Místopředseda ODS, poslanec a primátor Plzně Martin Baxa FOTO: archiv ODS
FOTO: archiv ODS
Situace ve školství se stále dynamicky mění. Podle posledního vyjádření vlády by se školy s výjimkou maturantů a dalších závěrečných zkoušek neměly už do konce školního roku otevírat. Mezitím navíc podepsalo petici proti jejich otevření na 80 tisíc rodičů. Jak doposud postupovala vláda? Kde se nacházejí budoucí výzvy resortu? I o tom mluvil v rozhovoru pro deník FORUM 24 místopředseda ODS, poslanec a expert na školství Martin Baxa.
Pane poslanče, podle jednoho z návrhů premiéra Andreje Babiše by mohly být řešením metrové rozestupy mezi žáky. Proti tomu se ale postavil i ministr školství Robert Plaga. Váš názor?
Myslím si, že to, co říkal pan premiér zjevně bez konzultace s jakýmikoliv odborníky, je návrh, který je v praxi naprosto neproveditelný. Podle mého názoru se jedná o nesmyslné řešení. Ve škole je celá řada situací, kdy se děti musejí logicky potkávat. Ať jde o nástup do hodin, školní stravování nebo tělocvik. Těch případů je zkrátka spousta. Vláda proto už musí na základě epidemiologické situace jasně říct, že se k nějakému datu mohou školy otevřít. Následně bude probíhat výuka, byť s případnými omezeními. Ale není proveditelné dělat jakýsi mezikrok. V realitě školní výuky, kterou pan premiér zjevně nezná, respektive o ní nic netuší, nic takového možné není. Takže to považuji za nesmyslný návrh.
Jaké řešení tedy navrhujete?
Podle mého je řešení takové, jaké koneckonců předpokládá i ten zákon, který byl schválený ve Sněmovně. To znamená, že ve chvíli, kdy odborníci řeknou, že se mohou školy otevřít, tak se školy otevřou a výuka bude moci probíhat.
Zastavme se ještě u otevření škol. Jak hodnotíte úpravu školského zákona? Co může znamenat tato podstatná změna pravidel během příprav na závěrečné a přijímací zkoušky?
Samozřejmě jsem měl k návrhu zákona celou řadu otazníků, ale v principu jej podporuji. Jediný problém, který jsme se s dalšími poslanci z ostatních stran pokusili změnit, je existence pouze jednoho termínu přijímacích zkoušek. Myslím si, že je to nejenom k současným deváťákům, ale i k jejich rodičům nefér. Dvojnásob nefér je to pak k dětem, které se chtějí nyní z pátých tříd hlásit na víceletá gymnázia. Stres doprovázející takovou zkoušku je opravdu enormní. Jedenáctileté děti takové zkoušce ještě nikdy vystaveny nebyly a ty dva termíny jim dávají nějakou možnost volby podle lepšího výsledku. Nicméně byl zákon v této podobě schválen.
Ač s tímhle nesouhlasím, tak si stále myslím, že řešení, které navrhl pan ministr Plaga, je v principu správné. A sice, buď se školy do 1. června otevřou, a pak se pojede v režimu řádné výuky a do čtrnácti dnů proběhnou jednotné přijímací zkoušky a do jednadvaceti dnů maturity. A pokud se tak nestane, tak bude maturitní ohodnocení uděleno na základě průměru tří posledních vysvědčení. To by sice k diskuzi bylo, ale jsem přesvědčen, že se školy mají 30. června uzavřít. Nesouhlasím totiž s úvahami o tom, aby se výuka protahovala do prázdnin.
A z vašeho pohledu jako bývalého učitele, co by měly být následující priority vlády směrem ke školství? Kde spatřujete nedostatky?
Pokud jde o zákon, kterému pracovně říkám „školní rok 2019/20“, tak zde jsou parametry nastavené. Ať už jde o vstupy do středního vzdělávání, nebo jeho ukončení. A co se týká dlouhodobější perspektivy, tak dnešní krize ukázala velké možnosti on-line vzdělávání. Na druhou stranu i jeho limity. Například to, jakým způsobem zapojit do vzdělávání děti z rodin, kde není samozřejmé, že je doma několik zařízení s připojením na internet a tak podobně. Měl by se posílit segment rovného přístupu ke vzdělávání.
