Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman včera na svém twitterovém účtu kritizoval ministryni Marii Benešovou (ANO), že se ministerstvo spravedlnosti chystá personálně přeobsadit státní zastupitelství. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová pro Seznam již dříve naznačila, že vláda chce získat prostřednictvím výběrové komise hlavní slovo při jmenování žalobců. Právě žalobci nyní mají v rukou trestní kauzu předsedy vlády.

Na pozadí vládní krize probíhají závažnější děje, které mohou ovlivnit následující vývoj. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman oznámil, že ministryně spravedlnosti Benešová usiluje o konec současného vedení státního zastupitelství. Tím je nepřímo vytvářen nátlak kolem Babišových kauz.

Téměř to vypadá, že vládní koalice a prezident Zeman vyrobili pokleslou tříměsíční komedii „výměna ministra kultury Staňka“ záměrně, aby odvedli pozornost od důležitějších problémů. Patří sem situace kolem státního zastupitelství, kde probíhá otevřený spor mezi Pavlem Zemanem a pražskou vrchní žalobkyní Lenkou Bradáčovou na jedné straně a ministryní Marií Benešovou na straně druhé.

Podezřelý nástup

Benešová nastoupila do funkce za podezřelých okolností, kdy neplánovaně rezignoval její předchůdce Jan Kněžínek. Stalo se krátce poté, co do médií unikly informace z Městského státního zastupitelství v Praze, že policie navrhla obžaloby v kauze Čapí hnízdo.

Zemanova poradkyně, která nadále zůstává součástí prezidentova týmu, se musela od počátku vyrovnávat s kritikou, že byla na Kněžínkovo místo dosazena kvůli ovlivňování kauz spojených s premiérem a hradní kanceláří. I když do nich nemůže přímo vstupovat.

Donedávna zpochybňovala kauzu Čapí hnízdo, novelu zákona o střetu zájmů „lex Babiš“ považuje za protiústavní. Na její podnět podal prezident Zeman proti tomuto zákonu, komplikujícímu život jeho mocenskému spojenci, ústavní stížnost. Lze se potom divit, že na něj premiér nechtěl podat kompetenční žalobu kvůli nejmenování Michala Šmardy ministrem kultury?

Babišovi na ruku

Ministryně rovněž podpořila Babišovo skandální nařčení, že u nás lze zařídit trestní stíhání na politickou objednávku. Měl tím pochopitelně na mysli v první řadě svůj případ. Benešová tuto tezi demonstrovala na případech Beretta a Neograph, jež premiérovi „shodou okolností“ posloužily do scénáře. Kauzu tunelování společnosti Neograph často používal k bezdůvodnému očerňování vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila.

Ministryně spravedlnosti, o níž se navíc tradují chladné vztahy s Pavlem Zemanem a hlavně Lenkou Bradáčovou, musela s takovou osobnostní výbavou vzbudit pozornost opozice a části veřejnosti. Mnohatisícové demonstrace přibrzdily její původní zadání, o němž se spekulovalo v kuloárech – vyměnit oba výše jmenované žalobce.

S nejproblematičtější postavou vedení státního zastupitelství, olomouckým vrchním žalobcem Ivem Ištvanem, jenž nejpilněji posloužil Babišovým zájmům, naopak vždy udržovala vřelé vztahy.

Ukolébavající stínohry

Benešová a Babiš byli do omrzení nuceni opakovat, že státním zástupcům nic nehrozí, a žádné čistky se nepřipravují. Ministryně spravedlnosti vytvářela dojem, že se s nimi domluví i na připravovaném zákonu o státním zastupitelství.

Do vyjednávání o podobě zákona šikovně zapojila jako fíkový list i „protikorupční“ občanskou platformu Rekonstrukce státu. Na jednání s těmito aktivisty dokládala v médiích, že hovoří i se zástupci veřejnosti, a demonstrace jsou tudíž zbytečné.

Výsledky těchto ukolébavajících stínoher jsou zatím v podstatě nulové. Přetrvávají rozepře mezi klíčovými státními zástupci a Marií Benešovou, která si naopak pochvaluje korektní vztahy s Andrejem Babišem.

