Bílý dům potichu pracuje na schválení pomoci Ukrajině

Republikánská většina ve Sněmovně reprezentantů se neustále tenčí. Křeslo předsedy sněmovny se navíc kýve poté, kdy Mike Johnson prohlasoval zákony o financování vlády s demokraty a navzdory opozici trumpovského křídla vlastní strany. Paradoxně by ale tohle jeho oslabení mohlo vést k větší vstřícnosti ke schválení pomoci Kyjevu. Johnson, který doposud odmítal balíček předložit k hlasování, je pod tlakem demokratů, ale i křídla tradičních republikánů. Pořád ale platí, že právě kvůli pomoci napadené Ukrajině by se mohla předsedovi strana rozpadnout pod rukama.

Server Politico přinesl zprávu, že v zákulisí během dvoutýdenní přestávky v jednání sněmovny velice aktivně pracovali vyjednavači Bílého domu. Prezident Biden sněmovnu za nečinnost v této otázce kritizuje dlouhodobě, ale v poslední době administrativa přešla spíš ke zdůrazňování naléhavosti schválení pomoci.

Kritika samotného Johnsona se neobjevuje vůbec, protože si prezident a jeho okolí uvědomují, že bez něj to nepůjde. Johnson zároveň čelí petici za své odvolání, kterou podala Trumpova fanynka Marjorie Taylor Greeneová. Pokud dojde k hlasování, bude potřebovat pomoc demokratů. Ti toho mohou využít k tlaku na schválení balíčku pro Ukrajinu.

Dar, nebo půjčka

Předseda sněmovny si ale uvědomuje, že bude muset postupovat opatrně, protože většina jeho spolustraníků v dolní komoře Kongresu je proti. Pokud by balíček v současné podobě přesto předložil sněmovně, porušil by tím tzv. Hastertovo pravidlo. To republikánským předsedům sněmovny zapovídá nechat hlasovat o legislativě, která nemá podporu většiny republikánů, mají-li majoritu ve Sněmovně reprezentantů.

Přitom díky hlasům téměř všech demokratů a necelé poloviny republikánů je jasné, že by pomoc prošla celkem hladce. Proto Johnson vymýšlí, jak by přesvědčil alespoň některé z odpůrců ve vlastní straně. Mluví o tom, že by pomoc měla formu půjčky, a ne daru, nebo že by na pokrytí nákladů Spojené státy využily část ze 300 miliard zmrazených ruských rezerv.

Faktor Trump

Půjčku bránící se zemi v únoru podpořil i bývalý prezident a současný pravděpodobný kandidát republikánů do prezidentských voleb Donald Trump. V tuto chvíli to tedy vypadá, že by takový plán měl naději na úspěch. Přitom parametry půjčky by mohly být takové, že by Ukrajina většinu stejně de facto dostala darem. Jenže v živé paměti je fiasko s imigračním zákonem.

Republikáni na konci minulého roku podmínili pomoc Kyjevu schválením imigrační reformy. Když se, navzdory tomu, že se obě strany nedokázaly na její podobě shodnout třicet let, podařilo v senátu dojednat kompromis, stačila jediná Trumpova věta a bylo po nadějích. Něco takového se snadno může opakovat. Jeden důvod k opatrné naději ale existuje.

Žádný úspěch pro Bidena

Imigrační reforma bude Trumpovým výrazným volebním tématem, a navíc to podle některých průzkumů vypadá, že právě s ním by mohl uspět i u středových voličů, a dokonce i demokratů. Z cynického pohledu je tedy nasnadě, proč si nemohl přát, aby jeho rival v této oblasti oslavil ve volebním roce úspěch.

Půjčka pro Ukrajinu takový potenciál ovlivnit volby, které budou nejspíš opět těsné, nemá. Přesto tu zůstává jedno velké ale. Mnozí republikáni svůj principiální odpor k pomoci Ruskem napadené zemi maskují za výtky k technikáliím dlouhodobě. Požadovali třeba větší kontrolu využití pomoci, i když jim Pentagon doložil, že kontrola je dostatečná.

Jsou republikáni proruskou stranou?

Současný odpor proti „vyhazování peněz amerických daňových poplatníků“ je tak u velké části z nich jen zástupným argumentem. Pokud by se podařilo dohodnout pomoc ve formě půjčky nebo financování z ruských peněz, pak se teprve ukáže, jak moc jsou takové argumenty pravdivé. Rozhodující bude nejspíš opět Trumpův názor. Ten se v tuto chvíli těžko předvídá, ale pokud by potopil i další dohodu, potvrdilo by se, že současný republikánský mainstream straní Moskvě.