Blatnému se v době krize rozpadá ministerstvo. Změna je nutná, míní šéf resortu

Česko stále bojuje s koronavirem a ačkoli je PES již téměř měsíc v jeho pátém stupni, není zdaleka vyhráno – ve srovnání se zeměmi EU je Česko na druhé nejhorší příčce. Těžký boj v rámci koronavirové krize může mít souvislost i s hutným tlakem uvnitř ministerstva zdravotnictví. Možné interní problémy lze jen opatrně odhadovat z náznaků, které prosáknou na veřejnost. Zneklidňujícím faktem však je, kolik klíčových lidí z rezortu odchází. 

„To, co mě nejvíc mrzí, je, jak jsme k sobě nesmírně kritičtí. Jak často svoje úspěchy převracíme v neúspěchy. Jak často mluvíme o tom, jak všude jinde je to skvělé a u nás je to špatné,“ hořekoval ministr zdravotnictví Jan Blatný v nedělních Otázkách Václava Moravce (OVM). V posledních dnech je pod stále větším tlakem.

Po odchodu koordinátora očkování Zdeňka Blahuty totiž svůj konec v práci pro rezort oznámil také náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo. Od rezignace ministra Adama Vojtěcha jde tak o třetí odchod náměstků z rezortu: Po Filipu Vrublovi odešel bývalý prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba a minulý týden také náměstkyně Alena Šteflová, kterou odvolal Blatný poté, co se nechala i s manželem přednostně očkovat.

Blahuta v rozhovoru pro server iRozhlas zmínil, že odešel, protože nebyl schopen zvládat úvazek, na kterém se v prosinci dohodl s ministrem Blatným.

„S panem ministrem jsme se na začátku prosince na něčem domlouvali, ale už to vybobtnalo do nepředstavitelných rozměrů. (…) Jak začala chodit očkovací látka a Pfizer se přestával držet dohody, tak to bylo skutečně horší a horší,“ uvedl. V lednu podle svých slov dostal přidělené kolegy, ale to se nelíbilo části ministerstva. „Nebyla nakloněná k přesunu některých zaměstnanců ministerstva zdravotnictví do oddělení koordinace očkování a podobně,“ řekl. Komunikaci s Blatným však nijak nezpochybnil a zdůraznil, že jeho jednání bylo v pořádku.

Naopak odcházející Aleksi Šedo zkritizoval komunikaci s ministrem Blatným, která prý byla nedostatečná. „Za velmi krátkou dobu jsem zažil tři ministry. Zatímco s prvními dvěma jsme byli v každodenním kontaktu, s panem ministrem Blatným to nešlo a náš kontakt byl velmi malý,“ sdělil.

„Nesetkaly se naše představy o fungování sekce zdravotní péče,“ uvedl k jeho odchodu Blatný. Jeho odchod na twitteru okomentoval i národní koordinátor testování na covid-19 a vedoucí laboratorní skupiny při ministerstvu zdravotnictví Marián Hajdúch, který ve své funkci taktéž skončil – v prosinci. Jako důvod uvedl, že nechce poskytovat odborné krytí pro politická rozhodnutí, se kterými nesouhlasí.

„Profesora Šeda znám mnoho let jako kultivovaného, vzdělaného a pracovitého odborníka i schopného manažera. Zaslouží si poděkování za odvedenou práci a zejména odvahu odejít, kterou projevil nesouhlas s děním na ministerstvu zdravotnictví. Za mne osobně i obdiv, že to vydržel dost dlouho, vím, o čem mluvím,“ poznamenal Hajdúch.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný tyto náhlé změny vysvětlil tak, že vyhodnocuje spolupráce a jejich fungování po třech měsících na postu šéfa resortu. „Ministerstvo zdravotnictví nebylo postaveno na krizové řízení. Bylo postaveno na takzvané mírové doby a v současné době je potřeba umět řídit ho krizově. To nemůže člověk dělat sám a z toho mohou plynout některé personální změny,“ řekl v rozhovoru pro Českou televizi.

Dalším z důvodů, proč je Blatný pod stále větším tlakem, je přibývající kritika a konfrontace některých jeho problematických výroků. Jedním z nich jsou nedávná slova o evidování počtu zemřelých na koronavirus, který je podle něj mnohem nižší, než uvádí oficiální data.

Za tyto výroky sklidil značnou kritiku z řad odborníků, podle kterých bagatelizuje, protože o úmrtích na koronavirus svědčí data o tzv. „nadúmrtnosti“, tedy počtu zemřelých, která se vymykají každoročnímu průměru.

Výrok odsoudilo i mnoho lidí z řad odborné veřejnosti – ve zmiňovaných OVM například prezident Lékařské komory Milan Kubek. Podle něj Česko vůbec nevykazuje statistiky úmrtí na covid tak poctivě, jak tvrdí ministr. Srovnal data s Německem, z nichž vychází, že zatímco tam vykazují 3,9 % podílu zemřelých na covid-19 ze všech zemřelých, nadúmrtnost je 3 %. Zatímco v Česku je podíl 8,1 % a nadúmrtnost 12,6 %.

Ohledně tohoto výroku byl Blatný cupován i na interpelacích ve sněmovně.„Pokud jde o počet úmrtí, tak Česká republika s 15 osobami za den na sto tisíc obyvatel je na tom podobně jako Slovensko. Denně na covid umírá třikrát víc lidí než v Rakousku a dvakrát víc lidí než v Polsku. A o třetinu víc lidí než v Německu,“ řekl poslanec Michálek. „Situace je velmi špatná ve srovnání s ostatními sousedními státy. A blížíme se k těm nejhorším státům, což jsou Portugalsko a Británie,“ dodal.