Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková FOTO: Anna Hubáčková / se souhlasem
FOTO: Anna Hubáčková / se souhlasem
Podle senátorky a budoucí ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) je potřeba co nejdříve dotáhnout do konce vyšetřování loňské otravy řeky Bečvy. „Jsem připravena požádat Českou inspekci životního prostředí o předložení jejich spisu, abych si ho mohla pečlivě nastudovat,“ prozradila rodačka z Ratíškovic na jižní Moravě v rozhovoru pro deník FORUM 24. Zároveň však dodává, že kauzu stále vyšetřuje policie, do případu proto není možné vstupovat. Za prioritní budoucí šéfka resortu považuje také dořešení česko-polského sporu o těžbu v hnědouhelném dole Turów.
Dlouho to vypadalo, že o post ministra životního prostředí ve vznikající vládě nemá nikdo zájem. Bylo to skutečně tak?
Navenek to tak mohlo opravdu vypadat, protože jména, která kolovala v mediálním prostoru, jsme relativně dlouhou dobu nemohli ani potvrdit, ani vyvrátit. To však neznamená, že jsme v rámci KDU-ČSL nebyli domluvení už dopředu. Naopak. Musím ještě jednou poděkovat všem, kdo naše jména už týdny znali, a přesto je před veřejností dokázali utajit. Chtěli jsme je nejprve sdělit panu prezidentovi a až poté je zveřejnit.
Proč jste se rozhodla přijmout nabídku stát se ministryní životního prostředí?
Je to pro mě určitě zajímavá výzva. Celý svůj profesní život se zabývám vodohospodářstvím, pocházím z nejsuššího regionu České republiky, kde pravidelně v letních měsících řešíme zásobování řady obcí pitnou vodou. To jsou okamžiky, kdy si mnozí z nás teprve naplno uvědomí, jak nezbytnou surovinou voda je, a že pokud jí chceme mít dostatek, tak s ní nemůžeme plýtvat, ale musíme se s ní naučit velice citlivě hospodařit.
Navíc jsem z hornické rodiny, takže celý život sleduji, jak těžba uhlí postupně devastuje okolí i přírodu. Naprosto přirozeně jsem proto inklinovala k ochraně přírody jako celku a vody ještě o něco více. A nyní se mi nabídla jedinečná možnost ve své práci pro naši společnost pokračovat na nejvyšší úrovni.
Podle politologa Jana Kubáčka vnímají někteří politici ministerstvo životního prostředí jako „béčkové“. Vidíte to stejně?
Za sebe vnímám všechna ministerstva jako stejně důležitá. Nejde izolovat jen jednu oblast a tvrdit o ní, že je důležitá více, nebo naopak méně. Je zapotřebí, aby spolu jednotlivé resorty nesoupeřily, ale naopak spolu v ideálním případě co nejvíce spolupracovaly, vždyť mají dohromady jeden společný cíl – vytvořit a zajistit nám všem co nejlepší podmínky pro život.
I proto lidovci cíleně usilovali o ministerstva životního prostředí a zemědělství, kde se tato spolupráce dá velmi dobře provázat. Potřebujeme, aby na sebe navazovaly naprosto logické kroky, jako je například ochrana nejúrodnější zemědělské půdy, není možné, aby se na ní dál stavěla logistická centra. Nejspíš si to většina z nás neuvědomuje, ale je to právě půda, která je naším největším zdrojem vody, a tím se znovu dostávám ke svému celoživotnímu poslání – k ochraně vody a vodních zdrojů. Možnosti spolupráce s ministerstvem zemědělství jsou však mnohem, mnohem širší. Rozvíjet krajinu, která bude pestrá – s větším množstvím krajinných prvků, biopásy a alejemi – a bude nejen schopna zadržovat vodu, ale také bránit větrné či vodní erozi a vracet pestrý život do naší přírody.
Jste radní v obci Ratíškovice, zastupitelkou Jihomoravského kraje a senátorkou. Vzdáte se některé z těchto pozic v případě, že se stanete ministryní?
Pokud se stanu ministryní, chci se této práci věnovat na maximum, takže logicky budu muset omezit své současné pracovní aktivity.
Co je podle vás potřeba na ministerstvu životního prostředí udělat jako první? Jaké jsou vaše hlavní priority?
