Babišův střet zájmů nevyřeší slepý svěřenský fond. Srovnání s expremiérkou Mayovou nedává smysl

ČTK

Premiér Andrej Babiš (ANO) | FOTO: ČTK

Premiér Babiš zpochybňuje, že by vložení Agrofertu do slepého svěřenského fondu vyřešilo jeho problém se střetem zájmů, který nadále odmítá. V tom se nemýlí, což dokládají problémy kolem obdobných fondů bývalé britské premiérky Theresy Mayové, ale i jeho nedávného poradce Aleše Michla.

ČTK

Auditoři Evropské komise konstatují, že Andrej Babiš porušuje evropské i domácí právo o střetu zájmů, a dokud se tento rozpor nevyřeší, nebude mít Agrofert nárok minimálně na nenárokové investiční dotace. Premiérovy reakce, že nic neporušil, žádné peníze se vracet nebudou a Brusel prý nemá co vykládat české zákony, jsou jalové a marné. Ještě letos bude muset přikročit k rozhodnutí, jak se závěry auditu naloží.

Přijde Agrofert o dotace?

Pokud premiér nechce, aby jeho holding závislý na dotačním byznysu přišel o miliardové injekce z evropských, ale potenciálně i domácích zdrojů, příliš mnoho možností mu nezbývá. Nejčistší jsou dvě: odejít z vlády nebo Agrofert prodat. Poslední teoretickou variantou je vložit majetek do tzv. slepého svěřenského fondu (blind trustu), což ovšem v našich podmínkách naráží na právní i praktické problémy.

Babiš má v současné době svoje firmy zaparkované ve dvou svěřenských fondech a dohlížejí mu na ně jeho nejbližší spolupracovníci a rodinní příslušníci. Zároveň podle auditorů holding nadále ovládá a fakticky nad ním neztratil kontrolu. To podle auditorů odporuje pravidlům střetu zájmů politiků v nejvyšších funkcích.

Uspořádání slepého svěřenského fondu se liší. Jeho správce by měl být nezávislý na zakladateli, má úplnou volnost nakládat s jeho majetkem, a zároveň zakladatele o svém počínání nijak neinformuje. Zakladatel tak z formálního hlediska ztrácí možnost kontrolovat činnost správce a majetek ve fondu.

Pokračování štvanice

Premiér Babiš se k auditům a variantě slepého svěřenského fondu vyjádřil v rozhovoru pro deník Právo (11. 1. 2020). Znovu označil jejich závěry za nesmysl.

Pavel Hofman

„Je to jen pokračování štvanice proti mně, přenesené z Prahy do Bruselu,“ uvedl. „Česká republika se bude proti nesmyslnému vykládání českého práva Unií bránit. Jsme svrchovaná země, Brusel nám nebude vykládat naše zákony. Nejsme a nikdy nebudeme kolonie Bruselu,“ dodal emotivně, leč v rozporu s realitou a pravidly pro čerpání dotací.

„Plně jsem se podřídil lex Babiš a svou bývalou firmu vložil do svěřenských fondů, které nastavovali právníci. Proto nejsem a ani nemůžu být v žádném střetu zájmů,“ pokračoval v sebeobraně. „A i kdybych nakrásně udělal nějaký slepý fond, tak stejně všichni budou říkat, že to je jen na oko.“

V tomto má premiér pravdu. Ani vložení jeho firem do slepého svěřenského fondu by pochybnosti o každodenním střetu zájmů neodstranily. Na tento fakt už v prosinci upozornila česká pobočka Transparency International. Použití této formy je podle ní právně sporné a neumožňuje ji ani struktura obřího holdingu.

Pochybnosti by zůstaly

I kdyby Babiš teoreticky neměl k dispozici informace o tom, co se v jeho firmách děje, vždycky může ve vládě prosazovat zájmy sektorů, ve kterých podnikají. To se nejnázorněji projevuje odmítáním zastropování evropských zemědělských dotací pro obří agrokoncerny při jednání o rozpočtovém výhledu EU.

Druhým důvodem ke skepsi, že by tento krok cokoli vyřešil, jsou vládní čistky provedené krátce před účinností služebního zákona. Během nich byla vyměněna drtivá většina vedoucích funkcionářů. Nejhorlivěji si počínali ministři ANO, a to i v resortech, které dnes mají pod kontrolou čerpání dotací, v čele s Ministerstvem pro místní rozvoj.

