Někdejší český premiér Andrej Babiš (ANO) při setkání s prezidentem USA Donaldem Trumpem. FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
KOMENTÁŘ / Marketingový tým Andreje Babiše zcela jistě nečekal to, co se odehrává pět až šest měsíců před volbami. Dubnový volební model agentury NMS Market Research ukázal, že by ANO začátkem čtvrtého měsíce získalo pouze 28,1 procenta hlasů. Za poslední měsíc hnutí ztratilo podle agentury tři procentní body, za poslední dva měsíce dokonce okolo 300 tisíc voličů. To je dost masakr.
Pokles hnutí zaznamenala i agentura Kantar CZ, šlo o dva procentní body za měsíc. U NMS Market Research tedy nejde o nějaký výjimečný, možná chybný výsledek. ANO padá. Pro pořádek dodám, že koalici Spolu agentura naměřila 20,9 procenta, SPD 12,5 procenta, STAN 12,2, Motoristům 6, Pirátům 5,9 a Stačilo! 5,2 procenta. Samozřejmě jde jen o průzkumy, nejsou to výsledky voleb, ty mohou skončit jinak.
Co sestupná tendence ANO znamená? Marketingový tým Andreje Babiše musí mít kampaň dávno detailně hotovou, strategie je dohodnutá, peníze na billboardy a další akce zaplaceny, celá ta obrovská, náročná mašinérie se dávno dala do pohybu. Ono to zvenčí vypadá, že Babiš dělá kampaň permanentně, a taky to tak do jisté míry je. Triumvirát ANO, Babiš, Schillerová, Havlíček (BSchH) se skoro trvale věnuje voličům, neopouští je.
Ale kampaň před klíčovými volbami musí být cílená, mít koleje, ve kterých jedou aktéři, musí mít jasné zadání, které musí politici ANO horem dolem do voličů tlouct a cpát. To všechno je pak podpořeno vizuály a sociálními sítěmi, mailovou strategií a spřátelenými médii. Je to jako rozběhnout obřího trojského koně a hnát ho mezi lidi, takové zvíře nejde jen tak zastavit, natožpak otočit.
ANO „rusky volající po míru“ ztrácí důvěru
Téma kampaně bylo předem pečlivě vytipováno a přijato. Obecně byla zvolena domácí politika, konkrétně pak téma „tahle vláda dělá všechno špatně“, nikdy a nic dobře, což slyšíme denně. Máme nejhoršího premiéra na světě, který je válečný štváč, zavinil inflaci, může za vysoké ceny energií, může za naše zpackané životy, nepřeje nám svobodu slova, miluje cenzuru, nesnáší důchodce, nesnáší „naše lidi“, prostě na co sáhne, to hoří. Stačí si kdykoli pustit kohokoli z uměleckého tria BSchH v televizi, na sociálních sítích nebo je potkat někde na setkání s voliči.
Příval špíny, často i dost vulgární (Schillerová nazve premiéra Fialu „parchantem“), monotónní, nekonečné odsudky, plus, a to je taky důležité, sliby „my to budeme dělat líp“, které se týkají absolutně všeho, od energetiky až po školství a zdravotnictví. Když se na to díváte s odstupem, v klidu, vidíte silně přestřelenou, zběsilou kampaň, na české poměry jízdu na rozzuřeném býku.
Ano, obecně se skutečně má za to, že Babiš a jeho marketéři preferují domácí politiku a zahraniční spíš opomíjejí. Není to ale pravda. Rozjetá kampaň se zahraniční politice nevyhýbá. Na konci loňského června Babiš, Viktor Orbán a Herbert Kickl oznámili založení frakce Patrioti pro Evropu. Spojení s proruským Maďarem Orbánem Babiš pěstuje dlouho. Stejně tak podporuje proruského Roberta Fica.
Dalo by se klidně říct, že Babiš položil na zahraniční politiku větší důraz než dříve. Zařadil se mezi politiky „rusky volající“ po míru. Míněno tak, že jejich představa míru vyhovuje Putinovi a tkví především v požadavku, že se napadené zemi nemají dodávat zbraně, aby tam lidé neumírali. Slušně řečeno je to idiotská teze.
Babiš, stejně jako Orbán či po vzoru Orbána, vsadil na Donalda Trumpa, óóólééé, antiprogresivní, nacionálně konzervativní izolacionista Trump to všecko zařídí a vyřídí během dní a minut. Ne, Babišův marketingový tým zahraniční politiku vůbec neupozadil, naopak na ní hodně staví.
Kdo má oči k vidění a uši k slyšení, ten vidí (slyší), co se děje. Putin mír nechce, Trump ho není schopen zařídit a ruský prezident ho v šachmatech denně přehrává, Orbán a ANO v Evropě blokují podporu Ukrajiny. Do toho slyšíme znovu a znovu výzvy, že Evropa se musí spoléhat na sebe, ne na Trumpa a jím devastované Spojené státy.
Kam se teď má „komunistodemokrat“ vrtnout?
Co na to voliči? Dál se extremizují. Babiš sice sází na Trumpa, ale kvůli clům ho nazve šílencem, sice nechce přidávat peníze na obranu, ale dal by místo dvou tři procenta HDP atd. Neví, co chce, plave v tom, pokouší se sedět jedním zadkem na dvou židlích, není důvěryhodný.
Nemalá část voličů je vyděšená, nevědí, co je čeká. Lidé, byť jen minimálně demokraticky uvažující, nevěří Putinovi ani nos mezi očima, vnímají hrůzy, které Rusko páchá na Ukrajině, touží po ochraně. Nechtějí pryč z EU a NATO. Vypadá náramně mazaně křičet „Green Deal je zločin“ a „neberte nám spalováky“, ale lidé se dnes bojí války.
Pokles preferencí pět měsíců před volbami je pro Babiše o to větší malér, že on se podle průzkumů řídí, je echt populista. Kdyby to šlo, asi by na podpatku otočil, jde o bezhodnotového politika, o typického „komunistodemokrata“. Jenomže ono to s tou rozjetou, drahou, předem vymyšlenou kampaní není jen tak. Ona se nedá otočit na podpatku.
A taky kam? Kam by ji teď měli otočit? Do stejného směru jako Petr Fiala a Spolu a STAN a Piráti? To přece nejde, Babišovi by jistě nevadilo popřít vše, co říkal včera, žádný problém, to zvládá, ale nemůže přece souhlasit s nejhorším premiérem na světě. Pozice „podporujeme Ukrajinu, Putin je terorista, Trump selhal, Evropa se musí bránit“ je obsazená. Pozice „odejít z NATO“, „Ukrajina chtěla napadnout Rusko“ a podobné bláboly je taky obsazená. Kam s ním? Kam s Babišem? Kam s hnutím ANO?
Proruští voliči se raději přimknou k SPD, jeho podvodná „koalicenekoalice“ je srozumitelná: Putin a Rusko jsou lepší než Fiala a Brusel. Amen. Vrtkavý Babiš je netáhne. Poctivější porci nenávisti jim naservírují Okamura s Rajchlem.
Bylo by k nezaplacení sedět v marketérském týmu ANO, když tam přišel Babiš s výsledky agentury NMS Market Research. To musel být šok a rozčarování. A jistě, Babiš má hodně peněz a nepochybně i špičkový PR tým, ale na otočku je času strašně málo. Zdá se jisté, že jeho sen o vládě ANO s nadpoloviční podporou vlastních poslanců je fuč.
