KOMENTÁŘ / USA se chystají udělat směrem k Evropě v budoucnu zásadní krok. Leccos už naznačily nejnovější výroky amerického ministra zahraničí Marka Rubia, který prohlásil, že pokud evropské státy odmítají poskytnout jejich základny k používání, tak by USA měly stáhnout své vojáky ze starého kontinentu. Nicméně předpolí ke klíčovému rozhodnutí můžeme sledovat i z jiných prohlášení vrcholných amerických činitelů, které byly zvlášť kritické k Evropě.

Od opětovného nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu je otázka stažení amerických vojáků z Evropy stále aktuálnější a současně přítomnější. Ze zastřených náznaků se začínají stávat čím dál slyšitelnější signály. Americký ministr zahraničí pak celkem jasně naznačil, že Washington se chystá v budoucnu ke kroku, který nechce nikdo z evropských lídrů slyšet. Stojí ale nyní před tvrdou realitou. Rubio prohlásil, že USA by měly stáhnout své vojáky z Evropy, pokud jim spojenci nedovolí používat své základny.

Výroky, které mají svůj účel

Předtím zazněla kritika spojenců NATO v souvislosti s neposkytnutím pomoci ohledně zpřístupnění Hormuzského průlivu, přičemž tři evropské země jasně deklarovaly svou pozici, že budou v tomto směru nápomocné, ale až na Blízkém východě zavládne příměří. Trump dále prohlásil, že by Evropa nešla USA na pomoc v případě nouze, emoce jitřily také jeho prohlášení, že spojenci v Afghánistánu stáli mimo frontu. Nejnověji americký prezident v rozhovoru pro britský deník The Daily Telegraph uvedl, že vážně uvažuje o vystoupení USA z NATO, protože se spojenci nezapojili do kampaně s Íránem.

Tyto výroky nejsou nikterak nahodilé, ale přesně zapadají do účelové americké mozaiky. USA si totiž systematicky připravují půdu pro stažení necelých 90 000 vojáků z Evropy a je jen otázkou času, kdy k tomu americký prezident definitivně zavelí. Odchod amerických vojáků by byl zcela v souladu s politickým směrem, který je vtělen do všeříkajícího hesla „America First“, jež primárně zohledňuje národní zájmy USA a ochranářskou obchodní politiku. Trump ji ostatně zavedením cel nejen na evropské státy jen potvrdil.

Nevděční Evropané

Je samozřejmě důležité, jak tento krok Bílý dům odůvodní. Ale je to vlastně velmi jednoduché. Trump prohlásí, že Evropa je nevděčná, málo investuje do společné obrany a ještě k tomu Ameriku dlouho ekonomicky diskriminovala svými cly, na něž musely USA konečně adekvátně zareagovat. Americká hlava státu uměle vmanévruje spojence do role soupeřů, s nimiž už Washington nemá a nechce v podstatě nic mít zásadně společného.

Trump by tak zároveň potvrdil, že americké zájmy leží úplně jinde než v Evropě, a to v oblasti Indo-Pacifiku, kde probíhá soupeření s Čínou, Blízkého východu či v Latinské Americe. Washington bude napříště směrem k Evropě uplatňovat spíše jen transakční přístup, čehož jsme svědky už vlastně dnes, protože vzhledem ke svým zájmům už ji potřebovat k ničemu nebude.

Budíček pro Evropu

Nicméně odchod Američanů by Evropu zcela určitě oslabil. Musela by v důsledku stažení amerických vojáků daleko více investovat do vlastní obranyschopnosti a posílit zejména své východní křídlo. To už se nyní děje v důsledku stále pokračující ruské agrese na Ukrajině. Na druhé straně by to pro Evropu byl budíček, protože i jak ukázala válka Ruska proti Ukrajině, vlastní obranyschopnost dlouho zanedbávala. Teď je šance nynější stav napravit, protože s USA jako spolehlivým spojencem, který vždy a všude pomůže, již nelze počítat.