„Premiér se mi do ničeho neplete. Žádné úkoly mi nedává. Jeho jedinou doprovodnou větou k dění na ministerstvu spravedlnosti, zejména k legislativě, je: A jak to prospěje lidem?“ řekla Benešová Novinkám. Po zkušenostech to ale nezní příliš věrohodně. Platí spíše věta: A jak to prospěje mně osobně?

Účelem přeobsazení funkcí

O tom, že vztahy mezi ministryní a klíčovými žalobci zůstávají napjaté, svědčí aktuální prohlášení Pavla Zemana. Postěžoval si, že Ministerstvo spravedlnosti v připomínkovém řízení zákona o státním zastupitelství „neakceptovalo ani jednu z připomínek Nejvyššího státního zastupitelství, a to ani dílčím způsobem“.

Jedna z jeho nejzásadnějších připomínek se vztahuje k přechodným ustanovením. Zákon má vstoupit v platnost v roce 2022 a nepočítá s tím, že budou obnoveny mandáty současného vedení státního zastupitelství.

„Nelze se tak zbavit dojmu, že účelem toho zákona je zejména přeobsadit funkce nejvyššího a obou vrchních státních zástupců tak, aby skončili co nejdříve po účinnosti zákona,“ uvedl k tomu Pavel Zeman.

Výběr žalobců pod kontrolou vlády

Dalším problémem je způsob výběru vedoucích státních zástupců. V původním návrhu exministra Kněžínka měla o výběru rozhodovat pětičlenná komise, ve které by dva členy jmenoval ministr spravedlnosti.

Benešová tento poměr změnila tak, že by ministerstvo vybralo tři členy. Nejvyšší státní zastupitelství nesouhlasí ani s dodatečným návrhem, že by jedno místo v komisi „nesystémově“ obsadil soudce. Žalobci se obávají, že i tím získá převahu ministerstvo, jelikož bude moci rozhodování soudce ovlivnit. Výběr vedoucích státních zástupců by se tak dostal, na rozdíl od současného stavu, pod kontrolu vlády – se všemi odpovídajícími důsledky.

Podobné obavy vyslovila i Lenka Bradáčová v rozhovoru pro portál Seznam. „Všechny dosavadní předlohy počítaly s tím, že soustava státního zastupitelství funkcionáře navrhuje a ministr jmenuje. Nyní poprvé paní ministryně tuto možnost přesouvá na rádoby nezávislou výběrovou komisi, kde většinu členů bude jmenovat ministr spravedlnosti,“ varovala.

Benešová se brání, že některé připomínky akceptovala, například nejvyššího státního zástupce nepůjde odvolat bez udání důvodu. Pokud by ale zákon zůstal v současné podobě, potvrdily by se obavy o snaze vlády dostat státní zástupce pod větší kontrolu.

Atmosféra nátlaku

Tento spor odhaluje ještě jednu závažnou rovinu. V současné době dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch rozhoduje o obžalobách šesti obviněných v kauze Čapí hnízdo v čele s premiérem, který ji považuje za účelový útok na svoji osobu. V jeho představách měla být už dávno zametena pod koberec.

Dozorové státní zastupitelství posvětilo zahájení vyšetřování nereálně objemné reklamy Agrofertu kvůli podezření z krácení daní. Pavel Zeman nechal zpracovat analýzu evropských auditů kvůli možnému porušení zákona. Bradáčová ji dokončila v červenci, její výsledky zatím nejsou známy.

To vše jsou kauzy velmi nekomfortní pro předsedu vlády, které se mohou táhnout několik let. Problém přitom není jen ve změnách legislativy, ale i ve vytváření specifické atmosféry uvnitř rezortu. Už jen samotné projednávání zákona o státním zastupitelství může sloužit jako prostředek nátlaku na státní zástupce, aby ubírali ze svých aktivit na „nepatřičných“ místech.

Proto je dnes zcela zásadní sledovat osud nejcitlivějších kauz spojených s Andrejem Babišem. Stávají se lakmusovým papírkem nezávislosti státního zastupitelství. Sluší se připomenout, že v uplynulých několika letech nejednou zahrálo do karet hnutí ANO. Počínaje naprosto neadekvátním policejním zásahem na Úřadu vlády v roce 2013, přes válku o policejní reorganizaci, až po osobní likvidaci ředitele GIBS Michala Murína.

Jak ale vidno, státní zástupci příliš vděku očekávat nemohou, pokud jsou dnes v ohrožení premiérovy osobní zájmy.

 

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora