Dvě značky, dvě metody, dvě úspěšné tvůrkyně s jedním cílem. Dělat to, co je baví, udržitelně, rukodělně, a hlavně s láskou pro tvorbu. Háčkované svetry našich babiček nahradily háčkované kabelky a obaly na sluchátka. Metoda žabičkování se zase aplikuje na kabelky i kalhoty. Natálie a Anna jsou tvůrkyně a podnikatelky, jejichž kreativní um si získal srdce generace Z.

Adolphinata

Značka Adolphinata od Natálie Marie Vlčkové vyrábí ručně háčkované produkty ze stoprocentně recyklované bavlny. Mezi nejpopulárnější patří obal na sluchátka AirPods a cross body kabelka. Natálie, která studuje čtvrtý ročník práv, se k háčkování dostala přes šití a rodinnou tradici v ručních pracích. „Postupem času jsem zjistila, že mě práva baví čím dál tím míň a móda víc. Školu jsem se ale rozhodla dokončit, i když je to pro mě s vedením značky docela časově náročné,“ říká Natálie. Na to, že první větší kolekci s názvem Beskydská louka vyrobila teprve před rokem se popularita háčkovaných kabelek a obalů velmi rychle rozrostla.

Dále čtěte

Mirek Kosík tančí s Farnou i Marešem. Prozradil, čím ho dojal Jiří Korn

Mirek Kosík se tanci věnuje od čtrnácti let. Dnes je mu devětadvacet, má za sebou vystoupení v divadlech, televizních přenosech, reklamách…

Podle Natálie přispěla k tomu přispěla jejich barevnost, což je trend, který se před rokem začal objevovat v celosvětovém měřítku. „Vždy jsem upřednostňovala barevné věci, černou dokonce nemáme ani ve vzorníku,“ vysvětluje. Uháčkovat jednu menší kabelku zabere od čtyřiceti pěti minut až po dvě hodiny, záleží na velikosti ale i šikovnosti daného člověka. Natáliin tým z počátku tvořili jen členové její rodiny, nyní se rozrostl na patnáct lidí, kteří pro ni háčkují, pomáhají řešit eventy a sociální sítě.

Kvůli zátěži ale každý může denně uháčkovat jen určitý počet kusů, aby se jim nepřetáhly svaly a šlachy na rukou. Výroba bez užití strojů je tak opravdu náročná, ale Natálie v ní vidí smysl. „V dnešní době nemá cenu v módě podnikat jinak než udržitelně. Stejně jako materiály, i krabice, do kterých zboží balíme, jsou certifikované,“ pokračuje. Jak udržet takzvaně planet friendly produkci jí dělá starosti. Se zvyšující se poptávkou se z malého byznysu stal výrobce, který odesílá stovky kusů měsíčně.

Natálie se tak během roku stala ze studentky podnikatelkou. Kromě toho, že řídí celý byznys a je hlavním kreativcem, se začala potýkat s konkurencí v podobě napodobenin. „Myslím si, že lidé chtějí začít něco vyrábět, neví moc co, vidí úspěch někoho jiného a svezou se na jeho vlně. Když se někdo inspiruje, nevadí mi to. Ale viděla jsem profily na Instagramu, které kopírují nejen styl naší výroby, ale i způsob, jakým se prezentujeme a komunikujeme,“ říká Natálie.

Největší problém pak vidí u cen. Pokud někdo kabelku prodává za třetinu toho, co ona, není to dle jejich slov udržitelná výroba. Cena totiž zahrnuje nejen nákup materiálů, ale především práci konkrétního člověka, ochranou známku, daně a další poplatky, které jako podnikatelka musí platit. Její cílová skupina jsou ale studenti, takže se i ona snaží vše nacenit tak, aby jim značka byla dostupná. „Radši zajistím, aby výroba několika kusů byla udržitelnější než dražší.“

Mnohostrannost uháčkovaných výrobků se ukázala i na zájmu o spolupráci s velkými firmami jako je Foodora, Xbox či kosmetická značka L’Occitane. Natálii ale největší radost dělá, když jde po ulici a vidí své výrobky na běžných lidech. „Našim zákaznicím říkáme múzy, protože bez nich by Adolphinata neměla smysl.“

Anna Tran

Anna Tran, návrhářka se stejnojmennou značkou se svými žabičkovanými kabelkami přibližuje rukodělnost dnešní mladé generaci. „Ze začátku jsem dělala jen béžové kabelky. Ty barevné ode mě začali nejprve kupovat přátele, co žili v Berlíně a teprve potom o ně stoupl zájem i u nás,“ objasňuje Anna, která letos na jaře otevřela svůj nový ateliér. Kabelkám se věnuje už tři roky, ale není to jediné, co tvoří. Šije šaty, kalhoty, vestičky a trička, přičemž většinu z toho pomocí žabičkové metody, kterou známe od našich babiček.

„Vyrostla jsem na Moravě, takže estetika mé značky vychází odtud. Miluju venkov, kostičky a barvy. Mým cílem je tradiční rukodělnou techniku převést do moderní podoby“ vysvětluje návrhářka. Úspěch saténových tzv. „puffy“ kabelek nečekala. První barevnou kabelku udělala v lila barvě a pak se spustila lavina. „Zákaznice, co se k nám vrací, tvrdí, že se díky mně naučily nosit barvy a z toho mám obrovskou radost.“

Vyrobit jednu kabelku zabere celý den, a to k tomu používá stroj. Veškeré návrhy, jak kabelek, tak oblečení, vychází z tvaru obdélníku. Díky tomu vzniká minimum textilního odpadu. Když je u konkrétních tvarů nutné udělat nějaké průstřihy nebo látku zarovnat, použije její zbytky na mašle či stahovací šňůrky. „Nevycházíme jen z nějaké estetiky, ale i z filozofie udržitelnosti. Všechno je jedna velikost, kde používáme 150 cm látky, a výsledek se pak dá utahovat dle libosti nositele,“ říká Anna. Rozdíly v metráži se pak týkají výšky člověka, pro něhož šije. Mechanismus stahování kabelek a jejich následná změna velikosti je Anniným výmyslem, který z klasického produktu dělá jedinečný kus na českém trhu.

Díky úspěchu se Anna stala vlastníkem firmy, jejíž provoz má na starosti. I když má za sebou studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, neměla s vedením vlastní značky žádné zkušenosti. „Měli by nás vyučovat i byznysovou stránku návrhářství. Při cenotvorbě jsem byla ze začátku úplně mimo. Vlastně by mi to ušetřilo spoustu trapasů, kdybychom se o podnikání něco učili,“ přiznává.

Dále čtěte

Nejstarší knihkupectví, výběrová káva a středomořská kuchyně. Zažijte Londýn trochu jinak

Londýn je jedno z těch měst, kam se vyplatí vracet. Pokaždé v něm totiž objevíte něco nového. Ať už se ho chystáte…

Zájem veřejnosti o její tvorbu přisuzuje vyhledávání lokálnosti při nákupu a uvědomování si důležitosti původu toto, co si pořizujeme. Oblečení z řetězců s rychlou módou neodsuzuje. „Pokud si pořídíte něco, co opravdu vynosíte, nic proti tomu nemám. Ne všichni mají finanční prostředky na nákup designerských kousků.“ Už v minulosti ji oslovili prodejny z Madridu, Berlína i z Floridy, které kvůli nedostatku kapacity musela odmítat. V novém ateliéru má větší prostor na tvorbu ostatních produktů a pomocí svého týmu se chce zaměřit právě na prodej do zahraničí.