Miroslav Kalousek FOTO: TOP 09
FOTO: TOP 09
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se opět rozčílil nad šéfem státní kasy Zbyňkem Stanjurou (ODS). Ten minulý týden prohlásil, že vláda již neplánuje dělat „žádné velké změny ani reformy“, což se následně snažil vysvětlit tím, že raději hovoří o parametrických změnách. Kalousek má na to jiný názor. To, co vláda podle něj totiž zatím dělá, je konzervace neúnosného a neudržitelného stavu. „Bez většího reformního úsilí se z toho srabu nedostaneme,“ vzkázal vládě.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) minulý týden prohlásil, že vláda Petra Fialy (ODS) už do konce volebního období nechystá žádné velké změny ani reformy. Neodpovídá to podle jeho slov mimo jiné ani zájmům a volání voličů. „Pokud se mě ptáte, jestli přijde nějaká dramatická změna legislativy, tak nepřijde. Nebylo by odpovědné je slibovat. Neodpovídá to logice volebního cyklu a také to neodpovídá zájmům a volání voličů po nějakých razantních změnách,“ řekl v rozhovoru pro server Aktuálně.cz.
Proti výroku šéfa státní kasy se ohradili jak politikové, tak samotní voliči. Například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v této souvislosti připomněl, že očekávaných změn je dost, třeba schválení korespondenční volby nebo dotažení důchodové reformy, a on na nich má v plánu pracovat. Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) pak Stanjurovi oponoval, že voliči koalice SPOLU si reformy přejí a dali k nim ve volbách mandát.
Vzhledem k lavině reakcí na svůj výrok se tedy ministr Stanjura začal obhajovat, a to tím, že nerad používá slovo „reforma“ a jeho slova byla pochopena jinak, než zamýšlel. „I o připravených důchodových změnách naší vládou raději hovořím jako o parametrických změnách. V tomto kontextu jsem řekl, že dramatické reformy upravující desítky zákonů jako třeba u ozdravného balíčku (přes 60 změn zákonů) tato vláda už nepřijme,“ vysvětlil svůj výrok.
Zdůraznil, že to neznamená, že vláda rezignuje na své programové priority. „Nadále budu po každém z ministrů požadovat maximální úspory v dotacích, personální oblasti a na provozu. Očekávám také, že další parametrické úpravy v důchodech, sociálních dávkách či školství přispějí ke snižování rekordních deficitů po minulé vládě,“ uvedl.
Takové vysvětlení ovšem Kalouskovi, který se do Stanjury dříve obul s tím, že by žádnými reformami jistě potěšil voliče hnutí ANO a SPD, nestačí. Větší reformní úsilí je podle něj potřeba.
„Nečasova vláda zdědila v roce 2010 strukturální deficit vládního sektoru ve výši 3,7 % HDP. V roce 2013 ho odevzdávala na ,kladné nule‘ 0,1 % HDP. Konsolidační tempo bylo 1,2 – 1,3 % HDP/rok. Polemika o tom, zda nemělo být mírnější, je zcela legitimní,“ připomněl vývoj státního rozpočtu.
Nazývat konsolidací tempo, které nastavila Fialova vláda, tedy 0,1 – 0,3 % HDP za rok pro zbytek mandátu, podle Kalouska není legitimní. „Ač ještě loni na jaře slibovala 1 % HDP/rok a deficit na letošní rok ve výši 210 miliard korun. To není konsolidace, to je konzervace neúnosného a neudržitelného stavu a bez většího reformního úsilí se z toho srabu nedostaneme,“ zdůraznil.
Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 288,5 miliardy korun a na rok 2024 schválila sněmovna státní rozpočet se schodkem 252 miliard korun. Stanjura přitom očekává, že by letos neměl vývoj rozpočtu v jednotlivých měsících kolísat tolik jako loni, protože v něm bude méně mimořádných výdajových položek. Střednědobé plány počítají s postupným snižováním deficitu v dalších letech.