Struktury ovlivňující zájmy Agrofertu pronikly hluboko do státní správy, což se dnes nápadně projevuje bojovným odmítáním závěrů auditů. Tato realita by se přesunem majetku do slepého fondu nezměnila, jen by se stala ještě netransparentnější než dosud.

Mayová bez dotací

V souvislosti s variantou využít slepý svěřenský fond je často zmiňován příklad bývalé britské premiérky Theresy Mayové. Toto srovnání však silně pokulhává, prakticky nedává žádný smysl a je spíš s podivem, že je vůbec uváděn. Mezi oběma politiky totiž existují zásadní rozdíly.

V první řadě britská premiérka před nástupem do funkce nečerpala žádné dotace ani jinou státní podporu. Hypotetické možnosti ovlivňovat rozhodování vlády v její prospěch byly v porovnání s českými poměry naprosto nesouměřitelné.

„Mayová teď skutečně neví, co vlastní. Na rozdíl od Babiše však do svěřenského fondu nepřeváděla žádné firmy, šlo pouze o její investice a akcie,“ upozorňoval James Turnbull z Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů v lednu 2017, kdy Poslanecká sněmovna rozhodla o novele zákona o střetu zájmů.

V téže době byla hodnota cenných papírů britské premiérky vložených do blind trustu odhadována na „pouhých“ 145 tisíc liber (4,3 milionu korun). V porovnání s tím mělo 250 firem Babišova impéria loni tržby 157 miliard korun a dotace v celkovém objemu téměř dvě miliardy, z toho investiční ve výši 310 milionů.

Ačkoli se struktura svěřenského fondu Theresy Mayové zásadně lišila od majetkové situace premiéra České republiky, přesto se nevyhnula otazníkům. Teoreticky totiž není nemožné, aby „nezávislí“ správci blind trustu nebyli známými či dokonce obchodními partnery zakladatele fondu.

Veřejná kontrola nad aktivitami a finančními transfery uvnitř blind trustu je ještě komplikovanější a kritici Mayové upozorňovali na riziko neprůhledných investic v daňových rájích.

Střet zájmů bankéře Michla

Nemusíme ale chodit příliš daleko. Dohady kolem slepého svěřenského fondu vyvstaly i kolem člena bankovní rady České národní banky Aleše Michla. Před nástupem do této významné funkce v listopadu 2018 působil jako klíčový ekonomický poradce ministra financí a později premiéra Andreje Babiše.

Repro ČT

Michl vlastnil podíl v investičním fondu Quant, který založil s dalším ekonomem Pavlem Kohoutem. Jelikož tyto fondy podléhají regulaci ČNB, rozhodl se vložit svůj podíl do blind trustu. Jenže podezření ze střetu zájmů nevyvrátil, naopak později potvrdil.

V té době měl fond Quant devadesát procent investic uložených na termínovaných vkladech v českých bankách a v krátkodobých směnkách a majetek v celkové výši 477 milionů korun. Je tedy jasné, že jeho hodnotu mohou ovlivňovat pohyby úrokových sazeb stanovených rozhodováním bankovní rady ČNB.

Prodej firmy by byl čistší

Tento krok proto nepovažuje za optimální řešení ani Pavel Kohout, který později fond opustil. „Myslím, že druhá možnost – prodej firmy – by byla čistší,“ uvedl. Michl nerozptýlil pochybnosti ani přiznáním, že správcem blind trustu jmenoval advokáta Petra Muchu, „kterému plně důvěřuje“.

Další kritici totiž upozorňují na riziko, že klienti fondu Quant mohou dostávat exkluzivní informace, které by pro ně byly výhodné jako pro investory. V neposlední řadě se samotný Michl zařadil mezi členy bankovní rady, kteří loni opakovaně hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb, což by prospělo i jeho investičnímu fondu.

Ve všech případech sice byl přehlasován, ale pokud za zvyšování sazeb pléduje i veřejně, nemůže se ubránit otázkám, zda tak nekoná i ve vlastním zájmu, a vložení majetku do blind trustu v tom nehraje žádnou roli.

Výše uvedené příklady ukazují, že zřízení slepého svěřenského fondu je slepou cestou i pro premiéra Andreje Babiše.

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner