Systém TOS-1 Buratino pochází z osmdesátých let. Jeho vylepšená verze TOS-1 Solncepjok z roku 2001. Tato nejbarbarštější zbraň je nejmodernější verzí plamenometu. Z každé z až třiceti hlavní na tankovém podvozku vyletí raketa. Její první část exploduje v nastavené výšce a rozptýlí vysoce explozívní a jedovatý aerosolový mrak. Po několika vteřinách výbuch druhé části rakety mrak zapálí.

Účinek tlakové vlny a následného podtlaku několikanásobně převyšuje destrukci, způsobenou jakoukoliv klasickou výbušninou. V říjnu 2015 ho syrská armáda použila s devastujícím účinkem proti povstalcům uvnitř města Hamá – což je zatím jediný známý případ nasazení této zbraně v městské zástavbě.

Krátce na to to bylo označeno za válečný zločin. V sobotu byly dva tyto systémy vyfotografovány v kolonách ruské armády na území Ukrajiny.

Nic nejde podle plánu

Zdá se, že ruskému vedení nejde nic podle očekávání. Ukrajinská armáda se už pátý den tvrdě brání. Ruská menšina nepovstala na podporu „osvoboditelů“. Ukrajinské vedení a prezident Zelenskyj neutekli ze země a povzbuzují zemi k odporu proti okupaci za každou cenu.

Západ se nerozhádal, prosazuje stále tvrdší sankce, k hranicím Ruska přesouvá významné vojenské prostředky a otevřeně podporuje ukrajinskou obranu dodávkami zbraní. A přes tvrdé represe proti domácí opozici z minulého roku vyšly do ulic desítek ruských měst tisíce lidí protestovat proti válce s Ukrajinou. Představa o jedno- či dvoudenní kampani ztroskotala.

A tak ruské jednotky začaly útočit už i na civilní cíle. Dobytí Kyjeva, Charkova a dalších ukrajinských měst je proto i přes jejich obdivuhodnou a hrdinskou obranu jenom otázkou času. Brutální ostřelování v kombinaci s nedostatkem jídla a vody nevyhnutelně začnou vyhánět civilní obyvatelstvo z krytů.

Dokáže si někdo vůbec představit uprchlickou vlnu z milionových městských aglomerací? Pro Vladimira Putina a jeho diktaturu ale cesta zpátky neexistuje. Šílenství nemá brzdy a utrpení miliónů pro ně neznamená vůbec nic.

Poslední televizní záběry ruského prezidenta byly hodně výmluvné. Tradiční fasáda supermanského otce vlasti zmizela. Strnulý obličej, stále podobnější masovému vrahu Andersu Breivikovi, nenávistné výlevy proti „narkomanům a banderovcům“ na Ukrajině a propukající hysterie s výzvami k provedení vojenskému převratu spolu s vyhrožováním Západu.

A zatím se na ulicích ruských měst tísní desetitisíce lidí v dlouhých frontách před bankomaty, protože přestávají věřit ve stabilitu svých úspor. Proti válce se vůbec poprvé otevřeně začaly vyslovovat i velké hvězdy ruské kultury a sportu. Tohle už se propagandou spravit nedá.

Rusko bude jen slábnout

V neděli ráno ruské jednotky pronikly do centra Charkova. Je pravděpodobné, že organizovaný odpor ukrajinské armády během příštích dnů podlehne obrovské přesile a přesune se, alespoň na nějaký čas, mimo města. Ozbrojený odpor proti ruské okupaci, pokud máme soudit z historie, ale bude trvat léta. Mezitím už Rusko bude jenom slábnout.

Putinovo nedomyšlené dobrodružství sjednotilo Západ. A nejenom to. Zničilo i zbytky respektu, které Rusko mělo v rozvojových zemích ještě z dob studené války. Snad nejlépe to v debatě o ruské agresi na Ukrajině vyjádřil keňský velvyslanec při OSN Martin Kimani:

„Keňa, stejně jako skoro všechny africké země, vznikla pádem impéria. Naše hranice jsme nevymysleli my. Kdybychom se rozhodli budovat státy na základě etnické, rasové nebo náboženské homogenity, vedli bychom po mnoha desetiletích ještě dnes krvavé války. Namísto toho jsme se raději dohodli, že přijmeme hranice tak, jak jsme je zdědili. A snažíme se postupovat k celoafrické politické, ekonomické a právní integraci. Raději než formovat národy, neustále se v nebezpečné nostalgii ohlížející do historie, jsme se rozhodli dívat se do budoucnosti k velikosti, jakou žádný z mnoha našich národů a společenství nikdy nepoznal.“

Moudrosti velvyslance Kimaniho ale Vladimir Putin, už zcela pohlcený psychickou poruchou syndromu supervelmoci, nemůže porozumět. Žije odtržený od skutečnosti v paralelním vysněném světě, utvrzován svými pochlebovači o správnosti každé svojí myšlenky.

Jenomže věci mají svou logiku bez ohledu na přání diktátorů. Ukrajina, třetí největší vývozce obilnin a největší exportér slunečnicového oleje na světě, exportuje čtyřicet procent své produkce pšenice na Střední východ a do Afriky. Ruské vojenské námořnictvo nyní zablokovalo ukrajinské přístavy a přerušilo dodávky. Během několika dní ceny chleba – základní potraviny v rozvojových zemích – vyletí v Egyptě, Súdánu, Jordánsku či Sýrii a v dalších zemích nahoru. Není tradičnější příčiny sociálních nepokojů.

Rozzlobí se čínský strýček?

Největším odběratelem ukrajinské kukuřice je Čína. Pokud ruská armáda nezastaví ukrajinský odpor a neobnoví rychle dodávky kukuřice a slunečnicového oleje do Číny, může se začít zlobit i velký asijský strýček.

Putinův souputník, loutkový ruský ex-prezident Dmitrij Medveděv ještě může tvrdit, že Rusko Západ k ničemu nepotřebuje. „Klidně se na sebe můžeme dívat jen přes hledí zbraní. My si budeme moci obnovit trest smrti a zrušit všechna zbrojní omezení.“

Ruská vláda ještě může slabomyslně tvrdit, že chce s Ukrajinci jednat, ale prý pouze bez přerušení bojů a bez prezidenta Zelenského. A mezitím cvakají bankomaty, ze kterých stále znepokojenější ruští poddaní vybírají svoje úspory.

Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.