Bohumil Doležal: Co můžeme udělat pro záchranu české demokracie

Politolog a publicista Bohumil Doležal (Lenka Smětáková)

Politolog a publicista Bohumil Doležal | FOTO: Lenka Smětáková

Předkládáme čtenářům Svobodného fóra stručný, nicméně systematický popis aktuální krize demokracie v České republice.

Následující řádky vznikly původně jako podklad pro diskusi na chystaném setkání členů a sympatizantů Klubu na obranu demokracie (KOD), jehož je autor textu Bohumil Doležal předsedou. Shrnuje zde v kostce své názory na politickou situaci v České republice od doby, kdy u nás vypukla (jak Doležal s oblibou říká) Velká Protikorupční Revoluce, až po dnešek.  

Text je sice určen původně členům KOD, ale jistě si najde své zájemce i mezi čtenáři Svobodného fóra.

 Co můžeme udělat pro záchranu české demokracie

1. Politická situace

Základní problém je, jak  zachovat základní standardy demokratického uspořádání české společnosti, tak jak se prosadily  po listopadu 1989.

Dnes jsou ohroženy:

  1. a) Vnitropoliticky: tím jak se plíživě etablují babišovské Nové pořádky. Ideologie babišismu je: v uplynulých 25 letech („Staré pořádky“) nám vládli politici, kteří nemakali a kradli, nyní přicházíme my, obyčejní lidé, kteří se na to už nemohli dívat. A uděláme pořádek. Rozuměj „nový“. To je běžná revoluční ideologie, známá z minulého století. Nové pořádky se prosazují v hysterickém boji proti všudypřítomné korupci, ochromující společnost, a dále omezováním moci politiků „nezávislou“ byrokracií, „nezávislou“ policií a „nezávislými“ státními zastupitelstvími. To v důsledku znamená ochromení politiky, postavené na demokratických a liberálních základech.
  2. b) Mezinárodně politicky (především):

migrační krizí, která zasáhla náš kontinent,

ruskou snahou o revizi výsledků „studené války“.

Hysterie, s níž veřejnost a její skuteční i samozvaní mluvčí reagují na migrační krizi (a na teroristické útoky) „načechrává terén“ tak, aby se stal přístupnější pro ruskou subverzi.

Zároveň platí, že budeme schopni čelit nebezpečí spojenému s migraci a nebezpečí islámského terorismu jen tehdy, pokud se nám podaří stabilizovat otřesenou českou demokracii. Pro to můžeme udělat daleko víc a bezprostředněji než pro zmírnění  migrační krize nebo pro porážku islámského terorismu. Je to blíž našemu každodennímu životu a je to „naše věc“. Stabilizace otřesené české demokracie je tedy úkol číslo jedna.

Terén je vymezen trojími volbami (do krajských samospráv a Senátu, do Poslanecké sněmovny, prezidentskou volbou). Z nich rozhodující pro další osud ČR na další léta jsou volby do Poslanecké sněmovny (krajské volby už ovlivnit nestihneme).

Z událostí poslední doby stojí za zmínku a diskusi tři konkrétní problémy, které v důsledcích hrozí politickou destabilizací a omezením občanských svobod v ČR:

  1. a) pokus o přerozdělení výkonné moci ve státě úsilím Babišova uskupení prosadit svůj vliv v policii České republiky,
  2. b) proces s Petrem Nečasem ve věci „politických trafik“ – otvírá se možnost, že speciální policejní útvary a státní zástupci získají precedentem pravomoc zkoumat, nakolik jsou činy politiků (a tedy taky všech občanů) v souladu s jejich svědomím; tím se otevírá cesta k politickým procesům,
  3. c) pokusy o plíživé omezení každodenní svobody občanů: klasický příklad, i když vlastně „lokální“, je Zemanovo “opevnění“ Pražského hradu před návštěvníky; podobné pokusy exekutivy je třeba hledat, pojmenovat a veřejně kritizovat.

 

2. Možnosti společných aktivit

Stav veřejné politické diskuse v České republice není v současné době dobrý: tím, jak se Babiš zmocnil velkých médií a jak se prosazuje vliv jeho mocenského konglomerátu ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích, je fakticky ochromena  praktická realizace svobody projevu. Význam má i to, že byla (jistě, v důsledku formálně vzato demokratických voleb, jež proběhly v atmosféře „protikorupční“ hysterie) na celostátní úrovni marginalizována demokratická opozice. Bylo by třeba veřejnou diskusi povzbudit a oživit.

Otázka zní: co může v té věci udělat demokraticky orientovaný občan ČR, který chce být politicky aktivní a přitom nepomýšlí přímo na politickou kariéru. Kvalitní profesionální  politika může vyrůst jen z takovéhoto podhoubí. Jde o to, čemu T. G. Masaryk v devadesátých letech 19. století říkal „politická práce drobná“.

Dosavadní činnost Klubu na obranu demokracie (od založení na jaře v roce 2013) zahrnovala

  1. a) diskusní večery na aktuální politická témata; účast byla omezena v zásadě na Prahu a okolí, návštěvnost cca mezi 60 a 120 lidmi,
  2. b) výzvy, pod něž jsme shromažďovali podpisy; poslední tři podepsalo 818, 1024 a 1697 signatářů. Podařilo se nám oslovit mnoho lidí, s nimiž bychom do budoucna rádi komunikovali.

Proto teď chceme udělat další kroky:

zřídit diskusní fórum na internetu

– a čas od času organizovat setkání signatářů našich výzev.

Byli bychom rádi, kdyby takhle během času vznikla volná neformální platforma pro výměnu názorů a vzájemnou informovanost, jež by sdružovala demokraty zprava i zleva, kteří se při pohledu na současnou politickou situaci a její řešení v některých zásadních věcech shodnou. Klub na obranu demokracie by ji administroval.

Pokud se nám to společně podaří, otevře se cesta k tomu, abychom uvažovali i o dalších společných akcích.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]