BOHUMIL DOLEŽAL: Kancléřka Merkelová deptá Visegrád

Německá kancléřka Angela Merkelová a turecký prezident Recep Erdogan (merkur.de)

Německá kancléřka Angela Merkelová a turecký prezident Recep Erdogan | FOTO: merkur.de

„Plán B“ zemí visegrádské čtyřky, který počítá s uzavřením jihovýchodního koridoru na linii (Albánie) – Makedonie – Bulharsko v případě, že se uprchlickou vlnu nepodaří zastavit v Turecku a Řecku, vzbudil v západní Evropě a hlavně v Německu a hlavně ve vedení CDU a hlavně u kancléřky Merkelové poměrně velké znepokojení.

Plán A Angely Merkelové totiž spočívá v tom, že turecké úřady za mohutný finanční příspěvek EU (mluví se o sumě přes tři miliardy eur, turecké představy jsou ovšem mnohem vyšší) zabrání nekontrolované migraci z tureckého území na řecké ostrovy a vybudují na svém území „hotspoty“ (zařízení, kterým se přikládá podobný zázračný účinek, jaký prezident Zeman přičítá dronům). Odtud se pak EU zaváže ročně odebírat kontingent 200–300 tisíc uprchlíků, kteří budou přerozděleni mezi jednotlivé unijní země podle závazně stanoveného pevného koeficientu.

Je zjevné, že paní Merkelová by tak vlastně obhájila (snad se ztrátou jedné květinky) svou politiku otevřených dveří a zachránila tak alespoň dočasně svou politickou kariéru. Není mi jasné, jakou má kompetenci takhle předjednávat celounijní řešení, tedy jakou jinou kompetenci než „právo nejsilnějšího“. Evropa se tak vydává všanc zároveň tureckému a řeckému vydírání. Řecko přitom prokázalo svou naprostou neloajalitu už svým vyděračským postupem ve své vlastní hospodářské krizi. Je ovšem pravda, že teď je asi v dost zoufalé situaci: jakmile by přestalo fungovat jen jako hladce průchozí koridor pro statisíce „turistů“ do Německa a imigranti by se začali v zemi štosovat, vznikly by mu vážné problémy.

O to, aby příliv migrantů nevyschnul, se postará především Rusko, které se pevně zaklínilo do Sýrie. Západ už neměl absolutně sílu, energii a ani chuť mu v tom zabránit. Turecko bojuje najednou proti Bašáru Asadovi a chtě nechtě i proti jeho ruským spojencům, proti Kurdům, zjevně jediné domorodé síle schopné vzdorovat Islámskému státu, a ovšem taky proti Islámskému státu, jenže až na třetím místě. Američané Irák už dávno vyklidili a na přímou účast svých jednotek v celé oblasti už nikdo ze Západu nepomýšlí. Je tam tedy zaděláno na mnohaletý vleklý konflikt a na to, že uprchlický proud nevyschne.

Nedivím se těm lidem, že z toho pekla utíkají, co jim zbývá. Kdysi dávno, na počátku „arabského jara“, stála představa, že se pomoc oprávněně nespokojeným lidem ze zemí s ukrutnými diktaturami poskytne formou know-how. Abychom se nemuseli moc stydět (nenechali jsme je na holičkách) a zároveň nás to moc nebolelo. Navíc nikdo na Západě nedělal rozdíl mezi státy jako Libye, Sýrie nebo dokonale rozvrácený Irák na jedné a Egyptem či Tuniskem na druhé straně. Ne v tom, zda se jim má pomoci či ne, ale jak jim pomoci. Teď nás bude ovšem urovnání takhle vzniklého chaosu bolet o mnoho víc. A ne v severní Africe a na Blízkém východě, ale u nás doma.

„Záložní plán B“, o němž mluví visegrádské země, je víceméně zoufalá varianta. Nejde o to zavřít hranice, ale zařídit, aby jako skutečné hranice sloužily – to jest tak, že je možné je překročit jen na vyhrazených místech a se souhlasem kompetentních orgánů příslušné země. V Maďarsku se plot ukázal jako funkční, jenže nemělo by se zapomínat, že nestačil k tomu, aby proud uprchlíků přibrzdil, nýbrž jen k tomu, aby ho přesměroval. Jakmile se za plotem začnou hromadit desetitisíce bezprizorných lidí, vznikne nový problém.

Visegrádské země jsou přitom dost neurovnané politické prostředí: Slovensko a Maďarsko očividně šilhají do Ruska, v Polsku a Maďarsku si vládnoucí strany přivlastnily víc politické moci, než kolik se na demokracii sluší, a Česká republika, poničená protikorupční hysterií, se od nich všech liší o hodně méně, než by se na první pohled zdálo. „Anitiislamisty“ či „xenofoby“, jejichž jakýmsi duchovním idolem je prezident Zeman, není správné srovnávat s Orbánem, ale rovnou s Jobbikem. Včetně té mohutné náklonnosti k Rusku. V4 je dosti nevypočitatelný celek, který teď pojí dohromady jen společná tíseň. A to je přece jen dost málo.

Nicméně jakási varianta k plánu Angely Merkelové to je. Nebezpečí je jen v tom, že pokud se plán paní Merkelové bude realizovat tak, jak lze očekávat, tj. že EU nacpe do Turecka, potažmo do Řecka miliardy eur, pak se tam budou v „hotspotech“ hromadit statisíce lidí čekajících na přerozdělení v EU, zatímco další (bude jich možná o něco méně než teď, ale ne o moc méně) budou vesele a spontánně dál proudit osvědčeným jihovýchodním koridorem směrem do Německa.

Německo pak buď zavře hranice, nebo ne, ale bude to už vlastně jedno. A na „záložní plán B“ nebude už mít nikdo nejen chuť, ale ani sílu. A hlavně peníze, aby do Makedonie, Albánie a Bulharska lil ještě navíc totéž, co teď hodlá nalít do Turecka a Řecka, a vykoupil si tak jakýmsi tributem svou svobodu, za niž se nedokáže ani pořádně vzít.

Nejvíc Němce a paní Merkelovou znepokojilo přizvání makedonského prezidenta a bulharského premiéra na visegrádský summit. Spolková kancléřka zasáhla plnou silou, vynutila si od obou jakési vyjádření loajality ke svému plánu A a přispěla zjevně k tomu, že „Pražská deklarace k 25. výročí V4“ je sice hezké a umírněné, ale zároveň dosti bezzubé prohlášení.

Paní Merkelová naznačila, že na nynějším summitu EU nebude ještě otázka přerozdělovacích mechanismů na příděly uprchlíků z Turecka na talíři. Je to jistě taktické – až budou příděly na talíři (ročně dejme tomu 300 tisíc lidí pro všechny dohromady), nezbude už nic jiného, než si to přerozdělování dohodnout.

Proč tedy proboha už teď nikdo nepoukáže na to, že iniciativy paní Merkelové zdaleka překračují její politické kompetence. Že je to svým způsobem drzost zaštítěná dobrou vůlí (nejlepší zaštítění pro každou drzost). A že jsou tu členské státy EU, které podporují integraci EU, ale zásadně nesouhlasí s tím, aby celoevropské záležitosti místo orgánů EU podloudně vyřizovala německá spolková kancléřka?

Další články Bohumila Doležala si můžete přečíst v jeho internetovém politickém zápisníku Události.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]