Ruský prezident Vladimir Putin FOTO: Adobe Stock
FOTO: Adobe Stock
Čtvrteční téměř hodinu trvající telefonát amerického prezidenta Joea Bidena s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem přináší do dlouhodobě upadajícího rusko-amerického vztahu jistou dávku optimismu. Po již druhém hovoru za poslední měsíc vyjádřily obě hlavy světových velmocí zájem o další vzájemnou komunikaci a diplomatická jednání. Informaci přinesl server dw.com.
Krize vztahů Ruské federace se západními státy se v uplynulých týdnech prohloubila poté, co Moskva začala na hranici s Ukrajinou umisťovat svou vojenskou techniku spolu s desítkami tisíc vojáků. Putin podle Aktuálně.cz naopak hojně hovoří o „agresivní politice Západu“.
Prohlubující se krize vzájemných vztahů
Významným milníkem v novodobé historii rusko-amerických vztahů je rok 2014, kdy Moskva obsadila poloostrov Krym. Od té doby zůstávají ruské vojenské síly aktivní v Donbasu, průmyslové oblasti na východě Ukrajiny.
Téma Ukrajiny se otázkou vzájemných vztahů Východu a Západu táhne jako červená nit do dnešních dnů. Potenciální invaze Putinova vojska na ukrajinské území rezonuje společenskou diskuzí po celém světě.
Rusko v rámci nedávno zveřejněného seznamu požadavků, tlačícím na Washington, žádá bezpečnostní záruky a zákaz rozšiřování vojenské infrastruktury NATO směrem na Východ. Pokud USA nebude konstruktivně reagovat na návrhy Moskvy, „přijme Rusko všechna nezbytná opatření k zajištění strategické rovnováhy a eliminaci nepřijatelných hrozeb“, řekl 24. prosince ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Závěry z posledního jednání
„Jsme v zásadě spokojeni s dialogem, který se uskutečnil. Jednání byla upřímná, věcná a konkrétní. Řekl bych, že obecný směr rozhovoru byl docela konstruktivní,“ sdělil novinářům ruský mluvčí Jurij Ušakov s tím, že americká strana byla podle Kremlu „ochotna porozumět logice a podstatě ruských obav“ – a to na základě dokumentů, jež měli Rusové zaslat velitelství NATO a prezidentu Bidenovi.
Pokud ovšem Moskva napadne Ukrajinu, jsou USA připraveny uvalit na Rusko těžké sankce. Tuto hrozbu Putin vnímá jako krok k úplnému přerušení vazeb mezi Kremlem a Bílým domem. „Byla by to kolosální chyba, která by měla vážné následky,“ řekl Ušakov.
Podle Bidena jsou Američané připraveni na všechny možnosti budoucího dění. „(Biden) dal jasně najevo, že Spojené státy spolu s jejich spojenci a partnery budou rozhodně reagovat, pokud Rusko Ukrajinu napadne,“ uvedla v oficiálním prohlášení mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Vzájemná shoda obou politiků nastala v otázce formy další vzájemné komunikace.
Putina dle jeho slov zajímají spíše výsledky než vyjednávání. Čeká, jak se věci vyvinou po dvou nebo třech kolech dalších rozhovorů. Právě ty by měly podle ruského mluvčího vést k normalizaci vztahů. S ideou pragmatického jednání, zaměřeného na výsledky, Joe Biden souhlasil. Na základě dohody prezidentů čekají tyto světové velmoci třífázová jednání; bilaterální rusko-americká jednání v Ženevě, jednání Ruské federace s NATO v Bruselu a jednání OBSE ve Vídni.
První město z výše zmíněných, Ženeva, tentokrát nepřivítá samotné hlavy států, nýbrž náměstkyni ministra zahraničí USA Wendy Shermanovou a její ruský protějšek Sergeje Rjabkova. Zprávu médiím dala Moskva spolu s informací, že setkání se uskuteční 10. ledna.
