Bart De Wever FOTO: Wikimedia Commons
FOTO: Wikimedia Commons
Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek v Kramářově vile přijme belgického předsedu vlády Barta De Wevera. Úřad vlády ve středeční tiskové zprávě uvedl, že budou jednat o rozvoji hospodářských a průmyslových vztahů, obranné spolupráci, energetické bezpečnosti či jaderné energetice. De Wevera přijme následně také prezident Petr Pavel na Pražském hradě. Belgický premiér letos vzbudil pozornost výzvami k přímému jednání Evropské unie s Ruskem a k „normalizaci vztahů“ kvůli přístupu k levné energii.
De Wever podle avíza dorazí do Kramářovy vily v poledne, následně mají s Babišem jednat 20 minut mezi čtyřma očima. Oba premiéři se poprvé setkali teprve loni v prosinci. Poté je v plánu pracovní oběd a tisková konference. Dalšími tématy jednání premiérů budou podle Strakovy akademie posilování jednotného trhu Evropské unie a společný postup v oblasti strategických technologií.
Belgický premiér letos v březnu vyvolal pozornost svými výroky o válce na Ukrajině a vztazích Evropské unie s Ruskem. V rozhovoru pro belgický deník L’Echo uvedl, že Evropa by měla usilovat o vlastní mandát k přímým jednáním s Moskvou a připravit se na budoucí normalizaci vztahů s Ruskem.
„Zbývá jen jedna možnost: uzavřít dohodu,“ řekl De Wever. Podle něj Evropa není schopna Rusko vojensky ani ekonomicky zlomit bez plné podpory Spojených států, které jsou v poslední době čím dál méně spolehlivým spojencem Ukrajině. Belgický premiér zároveň uvedl, že EU bude muset znovu získat přístup k levné energii z Ruska, což označil za otázku „selského rozumu“.
De Wever zároveň zdůraznil, že Ukrajina musí zůstat suverénní a demokratickou zemí schopnou se bránit. Upozornil ale, že očekávání úplné porážky Ruska jsou podle něj iluzorní. Jeho výroky následně ocenili například tehdejší maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico.
Belgický premiér bude v Česku v den, kdy si připomíná konec druhé světové války. Před rokem byl na návštěvě v ČR belgický král Philippe. Spolu s Pavlem mimo jiné 6. května položili v Plzni věnce u památníku Díky, Ameriko! při hlavním vzpomínkovém aktu Slavností svobody. Město si jimi připomínalo osvobození města americkou armádou, jejíž součástí byl i pluk belgických dobrovolníků.
