V posledních letech se hodně hovoří o takzvaném „počítačovém krku“, kterým trpí snad každý, kdo se hodiny dívá do monitoru v rámci práce či volnočasových činností. Na toto téma už pohovořilo mnoho odborníků, přičemž doporučili nespočet různých cviků. Inspiraci si lze ale vzít i od pilotů Formule 1. Ti svůj krk musí pravidelně posilovat kvůli extrémním přetížením v zatáčkách. Co tedy cvičit podle Anttiho Kontsase, jenž je dlouholetým výkonnostním koučem pilotů F1?

Jak již bylo zmíněno, piloti Formule 1 potřebují silný krk – je to ostatně otázka jejich bezpečnosti, nejen výkonu. Jezdí totiž často rychlostí přesahující 300 km/h, což znamená, že jejich tělo v zatáčkách a při brzdění čelí několikanásobku gravitačního zrychlení. Právě krční svaly musí tuto zátěž dlouhodobě udržet. Trénují tak obvykle s odporovými gumami, speciálními popruhy a myslí na pravidelný strečink.

Člověk, který se dívá hodiny na počítač, sice neprožívá stejný extrém, princip je ale podobný – když je totiž hlava dlouhou dobu v nepřirozené poloze, krční páteř trpí a svaly začínají ochabovat. Sportovní lékař Neeru Jayanthi upozorňuje, že problém tkví zejména v držení těla.

Jak tedy v běžném životě posilovat krční svaly podle výkonnostního kouče pilotů F1 Anttiho Kontsase? Tvrdí, že základy jsou stejné jak pro špičkového pilota F1, tak i pro kancelářského pracovníka, tedy jde o silný krk, stabilní trup a správné držení těla. Dodává, že samozřejmě nejde o to mít silný krk jako jezdec Formule 1, ale o to, aby krční páteř nebyla slabým článkem.

Dále čtěte

Máte hrb za krkem ze sezení u počítače? Fyzioterapeut radí trik, který pomůže

Také máte sedavé zaměstnání, v němž trávíte dlouhé hodiny u počítače? Pak se možná potýkáte s hrbem na krku, jenž se…

Kontsas proto doporučuje jednoduché a bezpečné cviky s vlastní vahou – jako například boční prkno, kdy hlava zůstává v linii s rameny, nebo leh na zádech na lavičce s hlavou lehce přes okraj – důležité je podle něj udržet ji ve vodorovné poloze co nejdelší čas. Tím posílíte přední část krku bez nárazů a složitých technik.

Pro „kancelářské myši“ však může být zcela zásadní i změna každodenních návyků. Vhodné tak bývá nastavení monitoru do výšky očí nebo stažení lopatek dolů a dozadu. Pomoci ale může i pravidelné připomenutí, že hlava by neměla „utíkat“ dopředu – zhruba každou půl hodinu až hodinu.

Integrovat do svých pracovních dnů pak můžete třeba i jednoduchý cvik, kdy jemně zasunete bradu dozadu. Tím se hlava vrátí nad osu páteře.

A že na tyto cviky nemáte čas? Kontsas připomíná, že stačí i deset až patnáct minut dvakrát až třikrát týdně – podobně to mají nastavené i piloti F1. Postupnou úlevu od chronického přetížení a bolestí ale často přinese i to, že si více pohlídáte držení těla při práci a pravidelně se během dne krátce protáhnete.