Bobošíková s Lipovskou: nenávist k vyhnaným Němcům pro sociální dno

Facebook

Jana Bobošíková a Hana Lipovská | FOTO: Facebook

Adventní řeč mluvčího a spolkového předsedy Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernda Posselta vyvolala ostrou reakci Institutu svobody a demokracie. „Předák sudetských Němců zneužil vánoční čas a s ním spojenou symboliku k již tradičnímu přepisování minulosti. Použil k tomu mnoha nepravd a argumentačních faulů,“ píše se v pamfletu, který Posseltovu řeč vyvrací. A používá k tomu mnoha nepravd a argumentačních faulů. Ta obhajoba etnických čistek z pera politického vlivového subjektu – Institutu svobody a demokracie – říká, že vyhnání Němců proběhlo podle zákona. Pod politickým pamfletem Institutu je spolupodepsaná členka Rady České televize Hana Lipovská, což zakazuje zákon. 

Jen pro ujasnění, aby to někdo nečetl zbytečně: Považuji vyhnání sudetských Němců za zločin, za etnickou čistku na základě kolektivní viny. A to jak odsun „divoký“, tak „mezinárodně schválený“.

archiv

Kvůli mezinárodnímu schválení nepřestane zločin být zločinem. Plně chápu důvody, proč se řada vykonavatelů brutality mstila za zločiny spáchané nacisty na jejich blízkých. Ale kolektivní vina je přes pochopitelnost pomsty naprosto nepřijatelná. A většina těch, kteří zločiny na německé menšině páchali, nebyli lidé, kteří jako jediní z rodiny přežili Osvětim. Brutalitu při vyhánění předváděla především česká lůza.

Bylo naprosto správné všechny obyvatele České republiky, kteří kolaborovali s nacisty, velmi přísně potrestat. Čechy i Němce, za zločiny, které spáchali.  Ale ne trestat za etnicitu. A naprosto neomluvitelné zůstává jednak vyhnání německých žen a dětí, a samozřejmě všechny vraždy od Brna přes Ústí až po Postoloprty. Ale je třeba dodat, že z pachatelů těch zločinů již téměř nikdo není naživu. Ani má generace, generace starých, už za ten zločin neneseme zodpovědnost, stejně jako žádný Němec dnes nenese zodpovědnost za hrůzy nacismu, které byly prvopočátkem vyhnání Němců ze Sudet.

Ad etnická skupina

Paní Bobošíková napadá Posseltem uvedený termín Sudetoněmecká etnická skupina, a píše:  „Ani podle české, ani podle mezinárodní odborné literatury sudetští Němci nejsou etnickou skupinou. Odborná literatura rozlišuje etnickou skupinu Češi a etnickou skupinu Němci. Proč se Bernd Posselt, v rozporu s vědeckými poznatky, snaží definovat odsunuté Němce jako samostatnou etnickou skupinu, když jí ve skutečnosti nejsou?“

I dle wikipedie je etnická skupina „seskupení lidí, kteří se navzájem identifikují jako skupina na základě sdílených atributů, které je odlišují od ostatních skupin. Tím je například společný soubor tradic, předků, jazyka, historie, společnosti, kultury, národa, či náboženství v rámci jimi obydleného území“.  V tom všem se sudetoněmecká etnická skupina odlišuje jak od Čechů, svých sousedů, tak po pěti stech letech v Čechách i od Němců v Německu. Německy hovořící lidé pět set let žijící v Čechách již jsou jinou etnickou skupinou než etnikum v místě, odkud přišli. Navíc sudetští Němci sem nepřišli jako „Němci“.  Kniha Moravané, Němci, Rakušané od Milana Řepy (vydal Historický ústav Praha 2014) výslovně píše: „Ve třináctém století nejvíce německy mluvících kolonistů přicházelo na Moravu ze sousedních krajin, Slezska a alpských zemí. Ze vzdálenějších oblastí, jako například z Bavorska, východních Frank nebo Saska, přicházeli kolonisté výjimečně a většinou se podíleli na kolonizaci měst; Sasy povolávali kolonizátoři pro jejich zkušenosti s hornictvím.“

Takže germanofonní směs Sasíků a Bavorů pět set let žijících v Čechách je (po těch pěti stech letech) definovatelnou etnickou skupinou zcela nesporně.

Ad nacionalismus

„Právě my, kteří jsme zvláště trpěli nenávistí, vyhnáním a rozdělením, nebo jejichž dějinami bohužel prošel nacionalismus, víme nejlépe, jak neskutečně významnými jsou dialog, přátelství, láska k bližnímu a společenství,“ řekl Posselt. Pamflet Institutu  komentuje: „Pojem „vyhnání“ či „vyhánění“ použil Posselt ve své adventní řeči dvanáctkrát. Dějinami německy mluvícího obyvatelstva v Československu nacionalismus neprošel. Ale velká část tohoto obyvatelstva byla, spolu s Adolfem Hitlerem, spolustrůjcem největšího dějinného extremismu ve formě rasismu, nacismu a holokaustu.“

Opět viz wikipedie, tentokrát dokonce stačí česká: „Pod vlivem nacistického vypjatého nacionalismu se výraz nacionalismus začal používat také v negativním smyslu pro ideologii šovinismu, přesvědčení o výjimečnosti vlastního národa.“

Takže řada sudetských Němců samozřejmě prošla obdobím nacionalismu, a to dokonce nacistického vypjatého nacionalismu. Jak to píše i Institut. A píše, že tím prošla VELKÁ ČÁST sudetských Němců. Vyhnáni ovšem byli téměř VŠICHNI.

