Klub na obranu demokracie (KOD) se po demonstraci na Václavském náměstí rozhodl podpořit premiéra Petra Fialu, který upozornil na fakt, že ji svolaly proruské síly. Podpisová akce (celý text i možnost podpisu zde) má již šestnáct tisíc podpisů. Předseda KOD, publicista Bohumil Doležal, pro deník FORUM 24 vysvětlil, proč petice vlastně vznikla, a zhodnotil také současnou politickou situaci České republiky.
Proč se Klub na obranu demokracie rozhodl podpisovou akcí podpořit premiéra Petra Fialu?
Rekapituluji: V Praze proběhla sedmdesátitisícová demonstrace, k vládě drtivě kritická (takové protivládní demonstrace většinou bývají). Reagoval na ni premiér Fiala, jak by ne. Byl poměrně osamělý. V médiích zazněly převážně hlasy vůči demonstrantům otevřené, vstřícné. Tedy na jedné straně sedmdesát tisíc kritiků, na druhé premiér zastávající vládu. Chyběli ti, co premiéra v zásadní věci podporují. Podstata toho, co premiér řekl, zní: za prvé, každý má právo vyjádřit své postoje. A za druhé: demonstraci svolaly síly, které se hlásí k proruské orientaci, mají blízko k extrémním pozicím a jsou proti zájmům ČR. My jsme v obojím premiéra podpořili.
Jaké máte na vaši akci ohlasy? Jste překvapený počtem nasbíraných podpisů?
Ohlasy hodnotíme takto: naše podpora vládě je namístě a budeme v ní pokračovat. Zatím, po prvním týdnu sběru podpisů, s námi souhlasí přes 15 tisíc lidí. Víc podpisů jsme nikdy nezískali. Hlasů rozhodně odmítavých bylo samozřejmě podstatně méně (sbírali jsme souhlasné, ne nesouhlasné podpisy). Část z nich byla rozhodně, ale slušně odmítavá, pár desítek byli sprosťáci a hulváti, jak je u nás na sociálních sítích časté. Ale hlavně: je tu věc, o niž je možné a nutné se přít.
Ohledně demonstrace na Václavském náměstí se často objevují hlasy, že s účastníky je nutné mluvit, chápat je atd. Jak se na to díváte vy? A jak hodnotíte ty, kteří protest organizovali?
Můžu o těchto a dalších věcech mluvit jen sám za sebe. Jistěže platí, že i účastník demonstrace, jako byla ta z 3. září, je náš bližní a že s bližním je třeba mluvit a chápat ho. Především si ale musíme ujasnit, co to bližní vlastně povídá, zda to náhodou není třeba nehoráznost. A pokud ano, upozornit na to. Jeho i ostatní. To je nutnou a řekl bych prvořadou součástí toho mluvení a chápání. A platí přitom: vaše řeč budiž ano ano, ne ne.
Jak hodnotíte kroky Fialovy vlády v současné situaci?
Vláda je v nesmírně obtížné situaci, kterou ani náhodou nezpůsobila (tím ještě neříkám, že ji způsobila třeba opozice). Opozice ve vzniklé situaci dělá to, co dělá opozice vždycky. Jednak situaci svádí na vládu a jednak tlačí vládu k populistickým krokům, které se mnoha lidem sice budou líbit, ale v důsledcích zemi přivedou do katastrofy. Katastrofu pak opozice, jak to opozice dělávají, na vládu svede. Je třeba této opoziční hře čelit. A je třeba vyvarovat se pokušení nepojmenovávat věci pravými jmény. Pan premiér věci pravými jmény pojmenoval, a proto jsme ho v KODu podpořili.
Obáváte se, že atmosféra kolem zdražování energií by mohla vést k dalšímu posilování hnutí ANO, SPD nebo dalších proruských sil, které by byly blízké organizátorům protestu?
Každý problém vlády povede k posilování opozice a sil blízkých organizátorům protestu. Život je zlý. Katastrofa by bylo dělat populistické kroky proto, aby se nezhoršovala atmosféra. Celé by nám to spadlo na hlavu. Věřím v přímočarý a statečný postoj. Věřím, že česká veřejnost dokáže takovou politiku nakonec ocenit. A zároveň nevěřím, že česká veřejnost nakonec ocení např. posery. Tuto víru jsem si zachoval po dvaaosmdesát let, jež jsem prožil v naší zemi.
Blíží se také volba prezidenta a hlavně kampaň, která jí bude předcházet. Myslíte si, že Andrej Babiš oznámí, že bude kandidovat? A jaké má šance?
Těžko říci, nejsem prognostik. Zdá se mi, že pan Babiš není v tuto chvíli o svém vítězství silně přesvědčen. Jinak problém prezidenta je svým způsobem klíčový a zavařili jsme si to sami, nakonec přímou volbou. Už tradičně, od vzniku ČSR, nevolíme politika a jednoho z představitelů exekutivy, ale světce a spasitele. Je logické, že výsledkem je až moc často hochštapler a kašpar. Tím, že nezvolíme Babiše, jsme tedy ještě vůbec nic nevyhráli. Všichni kandidáti jsou už teď naštymovaní na to, že se volí spasitel, a prezident, zvolený za dnešní situace a podle nynější legislativy, bude nejspíš nakonec dělat to, co jediné mu úřad dovolí: tj. absolutní brzdu jakékoli rozumné politiky. Zejména tuhletu roli prezidenta by bylo třeba odbourat.
Pokud se to nestane, je fuk, kdo bude zvolen prezidentem, zda Babiš, nebo někdo jiný – nejlepší je, když nebude dělat vůbec nic. K tomuto stavu jsme se v posledních měsících šťastnou shodou okolností přiblížili, ale podruhé už to štěstí mít nebudeme. Je třeba výrazně předefinovat funkci a pozici prezidenta právě v té nejméně vhodné situaci.
Jak hodnotíte, že demokratické strany pravděpodobně nepředstaví žádného svého kandidáta?
Pokud by demokratické strany nepřišly na to, jak – třeba za pochodu – předefinovat funkci prezidenta a najít někoho, kdo by se na to hodil (ostatně, kdo jsou to demokratické strany? Co třeba ČSSD?), je jen velmi obtížné si představit, že by prezidentská volba mohla dopadnout dobře.
Jak se díváte na uplynulých deset měsíců Fialovy vlády?
Vezmu to trošku zeširoka: po roce 1989 se nám podařilo díky příznivým okolnostem vytvořit funkční demokracii. Měla chyby, ty demokracie mívá vždycky. My ovšem chtěli čím dál tím víc něco lepšího a čistšího, a tak se nám ji v posledních deseti letech jednak vlastní iniciativou a jednak kvůli vnějším okolnostem podařilo skoro úplně zničit. Jednotlivé milníky pádu: Miloš Zeman, superkverulant na trůně; falešný spasitel Babiš a jeho „Nové pořádky“; covid – rána skoro morová a nakonec ruský pokus o opětné dobytí předem nedefinovaného kusu někdejšího bolševického impéria (můžeme tam patřit klidně taky). Situace Fialovy vlády je teď, za těchto okolností situací člověka, který spadl do řeky. Musí se ze všech sil snažit, aby se neutopil. To se elegantně dělat nedá. Je tu nicméně jakási naděje, že to dopadne dobře. Opozice to má lehčí, mlátí do něj z můstku bidly. To se naopak dá dělat skoro elegantně. Jeho roli mu nezávidím. Přitom je v mém zájmu a v zájmu České republiky, aby uspěl. A proto si v této věci a v této chvíli zaslouží naši podporu.