Lidové noviny zůstávají jediným deníkem, který s vypuknutím aféry Čapí hnízdo pouze přebíral zprávy ČTK. Šéfredaktor Ištván Léko je pevnou oporou svého majitele, protože hlavní náplní jeho práce je věnovat se kauzám jeho oponentů. K tomu potřebuje loajální pretoriány, mezi kterými vyniká Ondřej Koutník. Jak se to projevuje v praxi?

Chyba v systému

V roce 2014 získal Ondřej Koutník, který přešel spolu s Lékem a kolegou Martinem Shabu do Lidových novin z Babišova serveru Česká pozice, Novinářskou křepelku. Léko jej tehdy vychvaloval do nebes. „Zatím mě nikdy nezklamal, kéž by bylo víc takových lidí,“ komentoval udělení ceny. „Kdybych jednou někomu předával post šéfredaktora Lidových novin, tak by byl na prvním místě.“

Nositel Novinářské křepelky se nedávno blýskl dvoustránkovým rozhovorem s Andrejem Babišem (5. 3. 2016, „Jsem chyba v systému. Z vlády ale neodejdu“), který působí jako dokonalý produkt PR agentury v předvolebním bulletinu. Vyšel den poté, co byla nakrátko zažehnána vládní krize v souvislosti s hlasováním v Poslanecké sněmovně.

Koutník konstatoval, že „premiér Sobotka a šéf lidovců Pavel Bělobrádek totiž Babiše zatím podrželi, ministrovy firmy se tedy i nadále mohou účastnit veřejných tendrů. I předseda hnutí ANO v rozhovoru pro Lidové noviny krotí vášně.“

Agrofert může nadále čerpat veřejné peníze, vše je tedy v pořádku. Z tohoto mráčku nezaprší. A tak se mohli čtenáři v selankovitém rozhovoru dozvědět mimo jiné, že hodně Slováků Babišovi píše, aby se vrátil na Slovensko a založil politickou stranu. A že jej Slovenská národní strana lanařila na post ministra financí.

Rodinná firma Česko

Na redaktorův dotaz, zda „bratislavský matrix letos zmizel, nebo proč se o něm nemluví?“, Babiš odpověděl: „Finanční skupiny mají velký vliv a lobbistické zájmy. Tolik prostředí na Slovensku ale neznám, protože tam už moc nejezdím. I u nás mají velké skupiny své zájmy. S mým příchodem do politiky se ale zaběhnuté prostředí nabouralo.“

Koutníka nenapadlo opáčit, zda touto „velkou skupinou se svými zájmy“ Babiš mínil i Agrofert. Ten dále zdůraznil, že je „chybou v systému“ a stěžoval si, že mu vyčítají střet zájmů, přičemž jej prý nikdy nezneužil. Skutečností je, že dosavadní „systém“ by takový střet zájmů členovi vlády neumožňoval, a protikorupční aktivisté by takového troufalce ještě nedávno roznesli na kopytech, za vydatné asistence všech médií.

V reakci na antikampaň ČSSD s ústředním heslem „Stát není firma, ale společenství lidí“, se Babiš svěřil, že prosazuje jiný koncept:  „Rodinná firma Česko“. Zlé jazyky by mohly v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo parafrázovat, že měl zřejmě na mysli koncept „Rodinná farma Česko“. Ale to teprve ukáže vyšetřování.

Nelegální úniky ze spisů jako metoda práce

Hlavní náplní Koutníkovy práce však není vytváření precizního PR svému zaměstnavateli. Je klíčovým autorem tzv. kauz LN, které jsou pro Andreje Babiše z různých důvodů důležité, ať už politických či osobních. Redaktoři Lidových novin v čele s Koutníkem v nich často využívají nelegálních úniků ze živých spisů, přičemž tato praxe se stává běžnou metodou jejich práce.

Je příznačné, že Lidové noviny mají k dispozici přepisy trestních spisů z věcí, kde vykonává dozor především Vrchní státní zastupitelství v Praze v čele s Lenkou Bradáčovou. U případů dozorovaných jinými státními zastupitelstvími takové množství informací do médií neuniká. Jsou to výpovědi obviněných, obsáhlé citace svědků z policejních protokolů nebo odposlechy.

Traduje se zároveň, že Léko má s Lenkou Bradáčovou, která dozoruje řadu mediálně viditelných kauz, velmi dobré vztahy. A některé z nich se Babišovi velmi hodí.

Samotný Koutník se neváhá pochlubit, že Lidové noviny pracují i se zprávami Finančního analytického útvaru (vyšetřování miliardových penězovodů společnosti Appian), který „shodou okolností“ spadá do rezortu Andreje Babiše.

Je zcela běžné, že v těchto kauzách dostávají „zlojedi“ minimální prostor, a redaktoři Lidových novin pracují výlučně s interpretací policie a státního zastupitelství. Jedině nezávislý soud může rozhodnout, zda v těchto případech docházelo k trestné činnosti. Babišovi novináři však vytvářejí předpolí „lidového soudu“, kde neplatí presumpce neviny, ale pachatel je odsouzen předem.

V rozjezdu pomohl Karel Randák

Koutník se zpočátku zaměřoval zejména na aktéry spojované s předchozí politickou garniturou. Specialistou se stal především na pražské prostředí. V poslední době, kdy narůstají třenice ve vládní koalici, se orientuje i na ČSSD.

