Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko FOTO: president.gov.by / se souhlasem
FOTO: president.gov.by / se souhlasem
Letiště ve Vilniusu bylo v noci na středu opět na více než hodinu uzavřeno kvůli tomu, co litevské úřady označují za hybridní útok z Běloruska. V rizikových leteckých oblastech byly zaznamenány navigační stopy odpovídající meteorologickým balónům. Jen několik dní předtím běloruský vůdce Alexandr Lukašenko oznámil částečnou mobilizaci armády.
Loni běloruské balóny narušily více než 300 letů, postihly přibližně 47 000 cestujících a způsobily téměř 60hodinové uzavření letiště. Litevské úřady označily opakované vpády balónů za součást „hybridního útoku“ zorganizovaného běloruskou vládou v Minsku, která je namířen proti Litvě, civilnímu letectví i veřejnosti.
Letiště uvedlo, že zaznamenané navigační stopy byly charakteristické pro meteorologické balóny pohybující se v citlivých leteckých zónách.
Omezení provozu vilniuského letiště začalo přibližně ve čtvrt na tři ráno tamního času. Letiště oznámilo, že kvůli bezpečnostní situaci byl dočasně omezen vzdušný prostor nad Vilniusem. Provoz se podařilo obnovit po zrušení bezpečnostních opatření asi za hodinu. Incident způsobil komplikace v provozu, jeden spoj musel být odkloněn do Kodaně, druhý let byl zcela zrušen. Litevská letiště zároveň upozornila, že kvůli narušení rotace letadel mohou během středy nastat další zpoždění i u dalších linek.
Podobná omezení byla nad Vilniusem naposledy zavedena začátkem dubna. Litevská vláda už na konci roku 2025 vyhlásila kvůli opakovaným incidentům stav nouze. Podle litevských představitelů se útoky stávají pravidelnými a představují bezpečnostní riziko pro civilní leteckou dopravu i infrastrukturu státu.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v týdnu oznámil částečnou, respektive „selektivní“ mobilizaci některých vojenských jednotek, které mají být připraveny na možné bojové operace. Prohlášení zaznělo po rozsáhlé kontrole bojové připravenosti běloruské armády, kterou Lukašenko provedl společně s vedením ministerstva obrany. Do nedávných cvičení a inspekcí se podle úřadů zapojilo více než šest tisíc vojáků a záložníků. Běloruské vedení zároveň zdůrazňuje, že cílem je zvýšit připravenost armády a posílit mobilizační schopnosti země.
Lukašenko současně upozornil na nutnost modernizace běloruských ozbrojených sil, především v oblasti elektronického boje, dronů a moderních vojenských technologií. Podle něj se charakter současných konfliktů rychle mění, což ukazuje například válka mezi Ruskem a Ukrajinou, kde bezpilotní prostředky hrají stále významnější roli. Bělorusko proto připravuje nový státní zbrojní program pro období 2026–2030, který má zohlednit specifické podmínky země i současné trendy ve vedení války. Lukašenko také prohlásil, že samotné letecké útoky nestačí k dosažení vítězství a že bez pozemních operací není možné válku úspěšně vést.
Bělorusko zůstává nejbližším spojencem Ruska ve válce proti Ukrajině. Už v roce 2022 umožnilo ruským jednotkám využít své území k útoku na Ukrajinu a běloruská armáda se pravidelně účastní společných cvičení s ruskými silami. Přesto se běloruské jednotky do bojů oficiálně nezapojily. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil na zvýšenou aktivitu běloruských vojsk poblíž hranic, včetně budování dělostřeleckých pozic a další vojenské infrastruktury. Ukrajina podle něj situaci pečlivě sleduje a je připravena v případě potřeby reagovat.