Balíček opatření na ochranu klimatu, na němž se dnes dohodla německá koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), vyjde podle listu Süddeutsche Zeitung asi na 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč). Finance mají být k dispozici od letoška do roku 2023. Státní rozpočty mají i přesto v příštích letech zůstat bez deficitu.

Série opatření počítá například se zvýšenými investicemi do čisté energie, elektromobilů, železniční a městské dopravy nebo zateplování budov.

Pro Němce je důležitější ochrana klimatu než hospodářský růst

Zhruba dvě třetiny Němců dávají přednost ochraně klimatu před hospodářským růstem. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění pro veřejnoprávní televizi ARD, který byl zveřejněn krátce před očekávaným rozhodnutím takzvaného klimatického kabinetu vedeného kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) o opatřeních na ochranu klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2).

Ochranu klimatu by podle průzkumu před hospodářským růstem upřednostnilo 63 procent dotázaných, opačného názoru jich je 24 procent. Nejčastěji jsou pro důslednější ochranu klimatu voliči Zelených (86 procent) a Levice (85 procent), s odstupem nejméně naopak voliči protestní Alternativy pro Německo (27 procent). AfD je také jediná strana, jejíž podpůrci většinově dávají přednost hospodářskému růstu.

Průzkum dále ukázal, že většina Němců (52 procent) považuje vliv hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), iniciovaného švédskou studentkou Gretou Thunbergovou, na politiku za velký nebo velmi velký. Opačně to vidí 46 procent dotázaných.

O tématu klimatických změn a opatření k jejich zpomalení se v poslední době v Německu vedou velké veřejné debaty. V týdnu před dnes očekávaným rozhodnutím klimatického kabinetu hrálo jednoznačně největší roli také v médiích, z nichž řada zveřejňovala i tipy, jak ke snížení emisí CO2 může přispět každý jednotlivec.

Spolková republika původně plánovala, že do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Už nyní je ale jasné, že se jí to nepodaří. Do konce loňského roku totiž emise klesly jen o 30,6 procenta. Zdaleka nejmenší pokles zaznamenala oblast dopravy (0,6 procenta), následovaná zemědělstvím (18,8 procenta), průmyslem (30,7 procenta), energetikou (33,4 procenta) a oblastí bydlení (44 procent). V dalších oblastech emise klesly o 75 procent.

Do roku 2030 chce Německo ve srovnání s rokem 1990 snížit emise o 55 procent.