Berthold Kohler: Slabiny v úvahách Angely Merkelové

(ČTK)

Německý konzervativní deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) zveřejnil komentář editora Bertholda Kohlera „Slabiny v úvahách Angely Merkelové“ (1. 3. 2016).  Kancléřka podle něj trvá na své imigrační politice, avšak stále přitom ignoruje rozhodující faktory v Německu i v Evropě.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a Bohuslav Sobotka na summitu v Bruselu (ČTK)

Slabiny v úvahách Angely Merkelové

Kancléřka Merkelová stále trvá na svém přesvědčení. Jde proti proudu pod stoupajícím tlakem, aby přes noc změnila svoji politiku, a vzpírá se bouři, která jí v uprchlické otázce šlehá do tváře. Teď jí cloumá ze všech stran, a to jak v Německu, tak po celé Evropě. Prakticky všechny vlády přejí kancléřce, aby její plán na řešení krize vyšel, ale stále méně jich tomu věří. To je zásadní problém Merkelové. Snaha o celoevropské řešení bude úspěšná jen tehdy, pokud se jej zúčastní ostatní Evropané a Turecko.

Tato mobilizace se jí daří jen do určité míry. Spíše šlo o spojence z původních členských zemí Unie. Opatření k ochraně vnějších hranic Evropské unie stále nejsou tak daleko, jak by měly, aby bránily strachu obyvatel a vlád z pokračujícího náporu migrace. Také proto se nedaří rozjezd rozdělení běženců po celé Evropě. Představy Merkelové nesdílí v rozporu s tím, co jí tvrdili, příliš mnoho partnerů. Bylo příznačné, že kancléřka ve svém nedávném televizním vystoupení pro ARD ani jednou nezmínila Francii.

Základní rozpor spočívá v tom, že Merkelová věří, že dopady vzdouvající se uprchlické vlny se zlomí jen tehdy, když se zmírní tlak na vnějších hranicích prostřednictvím kontinuálního a legálního přistěhovalectví. Většina zemí EU však není na navyšování kvót pro rozdělování žadatelů o azyl a dalších migrantů připravena.

Tlak na východní země je v jejich postoji jen utvrdí

Existuje několik důvodů. Východní státy EU, které musely žít celá desetiletí pod jhem Brežněvovy doktríny, mají jiné pochopení pro státní svrchovanost, než Německo. Ale také tradiční země s dlouhou historií demokracie a přistěhovalectví odmítají přijmout migranty ve velkých počtech, protože v řadě případů neuspěly tam, s čím přichází plán Merkelové v konečném důsledku: V integraci přistěhovalců, nebo dokonce jen v jejich toleranci.

Podobná selhání mají postkomunistické země také na mysli a nechtějí se vystavit těmto těžko zvládnutelným problémům. Tyto postoje mohou mít nacionální nebo realistické důvody. Tlak na tyto země, ať už většinovým přehlasováním, nebo hrozbou omezení čerpání evropských peněz, je pravděpodobně ještě více v jejich postoji utvrdí.

Stále ještě existující a neodůvodněný strach ze silného německého vlivu je touto politikou Merkelové nedopatřením posilován: Nyní nám chtějí Němci vnutit novou dominantní kulturu, multikulturalismus!

Mnohým politikům v Berlíně to může připadat absurdní. Ale tyto pocity jsou dalším politickým faktem, který ukazuje, v jak rozdílném stavu a čase se nacházejí kultury a vědomí „spojených“ Evropanů. Kdo to nebere v úvahu, nemůže nalézt celoevropské řešení. Politika Merkelové zkrátka není pochopena všude, už ani v její straně, natož v CSU.

Porozumět vlastním občanům

Slabinou úvah Angely Merkelové je lidský faktor. Kancléřka sází na to, že každý, kdo se jen zčásti touto záležitostí zabývá tak, jako ona, musí dojít k jedinému možnému závěru: K jejímu. Nedostatečně bere v úvahu, ať už ve vnitropolitické debatě nebo v jednání s ostatními vládami, na jedné straně zbožná přání, na druhé straně sílící pochybnosti: Strach z odcizení, nejistoty, ztráty vlastních kulturních hodnot a z pocitu, že nejsem pánem ve svém domě.

To jsou reálně existující obavy, které nahánějí voliče populistům a extremistům v celé Evropě. Čím větší vliv v politice získají, tím menší bude šance na řešení, které Evropě více prospěje, než uškodí. Všem demokratům proto musí jít o zastavení tohoto procesu radikalizace.

Merkelová se znovu snažila trpělivě vysvětlovat, proč se stále drží svého plánu. Přinejmenším stejně je samozřejmě důležité, aby Němci získali dojem, že také kancléřka má pro něco porozumění: Pro vlastní občany. A viděno pohledem Francouzů, Poláků a Rakušanů, že jim Německo nepředepisuje v otázkách národní identity a sebeurčení, jak by sami měli vidět svět.

Německá kancléřka Angela Merkelová a turecký prezident Recep Erdogan (merkur.de)

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]