Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který opustil i řady ODS FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Po 28 letech práce letos v červnu rezignovala na svou funkci známá, odbornou veřejností ceněná státní zástupkyně Petra Lastovecká. V otevřeném dopise ministrovi spravedlnosti tvrdě zkritizovala současné poměry. V rozhovoru pro Novinky.cz obvinila nejvyšší státní zástupkyni Lenku Bradáčovou, že je zodpovědná za stav státního zastupitelství, který nazvala „normalizací“, a popsala katastrofální podmínky v nejvyšší sféře žalobců.
Lastovecká řešila řadu závažných kauz, krátce působila i ve vyšetřovacím týmu žalobců sestaveném k „bitcoinové kauze“. Odtud ji odvolal olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun poté, co navrhla obvinit exministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). A právě Blažek má lví podíl na současném stavu špiček státního zastupitelství.
Lastovecká dostala od Dragouna výtku za to, že komunikovala s médii. Výtku kárný senát Vrchního soudu v Praze posoudil tak, že byla neprocesní, špatně formulovaná a na hranici přezkoumatelnosti. Část vytýkaných věcí Lastovecká neporušila. Výtka byla vrácena zpět. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová podala na Lastoveckou kárnou žalobu. Vyjádřením do médií prý mohla ohrozit probíhající vyšetřování. Rezignace žalobkyně však Vrchnímu soudu v Praze tuto žalobu znemožnila projednat.
V dubnu rezignoval a poté tvrdě zkritizoval poměry na státním zastupitelství další známý žalobce Adam Bašný. Popsal jak fungování celé soustavy SZ, tak i roli olomouckého vrchního státního zastupitelství a Nejvyššího státního zastupitelství v bitcoinové kauze: „Nyní již nechci fungovat v systému, kde výrazně nad míru obvyklou platí, že slušnost je slabost, kde až příliš často vítězí individuální i skupinová manipulace a ten, kdo nemá žádné zábrany.“ Bašný je rovněž špička. Patří do týmu evropských pověřených žalobců a je bývalý viceprezident Unie státních zástupců.
Uspějí jen loajální, o odbornost nejde
Lastovecká sama „postupně ztratila důvěru v odborné vedení a směrování státního zastupitelství“. Zároveň už nechce „být součástí systému“, který podle jejího názoru „opouští hodnoty odbornosti, odpovědnosti a otevřené diskuse“. V rezignačním dopise napsala, že role vedení VSZ „se postupně zúžila spíše na formální aprobaci, u některých dokonce až na minimální reálnou přítomnost na úřadě a nulový zájem o konkrétní problémy úřadu“. Ze strany vedení cítí „absenci garance vysoké odbornosti chodu úřadu, absenci podpory jak odborné, tak lidské“. Dodala, že „značná část energie vedení se postupně přesouvá k vytváření atmosféry nedůvěry, interní opatrnosti a osobních animozit“. Strašné.
Zde ještě jedna citace z rezignačního dopisu. Prostředí dříve postavené na odbornosti, přirozené autoritě a otevřené odborné diskusi se mění v „systém založený spíše na až patologické opatrnosti, alibismu, bezdůvodném formalismu a prvoplánové loajalitě vůči aktuálnímu mocenskému nastavení. Odborné argumenty často ustupují snaze ‚nedělat si problémy‘…“
Ostrá kritika špičkové expertky
Proč se vedení SZ tak rychle změnilo k horšímu? Proč odcházejí kvalitní žalobci? Proč řada žalobců (okolo padesáti lidí) podpořila Lastoveckou za její rezignační dopis? Lví podíl na tom má exministr Pavel Blažek. To on dosadil do vedení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radima Dragouna. Muže, kterého si Andrej Babiš vybral na šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), když vyhnal Michala Murína, který se nechtěl ohnout.
