Bilance vlády KSČ: mrtví, zkažené životy, miliardové krádeže a ztráty

archiv

Ilustrační foto | FOTO: archiv

Jaké škody za sebou zanechal komunistický režim? Něco se nedá vyčíslit, protože utrpení se nedá kvantifikovat, nejsou na to příslušné jednotky. Také se nedá nijak změřit zničená budoucnost nesčetného množství lidí a všechny promarněné šance, které společnost měla. Přesto víme dost na to, abychom věděli, že tento režim byl skutečně zločinný.

Nejhorší jsou samozřejmě oběti na životech. Následující pasáže pocházejí ze stránek Policie.cz. Údaje jsou doloženy prameny, které tady pro přehlednost textu vynecháváme, ale zájemce si je na tomto odkazu může dohledat.

Političtí vězni a popravy

Z politických důvodů bylo vězněno: K nepodmíněnému trestu odnětí svobody bylo v Československu v letech 1948-1989 odsouzeno 205 486 osob. Počet zjištěn na základě statistického zpracování údajů o počtu osob rehabilitovaných zákonem o soudní rehabilitaci č. 119/1990 Sb.

Z politických důvodů bylo popraveno: 248 osob (247 mužů a 1 žena), v tom zahrnuto 12 prominentních komunistů (Slánský a spol. a O. Závodský). Mnozí z popravených byli odsouzeni za politické „trestné činy“ v souběhu s trestnými činy kriminálními. V některých případech je hranice mezi těmito dvěma skupinami nezřetelná.

Ve vězeňských zařízeních zemřelo: asi 4500 osob. Přesnější číslo zatím není k dispozici, na seznamu zemřelých vězňů ÚDV dosud pracuje.

Smrt na hranicích

Při pokusu o přechod československých hranic se Spolkovou republikou Německo a Rakouskem v letech 1948-1989 bylo:

zastřeleno 145 lidí;

usmrceno elektřinou „elektrického zařízení k ochraně hranic“ 96 lidí;

utonulo 11 lidí. V tomto počtu jsou zahrnuty pouze osoby, které prokazatelně utonuly při přechodu hranice. Dalších nejméně 50 mrtvých bylo nalezeno utonulých v pohraničních řekách. Není možné zjistit, kdo z nich zahynul při pokusu o přechod hranic a kdo z jiných příčin;

z obav před zatčením spáchalo sebevraždu 16 lidí;

v důsledku sestřelení či srážky s vojenským letounem nebo následkem havárie zahynulo 5 pilotů létacích zařízení;

v automobilech havarovaných o pohraniční zátarasy zemřelo 5 lidí;

minami umístěnými v ženijním zátarasu byli usmrceni 2 lidé;

na selhání organismu krátce po zatčení zemřel 1 člověk;

následkem zranění způsobených služebními psy zemřel 1 člověk.

Celkem v letech 1948-1989 při pokusech o překročení hranice na Západ zahynulo nejméně 282 lidí. Činností pohraničníků při služebních zásazích, konaných v jiné souvislosti než při pohraniční strážní službě pak dalších 24 lidí.

Odchody do zahraničí

V letech 1948-1987 (údaje za léta 1988-1989 nejsou zatím k dispozici) odešlo do zahraničí bez povolení čs. úřadů 170 938 občanů.

Nucená práce

Do Táborů nucených prací bylo v letech 1948-1953 komisemi zařazeno 21 440 osob, ovšem někteří internaci z různých důvodů nenastoupili, takže počet internovaných pravděpodobně nepřesáhl 20 000 osob.

Pomocné technické prapory – PTP

V letech 1950-1954 prošlo Pomocnými technickými prapory (PTP) a technickými prapory (TP) cca 60 000 osob, z nichž bylo z politických důvodů (klasifikace „E“) zařazeno do PTP asi 22 000 osob.

Ekonomické škody

Poškození československé ekonomiky začalo už před únorem 1948. Na nátlak Moskvy Československo odmítlo účast na Marshallově plánu.

„Největším problémem byla direktivní forma ekonomiky, která potlačovala inovace a pokrok. Když máte plán, každý nový postup či nápad tento plán nabourá. Systém tedy potlačoval inovace už tím, jak byl nastaven. Nejlepším příkladem byl Wichterleho objev kontaktní čočky. Stát si s tou skvělou věcí vůbec nevěděl rady! Navíc ten objev prodal levně,“ vysvětluje ekonom Lubomír Lízal z centra pro ekonomický výzkum CERGE-EI. (Viz článek Luďka Navary na iDnes v roce 2010.)

Historik Prokop Tomek ve své studii o československém uranu spočítal, že hospodářský výsledek uranového průmyslu ke konci roku 1989 představuje ztrátu odhadovanou na cca 9,6 až 25,9 miliardy korun.

Loupež zvaná měnová reforma

V roce 1953 proběhla takzvaná měnová reforma, což byla v podstatě obrovská krádež, kdy byli občané často připraveni o své celoživotní úspory. Prezident Antonín Zápotocký těsně předtím lhal, že se nic takového nechystá. Na výměnu byl nasazen kurs 50:1, tedy za padesát korun starých jedna koruna nová.

Pavel Hofman

Následky invaze v roce 1968

Luděk Navara dále píše „Když se po srpnu 1968 začaly sčítat ztráty, ukázalo se, že nejsou malé. Úředníci jednotlivých rezortů se pustili do mravenčí práce, aby nic nevynechali: spočetli, jakou ztrátu způsobili vojáci majitelům domů, do nichž najely tanky, škodu za rozstřílené fasády a vypálené či vyrabované byty. Největší škody hlásilo ministerstvo dopravy: ukázalo se, že sovětské tanky zničily asi za půl miliardy (tehdejších korun) silnic. Poškodily 64 železničních přejezdů. Cizí vojáci poničili stovky vagonů a také pražské a brněnské letiště. Ministerstvo financí celkové ztráty odhadlo na půldruhé miliardy, což se ukázalo později jako příliš málo. Opravený odhad činil asi 4,5 miliardy tehdejších korun.“

Ke škodám patří i to, že hned po srpnu 1968 poklesly příjmy z turistického ruchu a vývoz na Západ se propadl asi o desetinu.

Sovětsko-ruský dluh

Kromě jiného nám Rusko nesplatilo nikdy ani většinu dluhu, který vznikl v dobách Sovětského svazu. Šlo o 3,7 miliardy dolarů. Po různých peripetiích se do českého státního rozpočtu dostalo 400 milionů dolarů. Takže si snadno můžeme spočítat, nakolik nás „přátelství“ se SSSR (v tomto případě) přišlo.

Počítat se může donekonečna

Takto bychom mohli počítat různé položky a stále hledat nové. Některé škody jsou neviditelné, protože jdou na vrub toho, co by se bez komunistů stalo a stát nesmělo. Kolik dětí se nenarodilo hrdinům, kteří přišli o život. O kolik aktivních lidí jsme přišli, protože děti emigrantů se nevrátily, nebo se narodily už jinde. Zmařeny byly peníze vynaložené na nesmyslné projekty, na zbrojení v rámci Varšavské smlouvy, na zbytečnou pomoc všelijakým „národně-osvobozeneckým hnutím“, na platy estébáků a jejich důchody. Mnoho vynálezů a patentů se nepřevedlo do praxe kvůli neschopnosti komunistického režimu. Ekologické škody, zničení krajiny, úpadek severních Čech, to všechno jsou stále nezacelené rány.

Už vůbec nejde vyčíslit, jaké jsou následky morální devastace, která ochromuje tvůrčí síly a paralyzuje život až do dnešní doby.

Prostě komunistická vláda, ta nás přišla draho ve všech významech slova. Už nikdy více.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner