Prestižní komentátor Frankfurter Allgemeine Zeitung Bertold Kohler publikoval zásadní článek ke kauze, kterou zde označujeme jako „kauzu kozomrd“, ale jde spíše o kauzu komika Jana Böhmermanna. V Česku se velice povrchně píše o tom, že podstatou kauzy je označení tureckého prezidenta za „kozomrda“ komikem televize ZDF. To je ale asi tak 10 procent pravdy o tomto případu.
V kauze jde mnohem více o to, zda budou evropské země zamlčovat prohřešky Turecka proti lidským a občanským právům, pakliže s nimi Turecko spolupracuje na řešení imigrační krize. V posledním stádiu této kauzy se již jedná především o to, že německá kancléřka Merkelová se odhalila jako slaboch, který ustupuje tureckému autoritativními režimu. To koneckonců potvrzují i reakce německého seriozního tisku.
Zde je text Bertolda Kohlera:
Případ Böhmermann-Erdogan jasně ukazuje, z jakého potentáta a z jakého režimu si EU po vůli kancléřky udělala strážce svých hranic.
Aby prozkoumal – pokud to opravdu byl jeho záměr – hranice mezi uměním a pomluvou a výsledek pak předvedl obecenstvu, pro které je toto zjištění stále těžší, rozhodl se satirik Jan Böhmermann o vydatný ponor do žumpy.
Jeho domovská veřejnoprávní stanice, která se cítí být zavázána „publicistickým, etickým a společenským standardům a právním zadáním věcnosti, objektivity, vyváženosti, nezávislosti a férovosti“, stáhla ocas a vyškrtla onu pomluvačnou báseň z programu i z online archivu. Také kancléřka zřejmě tušila, že Böhmermannova provokace nebude fungovat jen v Německu („Je suis Böhmermann“), ale i v Turecku („Urážka všech 78 milionů Turků“).
[ctete]54905[/ctete]
Pokus Merkelové, zabránit předvídatelné eskalaci aféry distancováním se od Böhmermannova díla, selhal. Doma se teď musí kancléřka smířit s podezřením, že je kvůli závislosti na turecké blahovůli v otázce uprchlíků vydíratelná. Erdogan se již nedal zastavit a nakonec Böhmermanna zažaloval dvakrát, nyní i osobně.
Druhým oznámením prokázal vládě Merkelové, která se nyní nachází ve vnitro- i zahraničně politických kleštích, téměř laskavost. I kdyby vláda Böhmermannovo stíhání podle tzv. Šáhova paragrafu nepřipustila, mohl by případ skončit před německým soudem, kde by byl v dobrých rukou. Tam – a pouze tam, by se rozhodovalo, jestli se televizní moderátor dopustil trestného činu. Neboť ani satira nesmí v rámci platnosti Ústavy vše.
Nezávisle na rozhodnutí soudu nám tento případ více než zřetelně ukazuje, z jakého potentáta a z jakého režimu si Evropská unie po vůli kancléřky udělala strážce svých hranic. Místopředseda turecké vlády obviňuje Böhmermanna z „těžkého zločinu proti lidskosti“; to je obvinění, které bylo poprvé vzneseno během Norimberských procesů.
Generaci komedie nyní zřejmě musíme sdělit: To už není satira, to je hořká politická realita.
Zdroj: FAZ
Překlad: SF
[ctete]55192[/ctete]
[ctete]55265[/ctete]