Plzeňská práva Dragoun zvládl zrychleně za tři roky. Vystudoval Policejní akademii. Proč nebyl vybrán někdo, kdo studoval práva pět let? Proč nebyl vybrán evropský pověřený žalobce Adam Bašný, který Dragouna o Petřínskou věž převyšuje? Ono „proč“ se ukázalo při bitcoinové kauze, kde Lastovecká chtěla obvinit Blažka a narazila.
Stejně tak Blažek odpovídá za to, že se nejvyšší státní zástupkyní stala Bradáčová. Exministr si zjevně vybíral tak, aby to vyhovovalo jemu. Aby se kryl? Mimochodem, policisté nakonec stejně začali stíhat Blažka s jeho někdejším náměstkem Radomírem Daňhelem a advokátem Kárimem Titzem. Obvinili je z praní špinavých peněz a zneužití pravomoci. Lastovecká se nemýlila.
Strach mluvit nebo vyjádřit názor
V podcastu PoliTalk popsala atmosféru v soustavě státních zastupitelství. Zdrcující a varovné hodnocení. Justici však stále věří. Nezpochybňuje soudní systém. Soustava SZ je podle ní plná schopných, chytrých lidí, kteří pracují pod tlakem, ale nejlépe jak umí. Problém vidí v soustavě SZ a mluví o „blbé náladě“. Upřesňuje: „Dovolím si to pojmenovat velice ostře – normalizací. Přirovnávám to k situaci, kterou zažili naši rodiče, kdy se báli mluvit, báli se vyjádřit svůj názor, báli se mít kritický názor – nejen vyjádřit svůj, ale i vůči kolegům, o kterých ví, že jsou spojeni s nadřízenými.“
Tento stav podle ní netrvá dlouho. Pokud však neskončí, „tak je to konec jakékoliv odborné debaty na státním zastupitelství. Protože aktuálně vedení státního zastupitelství jakoukoliv odbornou debatu, která je vedena ne ani s kritickým ale s odlišným názorem, není ochotno vést. Nutí k akceptaci svých názorů“. Soustavu SZ podle ní vedou lidé, kterých si neváží a vést by ji neměli.
Mluví o Radimu Dragounovi a o nejvyšší státní zástupkyni. „Paní doktorka Bradáčová… je proslulá tím, že opravdu nesnese jiný než svůj vlastní názor. Což v situaci, kdy by měla být garantem odbornosti státního zastupitelství a současně se z něho snaží vylučovat odbornou debatu, mi přijde velmi špatné.“
Popsala „normalizaci“. Upřednostňována je loajalita vůči vedení před odborností. Ředitelé odborů jsou dosazováni nikoliv podle odborných kvalit, ale podle toho, jak jsou loajální. Na důležitá místa jsou dosazováni lidé s malými zkušenostmi, přestože byla možnost dosadit jiné, ti však neprojevili loajalitu. Stejné to je v pracovních týmech, které vytváří Bradáčová.
Cituji: „Dále je známo, že osoby, které mají odlišný názor, byť nemusí být kritický, a snaží se vyvolat debatu, tak jsou dehonestováni a velice často se to děje mimo jejich přítomnost, na různých pracovních fórech.“ Mluví ze zkušenosti vlastní i jiných žalobců. „Vždycky to je jmenovitě, je to zesměšňování, jsou to informace, které nejsou pravdivé, vytržené z kontextu, zavádějící, neděje se to v jednotkách případů.“ – Nechutné. Zbabělé.
Stav, který nám připravil za minulé vlády Blažek, se spojuje s podobným přístupem vlády Andreje Babiše. Ta útočí na soudy včetně Ústavního soudu, chystá se měnit trestní zákon ve prospěch Babiše, chce podle politických priorit (protiukrajinské nálady) měnit další zákony. Výsledek? Kvůli činnosti Pavla Blažka a kvůli krokům Babišovy vlády je česká justice v ohrožení a pod zvyšujícím se tlakem.
