt zájmů”. Případná žaloba státní správy Babišstánu k evropskému soudu nemá odkladný účinek.“
Poslední dny byly pro pana premiéra skutečně mizerné. Komunisté si přiostřili nůž, kterým drží vládu pod krkem, a vypověděli svou podporu. Před týdnem v sobotu Babiš s Janem Hamáčkem vystoupil a chvějícím se hlasem oznámil, že ruští agenti stojí za výbuchem na našem území v roce 2014. Následovalo vzájemné vypovídání diplomatů v Praze a Moskvě. Všechny manévry kolem Rossatomu a vakcíny Sputnik se najednou dostaly do značně nepříznivého světla. Následující sobota přinesla další pohromu. Evropská komise potvrdila, že Babiš je ve střetu zájmů.
Teď to má pan premiér skutečně těžké. Kremelský režim se projevil jako nepřítel naší země. Pro Andreje Babiše je osobním nepřítelem Evropská komise a opozice. On se sice bude tvářit, že Babiš a republika jsou to samé, jenže nejsou. Od Evropské unie by teď ale naše vláda zároveň chtěla projev solidarity ohledně cynického ruského tlaku. Sami jsme ale žádnou solidaritu neprojevili, když šlo o problém uprchlíků nebo koronaviru.
Aby všechno bylo ještě horší, je tu osoba jménem Miloš Zeman. Ten si uložil na týden dalšího ze svých bobříků mlčení a my jsme měli týden na to, abychom uvažovali, jestli ho hroucení jeho východních plánů osudově zaskočilo, nebo chystá nějakou rafinovanou intriku. Protože Zeman není jen Zeman a není dokonce ani „jen“ prezident. Je to exponent putinovských zájmů a není na jejich prosazování pochopitelně sám. Vůbec je otázka, jestli momentální hlava státu není už spíš jen výslednicí nějakých sil než aktérem.
Bez Zemana by byl český svět průzračnější. Kolem něj se pořád musí točit úvahy, jestli svrhávat strašnou vládu a dočkat se ještě horší vlády takzvaných odborníků, nebo nechat vládu dál páchat škody a nést za to svým způsobem odpovědnost. Stačili by zemanovci napáchat do podzimních voleb nějaké nevratné škody? Nebo už má Zeman dost věrných v této vládě? Ublížili by nám nějací ještě věrnější? Mohla by opozice po případném vítězství řádění zemanovců (Rossatom, útok na BIS) prostě smáznout? Sputnik V nám může být celkem ukradený, než zázračná vodička dorazí, bude tady už dost lidí naočkováno něčím s lepší pověstí.
Příznačné je, že se na jednom ideálním řešení neshodnou ani poměrně bystří lidé, co to s republikou myslí dobře. Důvod je nejspíš poměrně prostý. Žádné takové není, protože země už je tak rozvařená, že se staví z trosek, ne z nového a dobrého materiálu. Krásné by bylo zbavit se nejdřív Zemana a pak vlády. V tomto pořadí. To by se ale stal zázrak. Nejspíš tedy zbude jen to, že se zvolí nedokonalé řešení a pokud možno dokonale provede.
Nejhůř je na tom ale sám Babiš. Smaží se mezi očistným ohněm Evropské unie a pekelným ohněm Kremlu a oba ho pálí úplně stejně. Měli bychom ho vlastně politovat, vždyť on přece do politiky nechtěl, jak tvrdí. Nějak ho ale nelitujeme.
