Běloruský prezident Alexandr Lukašenko FOTO: ČTK/AP/Sergei Guneyev
FOTO: ČTK/AP/Sergei Guneyev
Samozvaný prezident Běloruska Alexandr Lukašenko podepsal dodatky k zákonu O Národním shromáždění Běloruské republiky. Kvůli tomuto speciálnímu dodatku bude moci stále působit v politice, i když formálně přijde o své prezidentské pravomoci.
Lukašenko do zákona včlenil ustanovení, podle kterého se běloruský prezident, jemuž skončil mandát, a tudíž přestal vykonávat své pravomoci, stává doživotně členem Rady republiky, tedy vyšší komory běloruského parlamentu.
Takřka totožné ustanovení si v roce 2020 prosadil do zákona ruský diktátor Vladimir Putin, který se po teoretickém ukončení prezidentských pravomocí stane členem Rady federace Ruské federace. Nikdo však skutečně nepočítá s tím, že by se Putin někdy vzdal jen kousku své moci.
Ke změnám v běloruských zákonech došlo po zmanipulovaném referendu v únoru 2022, z něhož vzešly změny v parlamentním uspořádání Běloruska. Změny ústavy totiž počítají se snížením váhy voleného běloruského parlamentu ve prospěch nově vzniklého orgánu, tzv. Všeběloruského lidového shromáždění, jež bylo ustaveno právě po zmanipulovaném referendu o změnách ústavy Běloruska, které většina států světa neuznala stejně jako poslední prezidentské volby v srpnu 2020, v nichž si Lukašenko pojistil svoji moc.
Změny se netýkají jen doživotní funkce pro prezidenta, ale i způsobu zasedání Běloruského lidového shromáždění, které se bude nadále scházet pouze jednou, a navíc byl parlament zbaven i práva volit soudce ústavního soudu a členy ústřední volební komise. Naopak bude vytvořeno nové Celoběloruské lidové shromáždění, které bude mít právo odvolat prezidenta a uznat výsledky voleb. Takové úpravy ústavy podle Lukašenka podpořilo ve zmiňovaném referendu přes 65 % Bělorusů.
Zpočátku se lidé domnívali, že by nová ústava mohla znamenat jakýsi politický přechod z Lukašenkova režimu k jiné formě vedení, což se však nakonec podle běloruské opozice ukázalo jako naprosto liché.
