V Poslanecké sněmovně proběhla debata o návrhu zákona o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě. Uvedla jej ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. V diskuzi vystoupil mj. poslanec hnutí ANO Jiří Bláha, který prohlásil, že by „budoucí maminky“ měla škola vzdělávat v tom, jakého si najít partnera.
„Já věřím tomu, že je obrovsky těžké přinutit někoho, když nechce platit, aby platil. Ale o to zodpovědnější bychom měli být, a proto bychom měli ty nové nastupující maminky dobře ve školách připravit na to, aby si dobře vybíraly své partnery a aby přistupovaly k rodičovství a ke všem věcem, které jsou – ano, tomu se můžeme paní ministryně smát, ale víme sami moc dobře, že škola často selhává v těchto věcech,“ uvedl Bláha.
„A tak jako bylo za mých časů normální, že když žena otěhotněla, tak muž vstupoval automaticky do svazku manželského. Dneska to je něco navíc, něco, co je špatně. Dneska hledáme ty otce, někteří to zneužívají, že vlastně je neudají, aby mohli dostávat větší podpory atd., atd. Máme už takových sociálních dávek, že už se v tom nikdo ani nevyzná, vyznají se v tom jenom ti, kteří to chtějí zneužívat,“ dodal poslanec.
Podle vládního návrhu by úřad práce vyplácel rodiči, kterému druhý neplatí výživné na dítě, nejvýše 3000 korun měsíčně. Pohledávky by po neplatiči vymáhal. Návrh zákona odolal snaze ODS na zamítnutí a nyní zamíří k posouzení do sociálního a do ústavně právního výboru.
Novou dávku by stát vyplácel nejvýše dva roky. Podmínkou by bylo to, že rodič už začal peníze vymáhat po dlužníkovi v exekuci nebo u soudu. „Stát pomáhá tam, kde selhává vymahatelnost práva,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Stát by podle ní měl být vůči neplatičům alimentů radikální a samoživitelkám a samoživitelům pomáhat.
Poslanci Jan Bauer (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) i Pavla Golasowská (KDU-ČSL) zdůraznili, že stát by měl nejprve vymahatelnost práva zlepšit. „Vláda zákonem vzkazuje obyvatelům, že se budou skládat na dlužné výživné,“ uvedl Bauer. Podle Pekarové „bobtná armáda úředníků a sociální stát“, ale nevyřeší se vůbec nic. Podle Golasowské předloha vyžaduje širší debatu.
„Výsledek koaliční dohody není povedený,“ poznamenala k předloze Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Bude prosazovat, aby na státní alimenty dosáhli jen chudší samoživitelé a samoživitelky. Podle vládního návrhu by o dávku mohl žádat i rodič s měsíčním příjmem 50.000 korun, uvedla.
Dvouleté ohraničení vyplácení náhradních alimentů zpochybnila Pirátka Olga Richterová, podle ní nedává smysl. Někteří poslanci se pozastavovali nad odhadovanými provozními náklady systému.
Rodič, který výživné od neplatiče nedostává, nebo dostává jen část, by měl o náhradní alimenty požádat podle předlohy krajský úřad práce. Úřad by vyplácel měsíčně soudem stanovenou částku. Pokud druhý rodič poslal jen část peněz, stát by doplatil zbytek. Nejvýše by ale poskytl 3000 korun.
Příjemce by každé čtyři měsíce dokládal, že má na pomoc dál nárok a partner či partnerka mu na děti neplatí. Přeplatky by bylo nutné vrátit.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech k zákonu uvedlo, že by úřady mohly ročně dostat přibližně 24.000 žádostí o náhradní výživné a vyplatit by na něm mohly zhruba 861,3 milionu korun. Vymoci zpět by se mohla asi desetina částky. Administrativní náklady by v prvním roce činily přes 115 milionů korun, v dalších letech by byly o deset milionů nižší.