Problémů, které je zapotřebí prioritně řešit, je bohužel celá řada. Už více než rok čekáme na odpovědi týkající se dosud nevyjasněné otravy řeky Bečvy. To je pro mě srdeční záležitost a je třeba dotáhnout do konce vyšetřování a hlavně zavést opatření, jak něco takového v budoucnu eliminovat, úpravou legislativy a dalšími opatřeními.
Dalším aktuálním problémem, který zatím zůstává stále nedořešený, je těžba v dole Turów na česko-polské hranici. Podle mých informací jsme už poměrně blízko podepsání dohody a hned po svém nástupu se chci zapojit do finálních jednání, abychom celou záležitost co nejdříve dořešili a obyvatelé na české straně hranice měli zcela jasno v tom, jak se situace vyvine, a aby dohoda hájila naše občany, vodní zdroje a přírodu. I v tomto případě se jedná o vodu, která v obcích chybí.
Současně s tím chci postupně začít plnit i další priority, které máme zahrnuté v koaliční smlouvě. Mám v úmyslu masivně podporovat obnovitelné zdroje energií i pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Naším cílem je osadit do čtyř let alespoň sto tisíc střech solárními panely a tomu je zapotřebí přizpůsobit i zateplení domů. Jak jsem už avizovala, chci také více spolupracovat s ministerstvem zemědělství, například na ekologickém pěstování potravin, a podporovat jejich tuzemské lokální zpracování v místních školních či nemocničních jídelnách. Rozvineme péči o krajinu a o zelená města, obojí je velmi důležité.
Už jste zmínila loňskou ekologickou katastrofu na řece Bečvě. Policie obvinila společnost Energoaqua, která však jakoukoli vinu odmítá, v čemž jí dávají za pravdu i někteří rybáři. Mnoho lidí naopak z otravy ryb podezřívá chemičku Deza, která patří holdingu Agrofert premiéra Andreje Babiše. Jak to chcete řešit?
Kauza je nyní stále ještě v řešení Policie ČR, takže se jedná o živý případ, do kterého není možné vstupovat. Jsem však připravena požádat Českou inspekci životního prostředí o předložení jejich spisu, abych si ho mohla pečlivě nastudovat. Věřím, že vyšetřování už bude co nejdříve ukončené a všichni se dozvíme jednoznačného viníka této ekologické katastrofy. Chci navázat na práci vyšetřovací komise a aktivně pracovat s jejich doporučeními, protože to je cesta k tomu, jak se poučit a udělat maximum, aby se taková havárie a chyby dotčených orgánů neopakovaly.
V senátu jste místopředsedkyní stálé komise VODA–SUCHO. Využijete tyto zkušenosti i v pozici ministryně životního prostředí?
Jak vidíte, voda a její ochrana mě profesně opravdu provází od samého začátku až dosud. Máte samozřejmě pravdu, ve stálé komisi VODA–SUCHO jsem od jejího vzniku a jako místopředsedkyně jsem se na činnosti komise poměrně intenzivně podílela, takže se mi nabyté zkušenosti budou samozřejmě hodit.
Jak byste zhodnotila práci končícího ministra Richarda Brabce z hnutí ANO?
Hodnocení svého předchůdce a případné výtky ráda přenechám jiným. Pojďme se spíše věnovat výzvám, které na nás čekají.
Velkým tématem je plánovaný vodní kanál Dunaj–Odra–Labe. Jak se k němu stavíte?
Projekt kanálu Dunaj–Odra–Labe dlouhodobě nepodporuji. Problém vidím nejen ve finanční nákladnosti celého projektu, který s ohledem na aktuálně rostoucí ceny stavebních komodit bude určitě dražší, než byl původně kalkulován, ale také v nevratných negativních změnách v krajině a na životním prostředí, které by s sebou tento projekt zákonitě nesl.
Pro mě je prioritou dořešit nejprve silniční a železniční síť, která je momentálně na řadě míst přetížená či zastaralá a roky čeká na svoji modernizaci nebo dostavění, ale my v tuto chvíli musíme nejprve investovat do stávajících dopravních sítí, včetně vysokorychlostních tratí, pak teprve můžeme uvažovat o čemkoliv jiném.
