Alexandr Lukašenko FOTO: Kremlin.ru, wikimedia, CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru, wikimedia, CC BY 4.0
Nátlak Moskvy na Minsk nevyšel a přímé zapojení běloruské armády do války, kterou v únoru rozpoutalo Rusko na Ukrajině, je velmi nepravděpodobné. K takovému závěru dochází ve své analýze americký Institut pro studium války (ISW). Běloruská intervence na Ukrajině by navíc vzhledem k velmi omezené efektivitě bojové síly, jíž Minsk disponuje, nemohla přinést nic víc než dočasně odvést z jiných frontových úseků ukrajinské pozemní síly, píše ISW.
„Ruští představitelé soustavně podnikají informační operace, které naznačují, že by se běloruské konvenční pozemní síly mohly připojit k ruské invazi na Ukrajinu. Běloruské vedení včetně běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka těmto informačním operacím někdy nahrává,“ upozorňuje institut. Podle něho je cílem těchto snah připoutat ukrajinské síly k běloruským hranicím, aby nemohly posílit ukrajinské operace jinde. Běloruské napadení Ukrajiny v dohledné době je podle něj velmi nepravděpodobné.
Snaha Kremlu tlačit na Minsk, aby podpořil ruskou invazi na Ukrajině, je součástí dlouhodobého úsilí Moskvy o upevnění kontroly nad Běloruskem. Kreml po protirežimních protestech v Bělorusku v letech 2020 a 2021 zesílil tlak na Lukašenka, aby formalizoval integraci Běloruska do svazového státu, píše ISW. Podpora podle něj učinila z Běloruska spojence ve válce na Ukrajině, jelikož Lukašenko nabídl Rusům území pro počáteční fázi invaze, poskytuje jim prostor pro jejich vzdušné útoky na Ukrajinu a ruskou invazi podporuje rovněž materiálně.
Tato podpora však podle ISW pravděpodobně zároveň snižuje schopnost běloruských ozbrojených sil vést vlastní vojenské operace. Institut se odvolává na monitorovací skupinu Belaruski Hajun, podle níž Minsk předal ruské armádě přibližně 122 tanků T-72A (pravděpodobně pod záminkou modernizace). Tatáž skupina rovněž informovala o předání 211 kusů běloruské vojenské techniky Rusům, včetně 98 tanků T-72A a 60 vozidel BMP-2. „Převod 98 tanků T-72 představuje zhruba 18 procent běloruského inventáře aktivních hlavních bojových tanků,“ píše ISW s odvoláním na Mezinárodní institut pro strategická studia. Zároveň však podotýká, že není jasné, zda zmíněných 98 tanků bylo součástí oněch 122 tanků určených údajně pro modernizaci. A není podle něj ani jasné, zda tyto tanky jsou součástí aktivních sil nebo rezervy.
Bělorusko nemá kapacity na výrobu vlastních bojových obrněných vozidel, takže převod techniky ruským silám pravděpodobně omezuje jeho materiální kapacity pro zapojení mechanizovaných sil do bojů na Ukrajině, píše ISW. Bělorusko podle něj také pravděpodobně snižuje své zásoby dělostřelecké munice prostřednictvím transferů munice ruské armádě.
Lukašenkova podpora války a tlak Ruska na Bělorusko, aby se zapojilo do bojů, pravděpodobně způsobují třenice v běloruských ozbrojených silách, domnívá se ISW. Běloruská armáda si je podle něj vědoma značných ztrát, které utrpěly ruské jednotky na Ukrajině, a nechce je utrpět sama. Je pravděpodobné, že některé složky běloruské armády by vyjádřily neochotu nebo i kategoricky odmítly napadení Ukrajiny, míní ISW.
Vzhledem k vnitřní dynamice v zemi je nepravděpodobné, že by Bělorusko napadlo Ukrajinu, pokračuje institut, podle něhož Lukašenko nechce vstoupit do konfliktu kvůli možnosti obnovení domácích nepokojů, pokud by jeho bezpečnostní aparát oslabila účast v nákladné válce na Ukrajině. Běloruský diktátor se při potlačování protestů proti své vládě v letech 2020 a 2021 spoléhal kromě běloruských bezpečnostních služeb i na složky armády. A je si také pravděpodobně vědom toho, že invaze na Ukrajinu by podkopala jeho důvěryhodnost jako vůdce suverénní země, protože by bylo zřejmé, že snaha Ruska zajistit si plnou kontrolu nad Běloruskem byla úspěšná, konstatuje ISW.
