Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Fond dostupného bydlení je neziskovou organizací, která řeší dlouho opomíjený problém, dostupné sociální bydlení. Za vlády Babišova kabinetu se sociální bydlení moc neřešilo, o patřičném zákonu se sice dlouho mluví, ale minulé vlády jej schválit nedokázaly. Přitom nedostupnost bydlení pro mnoho občanů je jedním z nejpalčivějších problémů naší země. Jak se ovšem ukazuje, dá se řešit svépomocí.
Fond dostupného bydlení vznikl z nápadu manželů Benešových. Ti v roce 2018 koupili byt, který se rozhodli pronajmout člověku v nouzi. Základní myšlenka byla jednoduchá – v čím horší situaci se člověk nachází, v tím horších podmínkách a hlavně dráž bydlí. Před čtyřmi lety bylo možné koupit garsonku v Ústí nad Labem za zhruba půl milionu. Při nákupu na hypotéku byla měsíční splátka pod dva tisíce korun. Nájemní bydlení je výrazně dražší.
Člověk v nouzi však s největší pravděpodobností na hypotéku nedosáhne; pokud však nemá finance ani na dražší nájemní bydlení, může skončit na ubytovně, kde jsou podmínky k bydlení nedostačující. Pobyt zde stojí běžně 12 až 15 tisíc korun za měsíc a stát toto naprosto nevyhovující bydlení dotuje doplatkem na bydlení.
Cílem bylo tento bludný kruh rozetnout. Myšlenka byla poskytnout člověku v nouzi možnost stabilního a dostupného bydlení, což mu může pomoci, aby se postavil na vlastní nohy. Manželé Benešovi byt koupili v roce 2018 a poté jej pronajali člověku, který neměl střechu nad hlavou. Vhodného „nájemníka“ jim pomohla najít organizace Člověk v tísni, která s lidmi v nouzi pracuje a pomáhá jim.
Pomoc jednomu člověku se však Benešovým nezdála dostatečná a vymýšleli, jak do projektu zapojit i další. Společně s Platformou pro sociální bydlení, která se problematikou sociálního bydlení dlouhodobě zabývá, založili neziskovou organizaci Fond dostupného bydlení. Jan Beneš se stal ředitelem, v týmu je dále čtyřčlenná správní rada a revizor.
Z nápadů mladých manželů se tak stal o dost větší projekt. Pro jeho úspěch je klíčová systematická práce s klienty, kterým Fond nabídne bydlení. Funguje i spolupráce s dalšími neziskovkami nebo sociálními pracovníky, kteří se o klienty dále starají a podporují je. Právě tato podpora je podle Beneše pro úspěch projektu naprosto klíčová. „Lidé v nouzi potřebují mít bydlení, ale také potřebují intenzivní podporu a pomoc,“ říká civilním povoláním lékař pro FORUM 24. „Fond cílí na lidi, kteří na komerčním trhu s bydlením nemají šanci si adekvátní bydlení sehnat. Mají třeba dluhy nebo exekuce, nemají na kauci, často jde o samoživitelky s dětmi,“ dodává.
Fond pronajímá bydlení s ohledem na situaci, v níž jeho klienti jsou. Nájemné je často výrazně nižší než to na komerčním trhu, nájemní smlouvu nabízí na rok.
Fond dostupného bydlení se podle Beneše od ostatních neziskovek v České republice zásadním způsobem liší. „Protože pronajímá byty, získává peníze z nájmu. Díky tomu může peníze podporovatelům vrátit. Hlavním zdrojem peněz, za které Fond byty kupuje, jsou půjčky. Ty jsou dokonce úročené 3 % ročně,“ říká ředitel Fondu.
Ačkoli se na první pohled jedná o problematickou klientelu, zkušenosti Fondu potvrzují původní zkušenosti manželů Benešových. „Lidé, kteří dostanou možnost za férových podmínek slušně bydlet, jsou motivovaní o bydlení nepřijít a jsou schopni často velmi dobře fungovat. To potvrzují i tvrdá data – v roce 2021 se podařilo vybrat 95,5 % plánovaného nájmu a Fond zaplatil všem věřitelům jistinu i úroky,“ vysvětluje Beneš.
Jak ovšem upozorňuje, kvůli válce na Ukrajině se půjčky Fondu smrskly na minimum. „To je škoda, protože lidé v nouzi, kteří zde žili před začátkem války, nikam nezmizeli. Úrok 3 % se z hlediska dnešní inflace jeví jako velmi malý, nicméně vysoká inflace nebude trvat věčně. Fond dostupného bydlení není investiční společnost, půjčka Fondu je především pomocí potřebným, nikoliv investicí,“ podotýká Jan Beneš.
V roce 2021 Fond získal půjčky za skoro 11 milionů korun, za které koupil 7 bytů. V roce 2022 začal Fond spravovat i byty majitelů, kteří chtějí byt stoprocentně vlastnit, nechtějí se o něj ale dále starat. V projektu je k dnešnímu dni již 19 bytů a zdá se, že pokud se podaří zajistit jeho bezproblémové fungování, bude se i nadále rozrůstat. I zde jsou ovšem finance velmi důležité. Fond proto shání dary či půjčky, rád by správcoval i další byty, které by jejich majitelé chtěli mít pronajaté s garancí zaplacení nájmu.
Pro Jana Beneše je projekt koníčkem, pracuje jako kardiolog v Institutu klinické a experimentální medicíny, kde se věnuje zejména problematice srdečního selhání a zobrazovacím metodám v kardiologii. Fond v současnosti nemá žádné stálé placené zaměstnance. Jak ale Beneš podotýká, takto to nejde dělat donekonečna. S růstem počtu bytů bude potřeba správu bytů profesionalizovat.