Ad domov

Posselt: „Slovo domov pochází od domu, kde jsme doma.“  Institut: „Podle mezinárodních dohod se domov těch, kteří byli úředně odsunuti, nenachází na českém území. „Domov“ není, na rozdíl od genderu, otázkou osobního pocitu. Pokud je dnes jednoduché označit se za černou lesbu, jste-li bílý heterosexuální muž, stále ještě není možné tvrdit, že domov – v právním slova smyslu – máte v Jablonci nad Nisou, jste-li rodáci z německého Pforzheimu, jako třeba Bernd Posselt.“

Paní Bobošíková mylně píše, že domov není otázkou pocitu. Je tomu přesně naopak, domov je především otázkou pocitu, máme i ustálené fráze „pocit domova“ či „cítit se jako doma“. Češi sudetské Němce z těch domovů skutečně vyhnali. Včetně rodičů pana Posselta. Pokud si v Jablonci nad Nisou pronajmete nebo koupíte dům a získáte v něm pocit domova, tak samozřejmě v právním i pocitovém slova smyslu máte právo se usadit a mít domov v tom Jablonci, i kdybyste se narodil v Kuala Lumpur.

Za zmínku stojí narážka na to, že je jednoduché, aby se bílý heterosexuální muž označil za černou lesbu. Nikoho takového neznám a ani jsem o něm neslyšel – ale právo na to opravdu každý bohudíky má. Stejně tak se může označit za veverku nebo kůrovce, máme demokracii. A proč najednou černá lesba spolu s Posseltem? Odpověď je trochu nesudetská: Institut zvolil téma, které se zárukou osloví sociální dno. Hospůdku páté cenové skupiny, kde ječení proti černým lesbám měnícím se v bílé heterosexuální muže vždy zabere. Zvlášť proto, že kromě porna tito lidé nikdy černošku neviděli.

Ad vyhánění a právo

Paní Bobošíková mudruje: „K transferu Němců z našeho pohraničí došlo na základě ministerských výnosů, Postupimské dohody i Směrnice k provádění soustavného odsunu (transferu) Němců z území ČSR vydanou ministerstvem vnitra. Nejednalo se tedy o „vyhánění“, jak říká Posselt, nýbrž o transfer na základě mezinárodního práva.“

Dovoluji si připomenout, že holocaust proběhl podle tehdy platných norimberských zákonů, a obsazení Sudet Hitlerem proběhlo podle platné mezinárodní dohody z Mnichova. Paní Bobošíková dokonce zpochybňuje i to, že vyhnání lidí z domova podle jejich etnicity není etnická čistka: „Pojem „etnická čistka“ vznikl podle Organizace spojených národů až v 90. letech v souvislosti s válkou na Balkáně.“ Jasně takže genocida Arménů, holocaust a vyhnání Němců nebyly etnickými čistkami, protože se to tehdy tak nejmenovalo.

A tak jsem četl a četl, až začal z obrazovky pomalu kapat hnus. Institut  už sestavuje seznamy kolaborantů: „Daniel Hermann se Sudetoněmeckých dnů zúčastnil v roce 2016. O rok později vystoupil na Sudetoněmeckých dnech také tehdejší vicepremiér, lidovecký předseda Pavel Bělobrádek. Současná druhá politická náměstkyně ministra zahraničních věcí, do jejíž gesce spadá „podpora krajanů“, exministryně Michaela Marksová Tominová se účastnila Sudetoněmeckých dnů již v roce 2012.“

Poletí soudružka Bobošíková za SSM do Koreje?

Naprostou iracionalitu celého pamfletu potvrdila citace textu Mileny Jesenské. Ta před druhou světovou válkou napsala o situaci v pohraničí: „Celá Henleinova strana paráduje v pohraničí v kostýmech nacionálně-socialistického světového názoru v naprostém přesvědčení, že se jí nemůže nic stát. Ordneři – hoši mezi 16 až 21 lety – středoškoláci, cvičí z pátku na sobotu nebo ze soboty na neděli pochodování, rozčlenění ve vojenské útvary, rázují v četách do okolí. (Mladé dívky) nosí odznaky SdP, bílé punčochy, okované boty duní po dláždění, a dívky nosí na uších zapletené copánky s mašličkami, dirndly a hubertusy.“ 

Ve stejném věku paní Bobošíková, oblečena v uniformě SS Mládeže, předávala kytici soudruhu prezidentovi totalitního komunistického režimu Gustávu Husákovi. Neměla by se tedy sama a dobrovolně – tak, jak ty šestnáctileté holčičky ze Sudet v bílých punčochách a se zapletenými copánky vinou vyhnání musely učinit nedobrovolně – odsunout do severní Koreje?

Předchozí věta je samozřejmě ironie. Ironií však není, že pod tím textem jsou podpisy Jana Bobošíková a Hana Lipovská. Autorky pamfletu tvrdí, že vyhnání Němců proběhlo v souladu se zákonem. Zákon o České televizi (zákon č. 483/1991 v § 5, odst. 2., § 5) vymezuje střet zájmů členů Rady České televize: Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v Radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů; dále se nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost jeho rozhodování v Radě.“

Každý text má mít pointu. Má ji i ten můj. Parlament by měl paní Hanu Lipovskou za to, že vedle své funkce v Radě de facto funguje jako mluvčí politického subjektu, okamžitě odsunout z Rady veřejnoprávní televize. Ale humánně, ne jako v Postoloprtech!

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner