Jak to asi dopadne? FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Mladá fronta DNES přinesla na titulní straně bombastickou zprávu, že ministerstvo financí chystá „daňovou revoluci“ (14. 5. 2016). Ve skutečnosti nejde o nic jiného, než o marketingové oprášení návrhů předchozí vlády, které Andrej Babiš krátce po nástupu do funkce zrušil. Podrobnější představu chce „shodou okolností“ předložit krátce před parlamentními volbami.
[ctete]45551[/ctete]
Babišův pozitivní mediální obraz
Populismus hnutí ANO, které bezkoncepčně ad hoc vyzobává jednotlivé body programu konkurenčních stran, se dostává do další fáze.
Mladá fronta DNES se v neklidné době neustálých problémů kolem Čapího hnízda soustřeďuje na pozitivní mediální obraz svého majitele. Znenadání oznamuje, že Andrej Babiš chce do příštího roku připravit „revoluční změnu zákona o daních z příjmů“. Jejím cílem je zjednodušení daní a zavedení jednotného inkasního místa, umožňujícího platit daně, zdravotní a sociální odvody na jednom místě, na jednom formuláři a jednou platbou.
Tato lákavá vějička má být představena v září 2017, tedy krátce před volbami do Poslanecké sněmovny. Ale jak vidno, mluvit se o ní musí už dnes, i když o podrobnostech nikdo nic neví. Včetně koaličních partnerů. Proto je možné říkat cokoli, aniž by kdokoli mohl ověřit reálnost dalších Babišových slibů, spadajících do kategorie „vyrovnaný státní rozpočet do konce roku 2017“ nebo „ušetříme ročně 200 miliard“. Stát je přitom stále marnotratnější a náklady na chod státní správy rekordně rostou.
Jak připomíná samotná Mladá fronta DNES, „zákon o jednotném inkasním místě byl schválen už v roce 2011 za vlády Petra Nečase, ale byl zrušen dřív, než začal plně fungovat“. Deník už nezmiňuje, že byl zrušen právě jeho majitelem. To poněkud signální efekty „největší daňové revoluce za 23 let“ oslabuje.
Babiš: Snížením daní chtěli poškodit rozpočet
Jak tehdy ministr financí okomentoval zrušení jednotného inkasního místa, a s tím souvisejícího snížení daní, které mělo vstoupit v platnost v lednu 2016?
V rozhovoru pro Deník (20. 9. 2014) tvrdil, že minulá vláda dala slib voličům, že sníží daně, údajně v situaci, kdy věděla, že prohraje, a v době účinnosti zákona bude u moci levice. „To byla past na příští vládu, do které jsme nemohli se zdravým rozumem spadnout. Chtěli vědomě poškodit rozpočet minimálně o 20 miliard.“
Ministr financí levicové vlády přiznal, že snižování daní pro něho znamená „poškozování rozpočtu“. Není tedy jasné, proč před volbami předchozí vládu kvůli přechodnému zvýšení daní z důvodu snižování zadlužení kritizoval. Ve skutečnosti by se výpadek z příjmu mohl dorovnat šetřením vládních výdajů. To je ovšem pro současnou vládu, rozdávající desítky miliard korun na zvyšování počtu státních úředníků, jejich platů a nejrůznějších sociálních transferů, nedosažitelný horizont.
Andrej Babiš v době vysokého ekonomického růstu daně upravuje jen kosmeticky. Kdyby myslel vážně kritiku přechodného zvýšení DPH v době krize, už dávno by prosadil jeho snížení aspoň na původní stav. Stejně tak nezrušil „solidární přirážku“ (druhou sazbu daně z příjmu) a ponechal ji natrvalo. Aniž by to přiznal, dodnes částečně těží z nastavení daní a přibrzdění výdajů státu, přechodně nastavených krizovým „stabilizačním balíčkem“.
Dnes už opustil náhle se vynořivší nelogické nápady typu snížení DPH pro sudové pivo a přichází s „daňovou revolucí“, která už ovšem měla být pět měsíců v platnosti. Ostražitost při podobných marketingových výstřelech hnutí ANO je však na místě. Co je o tomto plánu dosud známo? Jen samé obecné indicie, nejasnosti, či dokonce protiřečení.
Žádné sazby či konkrétní rušení daňových výjimek
Mladá fronta DNES hlásá daňové přiznání na jeden list papíru velikosti A4. To by ovšem znamenalo drakonické zjednodušení daňového systému a odbourání drtivé většiny nejrůznějších daňových výjimek a úlev.
Zcela záhadně pak zní, že změna nemusí mít dopad na výši vybíraných daní. Zákon prý nebude obsahovat konkrétní sazby ani daňové výjimky či osvobození. Bude však vytvořen jejich katalog. Vše má zůstat i nadále v kompetenci jednotlivých vlád, které si budou moci sazby a úlevy dosazovat podle libosti.
Jak deník uvádí, kvůli novému zákonu o dani z příjmu chystá ministerstvo financí jednu z největších IT zakázek v české historii. Zhruba za osm miliard korun obmění informační systém, ve kterém stát skoro čtvrt století spravuje daně. To je jediné konkrétní číslo, které v souvislosti s „daňovou revolucí“ zaznělo. Podstatné je, že by jej měla vysoutěžit ještě tato vláda, avšak v platnost by tyto změny měly vstoupit až v roce 2020. Nejedná se ve skutečnosti především o tento lukrativní byznys?
Babiš tím mimochodem popírá svoji výše uvedenou kritiku, že předchozí pravicová vláda připravovala zásadní daňové změny pro vlády příští.
Prázdný marketing
Vypadá to na typickou Potěmkinovu vesnici. Skutečné zjednodušení daňového systému neznamená obecnou nabídku sazeb a katalogů, ale skutečné pročištění džungle daňových výjimek a osvobození. Tedy pustit se do nepopulárního střetu s řadou zájmových skupin, které si různá zvýhodnění v průběhu let vybojovaly. To je podobné divadlo, jako kdyby vláda za hlasitých fanfár předložila „revoluční“ koncept důchodové reformy, aniž by veřejnosti sdělila, kolik bude platit na důchodovém pojištění.
Spíše je otázkou, jak by se podařilo osekat daňová zvýhodnění právě současné vládě, která různým zájmovým skupinám, zejména ve státní sféře, nadbíhá s maximální vehemencí. Na to nám tato „revoluce“ zjevně neodpoví.
Jen pro úplnost dodejme, že minulé vládě se v rámci Babišem anulovaných změn daňového systému podařilo zrušit více než tři desítky daňových výjimek a osvobození. Minimálně některé z nich by Sobotkův kabinet zrušil jen stěží (mj. příspěvky odborům, bezúročné půjčky od zaměstnavatele apod.).
Není to poprvé, co Babiš předvádí svůj hrubý populismus. Nejdříve zkritizoval zrušení zdravotních poplatků či druhého penzijního pilíře, pro které sám hlasoval. Dnes navrhuje „daňovou reformu“, kterou sám odpískal. Ovšem zatím v takové podobě, že působí jen jako prázdný předvolební marketing.
[ctete]45005[/ctete]