V rozjezdu seriálu kauz LN velmi pomohl Karel Randák z Nadačního fondu proti korupci Karla Janečka, který v době, kdy zároveň spolupracoval s Andrejem Babišem, otevřel dva případy spojené s lobbistou Ivo Rittigem. Případ údajně předražených jízdenek pražského Dopravního podniku stále není u soudu, ačkoli už před dvěma lety Koutník v článku „Bradáčová udeřila. Rittig zatčen“ (14. 2. 2014) hlásil dramatický posun.

Koutníkova vlajková loď Oleo

Druhou Randákem otevřenou kauzou je Oleo Chemical. Před více než čtyřmi lety vypustil lživou informaci, že tato firma, vyrábějící biopaliva druhé generace, tuneluje pražský Dopravní podnik. Později ji musela vyvrátit samotná Bradáčová. Ve složitém miliardovém obchodním sporu mezi majiteli Olea a klany Kreysů a Vařeků z firmy Ravak, která poskytla Oleu půjčku, přitom hraje Rittig jen velmi okrajovou roli.

I tento případ si vzal Koutník pod svůj patronát a věnuje se mu s velkou pečlivostí. Bizarní obvinění, že firma Oleo Chemical údajně tunelovala sama sebe, však má velmi podezřelé pozadí.

V okamžiku vstupu Olea na trh s biopalivy začala tato společnost tvrdě konkurovat firmám Andreje Babiše. Hrozící upřednostňování biopaliv druhé generace v souladu s vývojem v EU mohlo znamenat snížení zisků Agrofertu, který vyrábí biopaliva první generace z řepky olejné. Babiš si v parlamentu prolobboval podporu pro svoje produkty, přičemž biopaliva druhé generace jsou zatím diskriminována. Vzápětí se s výhledem do budoucna pokusil Oleo koupit. Neúspěšně.

Krátce na to začala kriminalizace Olea v součinnosti s Ravakem, jehož majitelé úzce spolupracují jak s policií, tak se státními zástupci i Janečkovým fondem. Existuje zjevná snaha Ravaku dostat Oleo do insolvence a podnik „nepřátelsky převzít“. Skutečností je, že Babišovi problémy konkurenta nesmírně vyhovují. Komplikují výrobu a nelze vyloučit, že by mu v případě exekuce nebo insolvence firma následně spadla do klína. Podobných případů se v historii firem začleněných do Agrofertu stalo víc.

O tom však Koutník nereferuje. Pracuje s vyšetřovací verzí, vykreslující majitele Olea jako součást „podsvětí“. Viníci jsou předem jasní. V Lidových novinách se nedočteme ani o zádrhelích průběhu soudního řízení, kdy postupně mizí některé ve spisu původně avizované „důkazy“. A Koutníka nezarazí ani podivná zjištění, kdy se policie neúspěšně snažila nabídnout jedné z obžalovaných úplatu, pokud s ní bude spolupracovat.

Kauze Oleo zatím věnoval více než tři desítky článků, a zajisté ještě neskončil. V tomto případu byly úniky z policejních protokolů zdaleka nejmarkantnější.

Na mušce ČSSD

Koutník zamířil i na ČSSD. Vzal si na starost kauzu České pošty, která kulminovala loni v létě, kdy se objevily problémy s Babišovou firmou Agrotec. Tehdy spekuloval, že „případ bobtná do mnohem složitějšího komplotu, kde ve hře mohou být dle zjištění LN další stamilionové zakázky České pošty“. Dále poskytl rozhovor poněkud svéráznému podnikateli Lukáši Čadkovi, který se na pokoutně získané nahrávce baví o vyřešení vlastní zakázky pro Českou poštu výměnou za dva miliony korun pro ČSSD a milion pro ministra vnitra Milana Chovance (15. 8. 2015, „Dávám dohromady třaskavý materiál“).

Následně hovořil i s Petrem Soukenkou, ředitelem Nadačního fondu proti korupci, který po delší době znovu vstoupil na scénu (19. 8. 2015, „Na České poště jde víc než o úplatek“). Fond poskytl Čadkovi právní pomoc. Soukenka byl v rozhovoru snahou Chovance a Sobotky svolat Bezpečnostní radu státu kvůli České poště „šokován“. Vyslovil hypotézu, že „je možné, že kauza je daleko závažnější než třímilionový úplatek. Jinak nevím, jak si chování ČSSD vysvětlit“.

Velkou pozornost Koutník věnoval i hejtmanovi ČSSD Jiřímu Rozbořilovi, který byl vystaven tlaku i ze strany premiéra Sobotky, aby odstoupil v souvislosti s další podivnou kauzou Vidkun, která zasáhla několik olomouckých policistů a podnikatelů. Rozbořil tlak ustál, zatímco hlavní obětí se stal ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů, která vyšetřuje Šlachtovy blízké spolupracovníky.

Nástroj politického boje

Našlo by se mnohem více případů, kterým se Ondřej Koutník a jeho kolegové věnovali. Možná si opravdu myslí, že dělají dobrou věc, když se podílejí na rozehrávání podobných kauz. Jejich problém spočívá v tom, že jim lze jen těžko uvěřit, že v první řadě nehájí zájmy svého majitele. Že slouží jen jako nástroj politického boje a vyřizování osobních účtů.

Vlažný přístup Lidových novin k závažné kauze Čapí hnízdo je toho výmluvným dokladem. Jinak velmi agilní Koutník je ten poslední, kdo by napsal proti svému zaměstnavateli jediné kritické slovo.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora