Boj o Oleo Chemical vrcholí. Vrchní soud zabránil konkursu, který chce RAVAK

ČTK

Spolumajitel firmy Oleo Chemical Kamil Jirounek | FOTO: ČTK

Do boje o společnost Oleo Chemical v rámci insolvenčního řízení zasáhl na konci října zásadním způsobem Vrchní soud v Praze, který zrušil konkurs společnosti. Vrchní soud přitom vyjasnil celou řadu otázek, kterými se věřitelé kolem společnosti RAVAK snažili insolvenční řízení nabourávat. V návaznosti na to vydal minulý čtvrtek Městský soud rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu a je tak pravděpodobné, že se případ po letech blíží ke konci.

Když soudkyně Městského soudu Margita Víšková v červenci vynesla rozhodnutí o tom, že se reorganizace společnosti Oleo Chemical mění v konkurs, bylo to pro mnohé překvapením. Předtím už totiž dvakrát rozhodla o schválení reorganizačního plánu, obrat to byl tedy doslova o sto osmdesát stupňů. Je pravdou, že její předchozí rozhodnutí, ve kterých reorganizační plán naopak schválila, soudy vyšší instance zrušily, důvodem ale bylo nedostatečné odůvodnění a formální vady, a ne to, že by byl reorganizační plán shledán protiprávním. Očekávané tak spíše bylo, že soudkyně odůvodnění doplní, formální vady napraví, na svém závěru ale bude trvat. Místo toho však následovalo rozhodnutí o konkursu, což působí jako ústupek tlaku skupiny věřitelů kolem společnosti RAVAK, která zatím využila každé příležitosti jakékoliv její rozhodnutí napadnout všemi prostředky, a dokonce zašla tak daleko, že proti soudkyni podala několik námitek kvůli podjatosti, podnět na zahájení kárného řízení i trestní oznámení. Právě konkurs totiž hraje do karet společnosti RAVAK, která jej dlouhodobě v insolvenčním řízení prosazuje, ačkoliv dle znaleckých posudků by věřitelé dostali méně  peněz než v reorganizaci. Společnosti RAVAK tak jde spíše jen o vlastní zájmy soukromé odplaty vůči společnosti Oleo Chemical, namísto společného zájmu věřitelů o co nejvyšší uspokojení jejich pohledávek.

kpi.cz

To, že s původním rozhodnutím o přeměně v konkurs není něco v pořádku, shledal v říjnu i Vrchní soud, ke kterému se případ dostal na základě odvolání celé řady věřitelů, kteří hlasovali pro reorganizaci, mezi jinými i společnost Temperatior, která v rámci reorganizačního plánu usiluje o pokračování výroby společnosti pomocí fúze s Oleo Chemical.

Vrchní soud ve svém rozhodnutí postupně vyvrátil všechny důvody, kvůli kterým soudkyně Víšková rozhodla o vyhlášení konkursu, a základy jejího rozhodnutí se tak zřítily jako domeček z karet. Vrchní soud se zabýval mnoha argumenty, kterými se věřitelé kolem společnosti RAVAK snaží po celou dobu insolvenční řízení nabourávat. 

Společnost RAVAK například opakovaně namítala, že neproběhla žádná soutěž o to, kdo se stane investorem reorganizace, tedy kdo společnost Oleo Chemical po splnění reorganizačního plánu nabude, neboť nesouhlasí s tím, aby se jím stala společnost Temperatior, jak tomu je podle předloženého reorganizačního plánu. Tento argument Vrchní soud jednoznačně odmítl s odkazem na to, že insolvenční zákon žádnou povinnost výběrových řízení nevyžaduje. I tak ale nabídky učiněné v průběhu insolvenčního řízení společnostmi kolem společnosti RAVAK Vrchní ani Městský soud nepřesvědčily o vážném zájmu poskytnout tvrzené financování ani plnit roli investora v reorganizaci v míře, jakou nabízí současný reorganizační plán. 

Společnost RAVAK také snad v každém podání napadá některé přihlášené pohledávky a tvrdí, že neexistují, ačkoliv již prošly procesem tzv. zjištění a insolvenčním správcem byla jejich existence a výše postavena najisto. Vrchní soud proto potvrdil, že nemá význam se neustále zaobírat historií vzniku jednotlivých přihlášených pohledávek a zpochybňovat jejich existenci, jestliže tyto byly při přezkumu zjištěny. Dále Vrchní soud upozornil na celou řadu ustanovení insolvenčního zákona a zákona o obchodních korporacích, které byly Městským soudem vyloženy zcela nesprávně. 

Vrchní soud se tak konečně vypořádal s námitkami a argumenty, kterými společnost RAVAK a zejména předseda jejího představenstva Jiří Kreysa „zapleveluje“ insolvenční rejstřík stovkami podání. Jinými slovy, z rozhodnutí Vrchního soudu se zdá, že rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu nic nebrání.

Pavel Hofman

Při posledním hlasování o přijetí reorganizačního plánu hlasovalo pro 23 věřitelů, kromě již zmíněné společnosti Temperatior například Finanční úřad pro hl. m. Prahu nebo Severočeské vodovody a kanalizace. Ačkoliv se společnost RAVAK snaží soudům a veřejnosti podsouvat, že pro reorganizaci je jen určitá skupina společností, pro které má být výlučně výhodná, potvrzují tito „nestranní“ věřitelé a způsob jejich hlasování jednoznačně pro reorganizační plán závěry znaleckého posudku a to, že skutečně výhodná je pro věřitele reorganizace, nikoliv konkurs. Pro úplnost, proti reorganizačnímu plánu hlasovala pouze společnost RAVAK a další tři společnosti, které od ní v minulosti nabyly insolvenční pohledávky.

Některé články, např. článek Ondřeje Koutníka (redaktor Lidových novin ze svěřenského fondu Andreje Babiše) na České pozici ze dne 11. listopadu 2019 (Kauza Oleo Chemical: Ságu protahují soudci protichůdnými verdikty) popisuje stav řízení jako boj jednotlivých soudů, kdy reorganizaci vyšší instance dlouhodobě odmítají. Tento pohled je ale zcela zkreslený. Ústavní soud, ke kterému se případ opakovaně dostal, reorganizaci jako takovou nikdy neodmítl, nedostatky spatřoval v nedostačujícím odůvodnění rozhodnutí a obdobných formálních vadách. V článku také tento autor prezentuje závěry Městského soudu, jako by nebyly Vrchním soudem smeteny ze stolu, např. závěr o nepoctivém záměru věřitelů prosazujících reorganizaci, který Vrchní soud odmítl. Pravděpodobným důvodem takto zavádějícího článku ze strany redaktora Koutníka je nejspíše snaha o uchránění závěrů, které dříve prezentoval ve svých jiných článcích ještě před rozhodnutím Vrchního soudu, ve kterém neváhal na základě Kreysova tvrzení označit jiné věřitele jako „insolvenční mafii“.

S ohledem na názor Vrchního soudu vydal Městský soud poté, co se mu případ vrátil, nové rozhodnutí, tentokrát již o povolení reorganizace. V něm Městský soud mimo jiné uvedl, že reorganizačním plánem není sledován nepoctivý záměr a že jej lze vzhledem k jednotlivým skupinám věřitelů považovat za spravedlivý. Rozhodnutí plně zohledňuje závěry Vrchního soudu a lze tedy očekávat, že půjde odvoláním již jen těžko napadnout. Pokud se nic nezmění, insolvence společnosti Oleo Chemical tak bude řešena reorganizací, ve které dojde k fúzi se společnosti Temperatior při zachování provozu výrobního podniku dlužníka.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner