Bezbřehý vládní populismus posiluje vliv KSČM a oklešťuje svobodu

(ČTK)

Současná doba je živnou půdou pro posilování vlivu komunistů. Znovu to dokládá aktuální dění v Poslanecké sněmovně, kde koaličním stranám umožňují rozšiřovat manévrovací prostor při jejich vnitřních půtkách. A samozřejmě podporují všechny vládní návrhy, oklešťující osobní a podnikatelské svobody. Tento neblahý trend neustále sílí.

Dalo se očekávat, že se do poslaneckého rokování promítne bezbřehý vládní populismus. Zdálo by se, že s blížícími se volbami jdou mnohé zábrany stranou. Ve skutečnosti to zdaleka není poprvé, kdy se protínají společné programové zájmy stran vládní koalice a KSČM, která je vždy připravena vstoupit do hry a zamíchat kartami. Očekává přitom, že z těchto šarvátek sama něco vytěží.

(ČTK)

Ondráček: „Myšlenkově jste dospěli“

Typickým příkladem je zákon o prokazování původu majetku, který Poslanecká sněmovna schválila ve zpřísněné senátní verzi. Podle něj bude moci finanční správa vyzvat daňového poplatníka k prokázání původu majetku při podezření, že rozdíl mezi nárůstem jeho jmění a vykázanými příjmy přesáhne pět miliónů korun.

Vláda se původně shodla na sedmimiliónové hranici. Senátorům sociální demokracie se však zdála příliš vysoká a neodolala pokušení prosadit nižší limit, který původně navrhovala při koaličních jednáních. Ministr financí Andrej Babiš, který byl dříve razantně proti, náhle stejně razantně ustoupil.

Poslanec Zdeněk Ondráček připomněl, že hranici pěti milionů původně navrhovala KSČM, zpočátku neúspěšně. Nakonec ale vládní kolegy pochválil. „Jsem rád, že jste myšlenkově dospěli a podpoříte senátní verzi návrhu stejně jako já,“ řekl doslova.

Vycházející komunistická hvězda si jen postěžovala, že drakonické sankce 50 až 100 procent nad rámec daňové povinnosti, pokud finanční úřad prokáže poplatníkovi nepřiznané příjmy, jsou příliš impotentní. „Ale aspoň něco bude,“ dodává.

Co vlastně bude? Zákon z dílny Ministerstva financí patří mezi vrcholná díla vládního populismu. Jeho kritici tvrdí, že jen povede k udávání v rámci vyřizování osobních účtů mezi sousedy či konkurenčními firmami, zatímco skuteční spekulanti a podvodníci se na něj stačí připravit a přizpůsobit se novým podmínkám. Svůj majetek budou moci nadále ukrývat do daňových rájů nebo do svých firem.

V lepším případě bude tento „klíčový vládní zákon v boji proti korupci“, jak je nazýván, jen neúčinný a dodatečné daňové zisky budou nepatrné. V horším případě povede k úřední šikaně řady „sprostých podezřelých“, pro které bude platit presumpce viny, a budou se muset před státem potupně „svlékat donaha“.

Společně s KSČM pro udavačské zákony

Nelze se divit, že udavačské normy nacházejí u KSČM pochopení. Na závisti, bonzáctví a nenávisti vůči úspěšnějším lidem, zejména podnikatelům, je jejich učení postaveno odjakživa. A dnes se dočkali toho, že některé z jejich represivních idejí Sobotkova-Babišova vláda realizuje.

Z podobného ranku je novela zákona o ochraně ovzduší z dílny ministra životního prostředí Richarda Brabce. V závěrečném čtení ji prosadili hlavně zákonodárci neformální koalice ANO, ČSSD a KSČM. Umožňuje úředníkům vstoupit do domácností kvůli kontrole, čím kdo vytápí. Lidem, kteří by zástupce státu dovnitř nevpustili, hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Hrozba prolamování domovní svobody a dalšího vpádu do soukromí vede pravicovou opozici k podání ústavní stížnosti.

Kritici této normy upozorňují na to, že téměř každý den pod nějakou záminkou vláda ukrajuje občanům kus jejich svobody. Společenská nebezpečnost, čím kdo topí, je přitom příliš nízká na to, aby stát získal pravomoc narušovat domovní soukromí. Ani policie nesmí do domácnosti vstoupit bez soudního příkazu. Nehledě na to, že se jen rozšiřují možnosti pro zloděje, kteří se vydávají za falešné úředníky.

Jak zaznělo v parlamentní rozpravě, stále častěji je od obhájců sílícího státního paternalismu slyšet, že slušní lidé se přece nemusejí ničeho obávat. Slušným lidem prý nic nehrozí. Takto se v historii vždycky zaštiťovali všichni ti, kteří něčím omezovali osobní svobodu. A ti slušní na to často dopláceli.

Zrušení karenční doby

Komunistům ovšem nejde jen o podporu vládních návrhů, odpovídajících jejich světonázoru. Vkládají do hry vlastní předlohy, které dokážou posloužit jako nástroj vnitrokoaličního boje. Ačkoli se vláda navenek tváří jako stabilní, podobné jevy jsou spíše návratem do éry Jiřího Paroubka, který obcházel své partnery a některé důležité zákony prosazoval s KSČM.

Jen o jeden hlas ve sněmovně neprošel návrh komunistů na zrušení tzv. karenční doby, tedy bezplatných prvních tří dnů nemoci. Hlasovali s nimi především sociální demokraté.

Zásadně s ním nesouhlasí zaměstnavatelé, kteří s výjimkou prvních tří dnů proplácejí náhrady mzdy po dobu dvou týdnů trvání pracovní neschopnosti. Stouply by jim náklady až o 5 miliard korun, přičemž se obávají zneužívání tohoto institutu.

Karenční doba, zavedená ve většině vyspělých evropských zemí, u nás přispěla k téměř dvojnásobnému snížení míry zejména krátkodobé pracovní neschopnosti. Výdaje státu rovněž klesly na polovinu, což vedlo k úsporám desítek miliard korun. Průměrná nemocnost klesla k evropskému průměru, zdravotní stav české populace se nezhoršil. Navíc řada firem dobrovolně nabízí benefity v podobě tzv. sick days. Proto pravicová opozice varuje před tím, že se jedná o krok zpět.

Komunisté a odbory se však nevzdávají. Premiér Sobotka navíc čelí vnitřní opozici v podobě totožných návrhů senátora Škromacha, takže tato bitva ještě není dobojována.

Zdanění peněžních církevních náhrad

Obdobná situace je kolem zdanění peněžních náhrad v rámci církevních restitucí, které ve sněmovně čeká na projednání. Jako první s tímto nápadem přišli rovněž komunisté. Jejich předseda Vojtěch Filip dokonce církevní restituce označil za „dar právnickým osobám“. Nikoli tedy narovnání křivd totalitního režimu, který církevní majetek ukradl, a to po dvaceti letech přešlapování, ale „dar“.

Zatímco u komunistů se podobná nestoudnost očekává, předseda hnutí ANO je ještě trumfl. V podrážděné reakci na výhrady KDU-ČSL ke kauze Čapí hnízdo obratem prohlásil, že návrh komunistů na zdanění církevních náhrad podpoří, jelikož restituce považuje za „podvod“ a „tunel“. Následně se v rozporu s koaliční dohodou připojil i hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola, zjevně proti vůli vedení ČSSD.

Podle této logiky by ovšem měly být retroaktivně zdaněny i ostatní restituce, o tom se však nehovoří. Kritici, včetně KDU-ČSL, považují tyto návrhy za pohrdání právním státem a varují před arbitrážemi. Babiš navíc znovu porušil slovo, když prohlásil, že do restitucí nebude vstupovat, pokud nebude existovat shoda s církvemi.

Dá se očekávat, že komunisté budou hrát při projednávání populistického ataku na církevní restituce znovu prim. Jak hlasování ve sněmovně dopadne, lze při současné rozklíženosti koalice jen těžko odhadnout.

Jisté však je, že komunistům dnešní stav sílící relativizace polistopadového vývoje nesmírně vyhovuje. Jsou současně inspirací i korektivem Sobotkovy vlády, a dokážou využít prostor, který jim narůstající animozity uvnitř koalice umožňují. Společně přitom stále více omezují svobodu a v mnoha aspektech otáčejí kormidlem vývoje zpět.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek si s odborovým předákem Josefem Středulou rozumí (ČTK)

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]