BBC: Anavra – řecká vesnice prosperující díky Bruselu

Eric Drooker

V 70. letech 20. století, kdy byl Dimitris Tsukalas ještě teenager, byly v jeho vesnici jedinou formou dostupné přepravy muly. Vesnice ukrytá na odlehlém svahu hory Othrys neměla zpevněné silnice a její zemědělský sektor a zemědělské postupy se celá staletí nezměnily. Nejbližší škola byla v řeckém městě Lamia, šest hodin jízdy na mule, což donutilo všechny děti od určitého roku opustit svou rodnou vesnici. Nyní je však situace velmi odlišná, uvádí BBC.

Anavra je nyní slavná tím, že je jednou z nejvíce prosperujících zemědělských obcí v celé jižní Evropě s průměrným příjmem na domácnost 70 000 eur (1,9 milionu Kč). V ostrém kontrastu se situací ve zbytku Řecka zde nikdo není nezaměstnaný.

„Většina vesničanů bude v neděli hlasovat ‚ano‘,“ říká Dimitris při obědě v útulné taverně a není těžké pochopit proč. Při procházce po dnešní Anavře narazíte na moderní školu, knihovnu, posilovnu, hřiště na fotbal a basketbal, množství kaváren, oslnivý kostel a dokonce na muzeum. Silnice jsou vydlážděné a většina místních nejezdí na oslech, ale pick-upem. Místní také mají satelitní televizi a vysokorychlostní internet, a jak Dimitris zdůrazňuje, „mladí lidé zde zůstávají“.

Dimitris to oběhal

Většina z toho je přímým výsledkem členství Řecka v Evropské unii, spolu s až udivující aktivitou Dimitrise. Na počátku 90. let, po 35 letech práce pro elektrárenskou firmu v Aténách, se Dimitris vrátil do Anavry se záměrem reformovat jeho churavějící a venkovskou ekonomiku. Poté, co se stal starostou, jeho první cesta vedla do Bruselu, kde se setkal s každým úředníkem EU, který byl ochoten s ním promluvit, a shromáždil informace o všech dostupných dotacích pro venkovské obce. Po návratu do Anavry Dimitris obešel byrokracii jeho místní samosprávy a požádal o finance z evropských programů, jak se to naučil, prostřednictvím příslušných ministerstev v Aténách. To, připouští, „nebylo moc řecké“.

Rychle zjistil, že mnoho rozvojových programů EU bylo zaměřených na životní prostředí, a tak proto, aby peníze obec získala, přiměl zemědělce přejít na biozemědělství a začít používat čisté zdroje energie. Následovala větrná elektrárna financovaná z EU, ale také příspěvky na stavbu silnic, stájí, telefonního spojení a dokonce přírodního parku.

Kdysi se 30 000 krav, koz a prasat toulalo po obci volně, což způsobovalo hygienické a zdravotní problémy. Jakmile však byly zavedeny moderní zemědělské techniky, kvalita hospodářských zvířat a jejich produkce se rychle zlepšila, stejně jako cena, kterou zemědělci dostávají za jejich produkci. Do obce se nastěhovali učitelé a brzy nato i doktor.

„Kdybychom nebyli v EU, nestalo by se to,“ říká Dimitris a ukazuje směrem k malému, ale dobře udržovanému náměstí obce. „Evropský projekt byl pro nás požehnáním.“

Řecká byrokracie to potápí

Ale zatímco pro mimořádný rozkvět Anavry byla Evropa hnací silou, hrozí, že kritizovaná řecká byrokracie ji stáhne dolů. Reforma prosazená v roce 2011 snížila počet obecních zastupitelstev v Řecku z více než 1000 na 325. Anavra, která byla samosprávná, se náhle dostala do péče poměrně rozlehlé obce Almyros, jejíž sídlo je hodinu jízdy autem. Nová samosprávná oblast se nyní skládá z 43 vesnic, má 21 000 obyvatel a rozkládá se na ploše 900 kilometrů čtverečních.

„Jsou dole u moře,“ stěžuje si Dimitris. „Nevědí nic o životě v horách.“ V důsledku toho se úspěch obce hovorově známý jako „Anaverský zázrak“ v posledních letech zastavil. Peníze pro projekt vodní elektrárny se nepodařilo získat a stejně to dopadlo i s elektrárnou, která měla vyrábět elektřinu z hnoje a dřevěných hoblin.

„Když byl Dimitris starostou, sníh se v zimě uklízel každý den a podnikání běželo,“ říká albánský přistěhovalec Machi, který provozuje jednu z kaváren v obci. „Nyní se nechá, dokud neroztaje.“

Možná překvapivě však Dimitris bude v referendu proti podmínkám, ale jen proto, že po přečtení návrhů EU se obává, že jsou zavádějící. „Pokud nedojde k odpisu dluhu, budou v Řecku trpět dvě nebo tři generace,“ říká. Na dotaz, zda se nebojí, že „ne“ bude znamenat odchod z eurozóny, jak varoval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, zavrtí hlavou. To by bylo něco jiného. „Nikdy nebudu hlasovat pro odchod z Evropy,“ říká.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]