Ruské síly na Krymu mají za sebou březnové dny plné událostí. V Džankoji, důležitém železničním uzlu, který využívala ruská armáda, došlo k výbuchům. Údajně na vlak s řízenými střelami pro ruskou černomořskou flotilu zaútočily ukrajinské sebevražedné drony. V Sevastopolu také Ukrajina podnikla útok námořním dronem na ruské válečné lodě. Ukazuje se, že Ukrajina se Krymu nehodlá vzdát, říká analytik z Hudson Institute Luke Coffey. Podle něj k tomu má dobré důvody.

Krymský poloostrov, mezinárodně uznávaný jako součást Ukrajiny a nyní anektovaný a pod ruskou kontrolou od roku 2014, byl původně považován Moskvou za bezpečný. Právě tam však došlo k několika útokům proti vojenským letištím, námořním základnám a velitelstvím.

Dále čtěte

Už vám chyběl Marek Wollner? Předplaťte si Týdeník FORUM!

Když z televizních obrazovek zmizel dlouholetý novinář Marek Wollner, řada diváků čekala, kde se objeví. A je tu dobrá zpráva…

Krym je pro obě strany v konfliktu rozhodujícím terénem, což znamená, že poskytuje jedné straně vojenskou výhodu. Historie Krymu je komplikovaná, ale v roce 1991 bylo Rusko první zemí, která uznala nezávislost Ukrajiny a její hranice zahrnující i Krym. V roce 1992 následovala většina zemí příkladu Ruska a uznala nezávislost Ukrajiny a kontrolu nad Krymem.

Nedávné hlasování Valného shromáždění OSN o výzvě Rusku ke stažení svých sil z Ukrajiny získalo podporu 141 zemí včetně všech členů Rady pro spolupráci v Zálivu.

Luke Coffey připomíná, že Rusko využívá Krym jako strategický bod pro své geopolitické zájmy v regionu a jeho vojenská přítomnost na Krymu může mít vliv i na země vzdálené tisíce kilometrů. Před válkou na Ukrajině Rusko využívalo svou námořní základnu na Krymu k podpoře svých operací ve východním Středomoří a k podpoře Bašára Asada v Sýrii. Rovněž využívalo své aktiva na Krymu k uplatňování vlivu v Libyi. Rusko má také možnost ovlivňovat vývoz ukrajinského obilí do zbytku světa, protože jeho vojenská přítomnost na Krymu mu poskytuje dominantní postavení v Černém moři.

Dále čtěte

Sankce fungují. Ruská ekonomika byla vždy křehká, teď je v troskách, píše americký expert

Podle analýzy dat z Kremlu a dalších zdrojů vede tým prezidenta Joea Bidena a američtí spojenci úspěšně ekonomickou válku proti…

„S tím, jak Ukrajinci postupují na bojišti, se vojenský souboj o Krym stává stále reálnějším. Je pravděpodobné, že místo hlavního ukrajinského protiútoku bude letos na jihu, od Záporoží směrem k Melitopolu. Pokud Ukrajinci dosáhnou Azovského moře a přeruší pozemní most spojující Ruskou federaci s Krymem, dalším bodem programu Ukrajiny bude vstup na samotný poloostrov. Rusko si je toho plně vědomo; satelitní snímky ukazují, že se na Krymu budují nové protitankové překážky a opevněné zákopy,“ píše Luke Coffey.

Podle něj se Rusové Krymu nevzdají bez boje, ale Ukrajinci jsou stejně odhodláni si ho vzít zpět.

„Jakékoli urovnání války, které by Krym nevrátilo pod kontrolu Kyjeva, představuje nebezpečný precedens. Naposledy nějaká země použila vojenskou sílu k anexi území jiné země, když Saddám Husajn v roce 1990 napadl Kuvajt, aby z něj udělal 19. iráckou provincii. Dalším dobrým srovnáním ruské okupace Krymu je íránská kontrola tří ostrovů Spojených arabských emirátů Abú Músá a Velkého a Malého Tunbu a přítomnost námořnictva Revolučních gard na nich.“

Ukrajina tedy ví, že dokud bude Rusko na Krymu vojensky přítomno, nebudou Ukrajinci nikdy zcela v bezpečí. Vždy bude existovat možnost obnovení bojů. Proto musí jakékoli ukončení konfliktu, ať už vojensky, nebo diplomaticky, vyústit v navrácení Krymu Ukrajině.

Dále čtěte

Chcete pochopit, co se děje v Rusku? Nesmíte minout tyto knihy

Agresivní konflikt Ruska proti Ukrajině. Válka nedaleko od našich hranic. To je realita současnosti, která je ale ve skutečnosti pokračováním…

Pro Rusy by ovšem případná ztráta Krymu znamenala vekou symbolickou porážku. V roce 2014 Vladimir Putin zdůvodnil okupaci a přičlenění poloostrova jako akt pomoci tamním obyvatelům.

Dne 24. října 2014 to v projevu na setkání Valdajského klubu řekl zcela jasně.

„Když lidé na Krymu viděli, jak se události vyvíjejí, téměř okamžitě se chopili zbraní a požádali nás, abychom jim pomohli uskutečnit zamýšlené aktivity. Nebudu zastírat, že jsme použili naše ozbrojené síly k blokádě ukrajinských vojenských jednotek dislokovaných na Krymu, ale ne k tomu, abychom někoho donutili jít k volbám. To není možné, všichni jste dospělí, chápete to. Jak? Odvedete lidi k volbám se samopalem? Lidé tam šli k volbám jako k svátku, to všichni vědí, a volili, dokonce i krymští Tataři,“ tvrdil Putin o okupaci a značně pochybném „referendu“.

Dne 4. prosince 2014 ve svém projevu ve Federálním shromáždění Putin zdůvodňoval připojení Krymu i historickými důvody.

„Na Krymu žije náš lid a samotné území je strategicky důležité, protože právě zde leží duchovní zdroj formování různorodého, ale monolitního ruského národa a centralizovaného ruského státu. Zde na Krymu, ve starobylé Chersonésii, nebo jak ji nazývali ruští kronikáři, v Korsunu, byl pokřtěn kníže Vladimír a později pokřtil celou Rus,“ zdůvodňoval událostmi před tisíci lety Putin současné porušení mezinárodního práva.

Je zjevné, že otázka Krymu není pro obě země jen nějakou vedlejší záležitostí, ale klíčovým bodem.