Ilustrační foto. FOTO: Pixabay/GioeleFazzeri
FOTO: Pixabay/GioeleFazzeri
Antivakcinační šílenství některých lidí a skupin nás vrhá do předvědeckých dob. Jeho hlasatelé si pomáhají různými pseudoduchovními argumenty a zfalšovanými vědeckými údaji. Někteří tomu sami věří, jiní jsou součástí destruktivní a profesionální dezinformační sítě. Výsledky byly vždycky smutné, ale to jim nijak nevadí.
Přední výlevy iracionality a tmářství u nás představují dezinformační weby. K významné bublající stoce nesmyslů patří stránky Protiproud, které provozuje bývalý muž z Hradu za dob Václava Klause Petr Hájek.
Sám Hájek teď 18. července přispěl dalším kouskem: „S přibývajícími informacemi a důkazy o nebezpečnosti covidových vakcín roste nejen odpor oné informované třetiny, ale také zuřivost a naléhavost vakcinátorů, kteří chtějí přinutit všechny včetně ‚starců, žen a dětí‘ (jak zní známá fráze o vražedných zločinech teroristů), aby si ‚dobrovolně‘ nechali vstříknout do těla cizorodé látky. Je to přivedeno téměř k dokonalosti: Zatímco vraždění dětí v mateřských lůnech revolucionáři obhajují ‚právem ženy na rozhodování o svém těle‘ (ta malá nová bytost ovšem její tělo není), titíž politici a lékaři nyní přicházejí s tím, že by vakcinace měla být povinná pro všechny. Tedy že by občan skutečně ztratil právo rozhodovat o svém těle. To by zůstalo zachováno jen pro onen případ ‚zabíjení neviňátek‘.“
Hájek, který si o sobě zřejmě myslí, že je konzervativní katolík a zachránce civilizace, vyniká schopností zpatlat všechno dohromady. Kdyby šlo u těchto značně pomatených lidí jen o nějaký osobní názor, dalo by se na to dívat s jistou útrpností a nechat to být. Tímto fanatismem ale škodí celku a ohrožují životy a zdraví i ostatních lidí. Mnoho lidí, kteří nemají nadbytek kritického myšlení, je poslechne. Že je všechno jinak, pak zjistí, až když už je pozdě. Někteří mají ale mysl změněnou už tak, že třeba v ohrožení covidem nevěřili ani poté, co ho s bolestivými příznaky sami prodělali.
Skupinový fanatismus někdy přeroste i v otevřené násilí. BBC.com píše o tom, co se teď odehrává například ve Francii.
„Ve Francii byla vypleněna dvě očkovací centra, protože lidé protestovali proti zavedení přísnějších pravidel proti koronavirům. Jedno z míst v jihovýchodní Francii bylo v pátek večer poničeno a zaplaveno hasičskými hadicemi, uvedly úřady. O den později byla další klinika na jihozápadě částečně zničena žhářským útokem, jak informovala místní média.
Incidenty se odehrály o víkendu, kdy se konaly demonstrace. V sobotu na protest vyšlo více než 100 000 lidí. Kritici obvinili vládu a prezidenta Emmanuela Macrona, že zavedením nových pravidel je narušením svobod. Mezi nejkontroverznější z pravidel patří povinné očkování zdravotníků a zdravotní průkazy pro vstup na většinu veřejných míst.
U zdemolovaného očkovacího centra v Lans-en-Vercors nedaleko jihovýchodního města Grenoble byly nalezeny graffiti namířené proti očkování. Sobotní žhářský útok byl zaměřen na kliniku v obci Urrugne nedaleko Biarritzu na jihozápadě země. Mezitím na sobotním shromáždění francouzská politička Martine Wonnerová řekla protestujícím, aby obléhali kanceláře zákonodárců, kteří podpořili vládní covidovou politiku. Jako vysoce postavená skeptička ohledně očkování proti covidu za to čelí možnému soudnímu vyšetřování. V neděli byla nucena opustit svou opoziční skupinu v parlamentu, ale uvedla, že její slova byla špatně pochopena.“
Strach z vakcín a mýty proti nim nejsou novým fenoménem. Autoři Azhar Hussain, Syed Ali, Madiha Ahmed a Sheharyar Hussain píší ve svém článku o antivakcinačním hnutí: „Odpor proti vakcínám sahá až do 18. století, kdy například reverend Edmund Massey v Anglii ve svém kázání Nebezpečná a hříšná praxe očkování z roku 1772 označil vakcíny za ‚ďábelské operace‘. Odsoudil vakcíny jako pokus postavit se proti Božím trestům na člověka za jeho hříchy.“
Odpor proti vakcínám se však neprojevoval pouze teologickými argumenty, mnozí proti nim vystupovali také z politických a právních důvodů. Poté, co byly v polovině 19. století ve Velké Británii přijaty zákony, které rodičům ukládaly povinnost očkovat své děti, založili aktivisté proti očkování v Londýně Ligu proti očkování. Liga zdůrazňovala, že jejím posláním je chránit svobody lidí, do nichž ‚zasahuje‘ parlament a jeho zákony o povinném očkování. Tlak vyvíjený ligou a jejími příznivci nakonec přiměl britský parlament, aby v roce 1898 přijal zákon, který zrušil tresty za nedodržování očkovacích zákonů a umožnil rodičům, kteří nevěřili, že očkování je prospěšné nebo bezpečné, aby své děti nenechali očkovat.“
Odpůrci si někdy prosadí svou, ale následky na sebe nenechají dlouho čekat. Znovu se objevují i nemoci, které díky očkování už vymizely:
„Jedním z příkladů je odmítání některých britských rodičů očkovat své děti v 70. a 80. letech 20. století proti černému kašli v reakci na zveřejnění zprávy z roku 1974, která připisovala 36 negativních neurologických reakcí celobuněčné vakcíně proti černému kašli. To způsobilo pokles proočkovanosti proti pertusi ve Spojeném království (UK) z 81 procent v roce 1974 na 31 procent v roce 1980, což nakonec vedlo k vypuknutí epidemie pertuse ve Spojeném království, která značně zatížila a zatížila národní zdravotnický systém. Úroveň absorpce vakcíny se zvýšila na normální úroveň po zveřejnění celostátního přehodnocení účinnosti vakcíny, které potvrdilo její přínos, a také po finančních pobídkách pro praktické lékaře, kteří dosáhli cílového pokrytí vakcínou. Výskyt onemocnění se v důsledku toho dramaticky snížil.“
Škodu nepáchají jen náboženští fundamentalisté a lidoví mudrci a šarlatáni, ale i samotní lékaři.
„Hnutí proti očkování v posledních letech nejvíce oživilo zveřejnění článku bývalého britského lékaře a výzkumného pracovníka Andrewa Wakefielda v časopise The Lancet, který naznačil, že lze věřit vyvrácenému tvrzení o souvislosti mezi vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) a rozvojem autismu u malých dětí. Několik později zveřejněných studií vyvrátilo příčinnou souvislost mezi vakcínou MMR a autismem. Wakefield sklidil ostrou kritiku za své chybné a neetické výzkumné metody, které použil k získání svých údajů a závěrů. Novinářské vyšetřování také odhalilo, že v souvislosti s Wakefieldovou publikací došlo ke střetu zájmů, protože obdržel finanční prostředky od účastníků soudních sporů proti výrobcům vakcín, což samozřejmě neoznámil ani svým spolupracovníkům, ani lékařským autoritám.“
Tohle všechno víme, ale fanatické odpůrce očkování to nijak neruší. Opakují dávno vyvrácené argumenty, podbízejí se s různými tezemi, které znějí uchu zmatených a nevzdělaných lidí sladce, protože nahrávají pasivitě a pocitu převahy prosťáčka nad experty. Dezinformační profesionálové se pak zaměřují na to, aby vyvolali nedůvěru k jakýmkoli autoritám a pomohli tak k rozkladu společnosti. Někdy se to jim samotným vymkne z rukou. V Rusku tak dlouho šířili informace o údajné škodlivosti a nedokonalosti západních vakcín, že si tam občané řekli, že když jsou na tom tak zle západní vakcíny, proč by měli věřit těm ruským. Vakcinace tedy postupuje pomalu, až je potřeba ji pro některé profese zavádět jako povinnou. Teď musí dezinformátoři nějak vysvětlit, proč je součástí celosvětového spiknutí Bill Gatese a iluminátů i Kreml. Ono se to ale nějak vysvětlí, protože prosté mysli nedojde, že protikladná tvrzení nemohou platit současně.
Antivakcinační šílenství ukazuje, jak je i v moderní společnosti racionalita pořád dost křehká a jak je nebezpečné, když se ke slovu dostanou šílenci.
